Archiv článků: strava

Anglosaští králové se masem necpali

Provedená bioarcheologická studie vede k závěru, že před usazením Vikingů se v Anglii maso konzumovalo jen málo. Ani králové a další příslušníci elity se v tom – údajně – příliš nelišili od prostých rolníků. Nový výzkum tvrdí, že občas, při zvláštních příležitostech, se ovšem masa snědlo hodně. Rolníci totiž občas …

více »

Streptococcus a škrob: Co žilo neandrtálcům v puse?

Ústní mikroflóra neandrtálců se překvapivě podobala té naší. Zjištění je nečekané kvůli tomu, že lidé Homo sapiens minimálně od neolitu přešli převážně na škroby, zatímco neandrtálce si představujeme spíše jako masožravce z tundry. Mikrobiomu se věnuje v poslední době značná pozornost, i když se tím nejčastěji myslí bakterie ve střevech. …

více »

Jak kukuřice přišla do Evropy

Obličej Rudolfa II. je poskládán z různých druhů ovoce a zeleniny, uši jsou z kukuřice. Po objevení Nového světa to nějakou dobu trvalo, než začal ovlivňovat kuchyni starého kontinentu. Mezi prvními produkty pronikla do Evropy kukuřice, o jejímž širokém rozšíření svědčí skutečnost, že ji v polovině čtyřicátých let 16. století …

více »

Již na počátku eneolitu jedli mocnější lépe

Byli tehdy lidé jen mocnější, nebo i přímo bohatší? Měli díky tomu pohodlnější život? Obecně neolitické společnosti (alespoň ve Střední Evropě) pokládáme za spíše rovnostářské, naopak v eneolitu již zřejmě existovala nějaká vládnoucí vrstva – mohlo to znamenat rozdíly v rámci menších skupin nebo i organizaci společnosti na větším území. …

více »

Jídlo ovlivňuje náladu, maso ji zlepšuje

Že se výrazně jinak začneme cítit po nápojích s alkoholem nebo kofeinem, ví každý. Uvádějí se např. psychoaktivní účinky čokolády. Jenže podobně působí skoro vše, co jíme. Stojí za to se soustředit nejen na dlouhodobé zdravotní dopady určitého životního stylu, ale i na to, jak nás činí šťastnými bezprostředně. Studie …

více »

Obden hladovějící myši jsou chytřejší

Vánoce jsou mj. svátky obžerství, takže pro změnu krátce na téma hladovění, respektive nepravidelného stravování. Mark Mattson z amerického National Institute on Aging zkusil vedle sebe postavit dvě skupiny myší. Jedna dostávala potravu pravidelně každý den, druhá obden hladověla (také pravidelně). Celkový kalorický přísun byl v obou skupinách stejný. 40 …

více »