Skutečně se máme přednostně obávat toho, že nás zdecimuje koronavirus, nějaká chřipka, HIV nebo SARS? Proč ne bakterie? Viz také: Všichni se bojí koronaviru, většího zabijáka přitom mají vedle sebe Největší virová epidemie moderní doby, „španělská chřipka“, zabila více lidí než zákopy první světové války. Zajímavý v této souvislosti je …
více »Všichni se bojí koronaviru, většího zabijáka přitom mají vedle sebe
Koronavirus Wu-Chan (2019-nCoV) vzbuzuje paniku skoro jako SARS, dokonce ovlivňuje ceny akcií (míněno pokles akcií obecně, vzestup akcií třeba konkrétních farmaceutických firem by smysl dával určitě). Objevuje se totiž v titulcích médií, titulky (jejich souhrny) ovlivňují náladu investorů, navíc za stále větší množství obchodů odpovídají automatizované programy, z nichž část …
více »Jak viry ovládají sladké vody
Mikrosvět sladkovodních jezer a nádrží stále patří mezi velmi málo probádané oblasti. Minimum informací dosud máme i o těch nejpočetnějších zástupcích sladkých vod – o virech. Studium sladkovodních virů je totiž obtížné zejména proto, že ani neznáme všechny jejich hostitele. Posun ve výzkumu v posledních letech přinesla až nová genetická …
více »Vznik a vývoj antivirotik
Vakcíny, které by byly schopny předejít útokům virů, zůstaly hlavním cílem Rega institutu v průběhu celých šedesátých let. De Somer se však chtěl dostat dál, za prevenci – k léčbě. V okamžiku, když se již virové onemocnění rozvinulo, nebyla v té době k dispozici žádná léčba. Proto se další de …
více »Nová antivirotika snižují potřebu transplantace jater
Počet transplantací jater pro jejich chronické selhání z důvodů hepatitidy C rychle klesá v Evropě i v USA. Příčinou jsou přímo působící antivirotika, kterými se začalo léčit v roce 2014. Stejný trend zaznamenal i Institut klinické a experimentální medicíny. Od zavedení cílené léčby hepatitidy C v IKEM klesl počet transplantovaných …
více »Nejstarší virová infekce
Hľadať fosílne dôkazy vírusov je nesmierne náročné. Najmä pre ich miniatúrne rozmery. Doteraz boli opísané len dve štruktúry, ktoré pripomínajú vírusové kapsuly a jedna deformácia kostí dinosaurov, ktorú mohol a nemusel spôsobiť vírus. Tímu Dr. Petra Vršanského, paleontológa Slovenskej akadémie vied, sa podarilo nájsť presvedčivý dôkaz. Nové zistenia opublikoval prestížny …
více »Priony – nebo viry?
S dr. Laurou Manuelidisovou jsem se setkal jednoho krásného dne v newyorské čtvrti Chelsea. Když právě nepíše kritikou velmi dobře přijímanou poezii, vede Oddělení neuropatologie na Yale University. Stala se hlavní mluvčí poměrně malé skupiny vědců, kteří se domnívají, že priony nejsou sebereplikující, zdánlivě nesmrtelné bílkovinné patogeny, jak mnozí uvěřili. …
více »Za hromadné úhyny kosů v loňském roce je zodpovědný virus Usutu
Virus Usutu byl poprvé izolován v 50. letech minulého století v Africe, odkud se následně několikrát rozšířil do Evropy. V minulém roce veřejnost upozornila na neobvyklé hynutí kosů černých (Turdus merula) na různých místech v Česku a jejich úbytek následně potvrdilo i nedávné celonárodní sčítání ptáků na krmítkách. Genetické analýzy českých vědců teď potvrdily …
více »Budoucnost biologické války
Modelový experiment ukázal, že kilogram antraxu vypouštěného nad velkoměstem zabije zhruba tři miliony lidí. V roce 2017 vyšlo další vydání knihy The Future of Violence (Budoucnost násilí) předního amerického bezpečnostního experta Benjamina Wittese a jeho kolegyně Gabriely Blumové z Harvardovy univerzity. Kniha se od svého prvního vydání před dvěma lety …
více »Jak virus včelího plodu vstupuje do buněk
Nákaza včelího plodu bylo první včelí onemocnění, u kterého bylo v roce 1917 rozpoznáno, že je způsobeno virem. Podrobný popis struktury viru nákazy včelího plodu, který napadá včelstva po celém světě, zveřejnil v uplynulých dnech tým strukturní virologie Pavla Plevky z Ceitecu Masarykovy univerzity (MU) ve spolupráci s Antonínem Přidalem …
více »