Obří viry objevované v poslední době dost komplikují naše třídění organismů i chápání hranice mezi živým a neživým. Navíc si těžko být jistý, kde se takové viry vůbec vzaly. Jill Banfield z University of California v Berkeley a její kolegové získali z velkého množství exotických i běžných prostředí (nemocniční pokoje, …
více »Koronavirus není jediný. Proč smrtící viry pocházejí od netopýrů
Koronavirus 2019-nCoV má nejspíš původ u netopýrů, podobně jako SARS, MERS, Ebola nebo Marburg. Nová studie upozorňuje na to, že to nemusí být náhoda. Netopýři mají některé speciální vlastnosti, které s evolucí virů mohou souviset. Vědci z University of California v Berkeley uvádějí, že netopýři mají speciální imunitní systém, který …
více »Čeští vědci se podíleli na vývoji nového testu na koronavirus
Novou diagnostickou soupravu, která spolehlivě prokazuje přítomnost koronaviru 2019-nCoV v těle, vyvinula švédská společnost TATAA Biocenter ve spolupráci s laboratoří genové exprese Biotechnologického ústavu AV ČR a maltskou nemocnicí Saint James Hospital. V této nemocnici se již nový test používá při testování pacientů. Zájem o něj projevil také Mezinárodní Červený kříž. Testy jsou …
více »Koronavirus, španělská chřipka a mor: Hrozí viry víc než bakterie?
Skutečně se máme přednostně obávat toho, že nás zdecimuje koronavirus, nějaká chřipka, HIV nebo SARS? Proč ne bakterie? Viz také: Všichni se bojí koronaviru, většího zabijáka přitom mají vedle sebe Největší virová epidemie moderní doby, „španělská chřipka“, zabila více lidí než zákopy první světové války. Zajímavý v této souvislosti je …
více »Všichni se bojí koronaviru, většího zabijáka přitom mají vedle sebe
Koronavirus Wu-Chan (2019-nCoV) vzbuzuje paniku skoro jako SARS, dokonce ovlivňuje ceny akcií (míněno pokles akcií obecně, vzestup akcií třeba konkrétních farmaceutických firem by smysl dával určitě). Objevuje se totiž v titulcích médií, titulky (jejich souhrny) ovlivňují náladu investorů, navíc za stále větší množství obchodů odpovídají automatizované programy, z nichž část …
více »Jak viry ovládají sladké vody
Mikrosvět sladkovodních jezer a nádrží stále patří mezi velmi málo probádané oblasti. Minimum informací dosud máme i o těch nejpočetnějších zástupcích sladkých vod – o virech. Studium sladkovodních virů je totiž obtížné zejména proto, že ani neznáme všechny jejich hostitele. Posun ve výzkumu v posledních letech přinesla až nová genetická …
více »Vznik a vývoj antivirotik
Vakcíny, které by byly schopny předejít útokům virů, zůstaly hlavním cílem Rega institutu v průběhu celých šedesátých let. De Somer se však chtěl dostat dál, za prevenci – k léčbě. V okamžiku, když se již virové onemocnění rozvinulo, nebyla v té době k dispozici žádná léčba. Proto se další de …
více »Nová antivirotika snižují potřebu transplantace jater
Počet transplantací jater pro jejich chronické selhání z důvodů hepatitidy C rychle klesá v Evropě i v USA. Příčinou jsou přímo působící antivirotika, kterými se začalo léčit v roce 2014. Stejný trend zaznamenal i Institut klinické a experimentální medicíny. Od zavedení cílené léčby hepatitidy C v IKEM klesl počet transplantovaných …
více »Nejstarší virová infekce
Hľadať fosílne dôkazy vírusov je nesmierne náročné. Najmä pre ich miniatúrne rozmery. Doteraz boli opísané len dve štruktúry, ktoré pripomínajú vírusové kapsuly a jedna deformácia kostí dinosaurov, ktorú mohol a nemusel spôsobiť vírus. Tímu Dr. Petra Vršanského, paleontológa Slovenskej akadémie vied, sa podarilo nájsť presvedčivý dôkaz. Nové zistenia opublikoval prestížny …
více »Priony – nebo viry?
S dr. Laurou Manuelidisovou jsem se setkal jednoho krásného dne v newyorské čtvrti Chelsea. Když právě nepíše kritikou velmi dobře přijímanou poezii, vede Oddělení neuropatologie na Yale University. Stala se hlavní mluvčí poměrně malé skupiny vědců, kteří se domnívají, že priony nejsou sebereplikující, zdánlivě nesmrtelné bílkovinné patogeny, jak mnozí uvěřili. …
více »