Dřívější zahájení bojů i soustředění útoků na letiště by zvýšily pravděpodobnost porážky RAF. Virtuální dějiny, tedy úvahy a spekulace typu „co by, kdyby“, jsou rozhodně populární zábavou. Když se těmito úvahami zabývají historikové specializující se na danou událost, mělo by jít navíc o něco jiného než (jen) o sci-fi a …
více »Válka, mír a černé labutě
Když obchodní činnost banky J. P. Morgan skončila v 251 z 252 dnů ziskem, nemusí to nutně být pozitivní ukazatel. Dějiny tvoří z velké části mír, který tu a tam přeruší válka, ne naopak. Potíž tkví v tom, že my lidé máme sklon řídit se heuristikou dostupnosti, podle níž si …
více »Kolik Římanů, Hunů a Germánů bojovalo v „největší bitvě“?
Bitva na Katalaunských polích 20. června 451 se někdy považuje za největší vojenské střetnutí starověku, jindy dokonce za největší bitvu celých dosavadních dějin lidstva. To se ovšem zdá být přehnané, a to i kdybychom přijali horní odhad, že zde proti sobě stálo dohromady půl milionu lidí (nebo dokonce půl milionu …
více »Římské hranice: expanze i obrana
Dnes se již nepředpokládá, že by Římané disponovali obecně platnou zahraničně-politickou doktrínou, jakýmsi „velkým plánem“. Římané republikánské a principátní éry své hranice nevnímali jako právně závazné a neměnné, a rozhodně považovali jejich polohy za výsledek své vlastní vůle, nikoliv nějaké závazné dlouhodobé dohody. Zvlášť to platilo tam, kde se vně …
více »Válka umělých inteligencí
Za 20 let budou ve válkách bojovat roboti, bezpilotní letouny, autonomní vozidla, chytré zbraně a další stroje, lidé prý ale vyklidí i místa těch, kdo rozhodují. Lidské ztráty jsou ve vyspělých zemích obtížně politicky obhajitelné, proto už nějakou dobu dochází k nahrazení člověka na bojišti. V budoucím světě umělých inteligencí …
více »Podruhé v Teutoburském lese
Během prvního léta svého tažení Germanikus záměrně navštívil Teutoburský průsmyk, kde se pořád nacházely velké hromady blednoucích kostí. Vzpoura v Germánii měla na rozdíl od té panonské zlověstný rozměr. Koncentrace sil na Rýně, jak sám Tiberius věděl lépe než kdokoli jiný, byla jednoduše největší v celé říši – a na …
více »Proč Čína ztratila zájem o střelné zbraně
Proč si Čína neudržela svůj náskok v oblasti palných zbraní … pokud jde o odpověď, panuje mezi odborníky jen malá shoda. Viz také: Střelný prach a Evropa Nejoblíbenější teorií, na jejíž verze jsme již narazili v předchozích kapitolách, je, že Evropané těžili z unikátního západního způsobu vedení války. Zdědili ho …
více »Střelný prach a Evropa
Čínští chemici experimentovali od 9. století se střelným prachem nižšího stupně, a vytvářeli ohňostroje a zápalné bomby. Ve 12. a 13. nějaký dnes již anonymní kutil přišel na to, že když se přidá ledek, vznikne skutečný střelný prach. Místo hoření tato směs totiž při zapálení explodovala. A když byla nacpána …
více »Produktivní a neproduktivní války: kočovníci a střelný prach
Barbaři vrací úder. Kontrarevoluce ve vojenství. Od velkých říší k násilnému středověku. Kontraproduktivní války existovaly už dřív, avšak i ty nejhorší z nich byly jen kolapsy v rámci většího vzorce produktivní války. Některé z těchto kolapsů trvaly staletí. Avšak i přes pád Akkadské říše a egyptské Staré říše kolem roku …
více »Informační válka a kybernetická bezpečnost
Přestože má Česká republika platný a účinný zákon o kybernetické bezpečnosti a řadu koncepcí a strategií kybernetické bezpečnosti, terminologie týkající se problematiky války v kybernetickém prostoru není dostatečně rozvinutá a jednotná. Pojetí kybernetické obrany České republiky je odlišné od pojetí kybernetické obrany (Cyber Defence) NATO. Obsah a definice Cyber Defence …
více »