Archiv článků: starověk

Cestovní průvodce znali a využívali už lidé ve starověku. Nejčastěji námořníci a obchodníci, pro které vznikl vlastní žánr cestovních příruček – periplús. Obsahoval nejen praktické informace k plavbě, ale někdy i zajímavosti z různých zemí. Ve starém Řecku vznikly také příručky, které lze využít jako průvodce po památkách ještě dnes. …

Během terénních prací na jaře 2022 archeologický tým Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy objevil a zdokumentoval hrobku staroegyptského hodnostáře jménem Vahibre-meri-Neit. Tuto hrobku z abúsírské nekropole lze s největší pravděpodobností datovat do konce 26. nebo počátku 27. dynastie, tedy na samotný počátek 5. století př. Kr. Nejvýznamnějším Vahibre-meri-Neitovým …

Během peloponnéské války byla střetnutí velkých hoplítských armád výrazně méně častá než během válek 4. století, zčásti proto, že Athéňané nikdy nezpochybnili převahu Peloponnésanů na souši. Řekové se obvykle nepouštěli do bitvy, pokud byl nepřítel početně silnější o více než polovinu. Zato ve 4. století se opakovaně střetávali občané dvou …

Podle nové studie se velikost evropských (balkánských) psů během posledních 6 tisíciletí př. n. l. zdvojnásobila. Zřejmě na tom měli lidé zájem kvůli tomu, aby psi mohli lépe chránit stáda před medvědy a vlky. Poznámka: Takto řečeno to pochopitelně příliš smysl nedává (podobný zájem měli přece lidé vždycky), ale třeba …

Sin-ťiang (Ujgursko, Východní Turkestán, Xinjiang) byl od pravěku křižovatkou mezi Blízkým východem, Čínou a dalšími oblastmi i dějištěm častých migrací. Indoevropské, respektive „západoeuroasijské“ osídlení zasahovalo v minulosti mnohem dále na východ než dnes. Íránského původu byli Skythové a Sakové, v Sin-ťiangu se mluvilo sogdsky, respektive chotanštinou. Daleko na východ zasahovalo …

Zhruba ze stejné doby jako v Anglii jsou i z Moravského krasu známy nečetné nálezy jantaru. Jantar byl nalezen v magdalénienských tábořištích v jeskyních Žitného, Kůlna a Pekárna. Jedná se o neopracované a neprovrtané kousky jantaru, u kterých je sporné, zda vůbec mohly být využity jako šperky. Pravděpodobně byly do …

Za Augusta římské legie táhly proti Marobudovi a nejspíš dospěly až někam do středních Čech. Posléze Římané měli předsunuté základny na jižní Moravě (Mušov), římský tábor se našel u Olomouce. Přesto ale v samotných Čechách máme především ze starší doby římské římských památek jen minimum, vlastně římská kultura se na …

Kultury existující v oblastech, kde bývá polární záře běžně k vidění, nepatřily zrovna k průkopníkům písma. Kdy tedy někdo poprvé napsal o polární záři? Takovou zmínkou má být pozorování jednoho nebeského jevu zmíněné ve starověkém čínském textu; další záznam dosud považovaný za nejstarší je mladší o přibližně tři století. Uvádějí …

Starověká Mezopotámie i civilizace v údolí Indu byly městské civilizace s velkými, hustě osídlenými a plánovanými městy. Jak se obě oblasti od sebe z hlediska urbanizace lišily? Nová práce se soustředí na období asi 3000–2000 př. n. l., sleduje proces urbanizace ve vztahu k počtu obyvatel, rozloze sídlišť, geografické poloze …

Slavná sumerská Standarta z Uru, aktuálně umístěná v Londýnském muzeu, znázorňuje vojenské využití zvířat neznámého druhu. Ta zde táhnou bojové čtyřkolové vozy, a to nejen na bojiště (jako v Iliadě, kde ale bojovníci před samotným soubojem většinou z vozu sestupovali a bojovali pěšky), ale zřejmě i přímo v bitvě. Na …