Archiv článků: vesmír

Češi dodají rentgenový detektor X-IFU pro družici Athena

FOTO: © FREEHANDZ /DOLLAR PHOTO CLUB

Česká astronomie a kosmická fyzika právě zažívají velmi důležitý milník. České republice se nedávno podařilo zapojit do mezinárodního konsorcia nejkomplexnějšího vědeckého přístroje, který byl kdy navržen pro vědecký výzkum ve vesmíru. Jedná se o velmi citlivý rentgenový detektor X-ray Integral Field Unit (X-IFU) plánovaný pro družici Evropské kosmické agentury (ESA) …

více »

První sloučenina ve vesmíru: podivnost se vzorcem HeH+

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Podařilo se detekovat sloučeninu starší než hvězdy. Proč jsme se o tom na hodinách chemie nikdy neučili? Pomineme-li H2, má být vůbec nejjednodušší (ve smyslu jako první vzniklou) molekulou iont s podivným vzorcem HeH+. Komplex je znám pouze v plynné fázi, není zrovna stabilní a při styku s prakticky čímkoliv …

více »

Další černé díry z raného vesmíru navrženy pro vysvětlení temné hmoty

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Co tvoří temnou hmotu? Nedávno se objevila myšlenka, podle které by mohlo jít o miniaturní černé díry vzniklé v počátcích vesmíru; tato teorie ovšem předpokládala dosti exotické objekty vytvořené pomocí Higgsova pole. Nově navržená hypotéza si vystačí s černými dírami tradičnějšími a hlavně lépe detekovatelnými. Qirong Zhu s kolegy z …

více »

Kde se bere nejenergičtější kosmické záření? Z cizích galaxií

Fyzikové studovali více než 30 tisíc částic kosmického záření a odhalili anizotropii jejich směru. Vědecké sdružení provozující astročásticovou Observatoř Pierra Augera v Argentině zveřejnilo 22. září 2017 zásadní vědeckou publikaci v prestižním časopise Science. V této práci jsou prezentovány experimentální důkazy toho, že částice kosmického záření s extrémně vysokými energiemi …

více »

Kdo může pozorovat nás?

Jsme prý viditelní z minimálně 9 známých exoplanet. Vědci z Queen’s University Belfast a německého Institutu Maxe Plancka si položili otázku, zda obyvatelé exoplanet mohou nějak zaregistrovat Zemi. A to čistě metodami, které v tuto chvíli používáme k detekci exoplanet my sami. Projekty jako SuperWASP a Kepler využívají především tranzitní …

více »

Moderní adaptivní optika ostří obrazy vesmíru

Yepun (UT4), jeden z hlavních dalekohledů VLT, se proměnil v plně adaptivní teleskop. Po více než dekádě plánování, stavby a testování bylo na přístroji MUSE uvedeno do provozu nové zařízení adaptivní optiky (AOF) a vytvořilo neuvěřitelné ostré obrazy planetárních mlhovin a galaxií. Spojení AOF a MUSE vytvořilo jeden z nejmodernějších …

více »

Relativita neznamená omezení, naopak vesmír otevírá

Jakmile člověk, který není fyzik (nebo je dejme tomu fyzik specializující se na proudění kapalin), začne produkovat vlastní úvahy o teorii relativity, kosmologii či kvantové fyzice, jednou z diagnóz je šílenství, druhou ztráta soudnosti (nevylučuje se). Pročež hned spěchám zdůraznit, že toto není žádný můj objev na poli relativistické fyziky, …

více »

Mladý vesmír byl bouřlivější, než si vědci mysleli

Většina železa vznikla a rozšířila se po mezigalaktickém prostoru před vytvořením prvních kup galaxií. Na měření koncentrace železa v horkém plynu, který vyplňuje prostor mezi galaxiemi, se zaměřili odborníci z Masarykovy univerzity a americké Stanfordovy univerzity. Díky sledování kup galaxií, což jsou skupiny stovek galaxií, zjistili překvapivou skutečnost, že tento …

více »

Sovětská kosmonautika a psi

autor: Jpgordon, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Dříve než se stal Jurij Gagarin prvním člověkem ve vesmíru, létali ke hvězdám psi. Nebyla to jen Lajka, Belka a Strelka. Sovětský svaz poslal na oběžnou dráhu padesátku psů. A 20 z nich při letu zahynulo a stalo se tak neoslavovanými mučedníky soupeření velmocí o dobytí vesmíru, o nichž se …

více »