Archiv článků: voda

Kde ve Sluneční soustavě se nachází nejvíc molekul vody? Nejspíš to není za Zemi, ani na Europě, ale na Jupiterově měsíci Ganymedu. Těleso je pokryté vodním ledem, hlouběji předpokládáme rozsáhlý podpovrchový oceán, v atmosféře se ale molekuly H2O kupodivu podařilo detekovat poprvé až nyní, a to a základě aktuálních i …

Membrány oxidu grafenu se dají efektivně používat nejen k odsolování mořské vody. Tyto filtry by podle nové studie mohly najít uplatnění i v potravinářském průmyslu. Aaron Morelos-Gomez z Shinshu University a jeho kolegové vyzkoušeli oxid grafenu pro filtrování mléka. Na polymerních membránách přitom v těchto případech vzniká hustá mastná vrstva, …

Ve vesmíru mohou existovat obrovské počty planet, které neobíhají okolo žádné hvězdy. Vznikly sice u hvězdy v disku z prachu a plynu, ale po interakcích s další planetou nebo hvězdou byly ze systému vyhozeny. Některé bludné nebo odborně správně volně plovoucí planety mohly vzít s sebou na pouť vesmírem také …

S oxidem grafenu se již experimentovalo při odsolování vody, mohl by ale najít využití k oddělování mnohem širšího spektra molekul. Nanofltry z oxidu grafenu by se podle nové studie mohly uplatnit v provozních podmínkách tam, kde selhávají klasické polymerní membrány. Výzkumníci z Georgia Institute of Technology uvádějí, že oxidem grafenu …

Kde ve vesmíru existuje s největší pravděpodobností život cca pozemského typu? Vezměme si naši Sluneční soustavu. Kapalná voda se nachází na povrchu Země – a to je tak všechno. Naopak oceány existují pod povrchem Ganymedu, Europy, Enceladu a nejspíš i mnoha dalších těles – dokonce věčně zdánlivě na kost zmrzlého …

Obyčejná čistá voda nemá žádnou specifickou chuť. Jak je to ale s vodou těžkou, tedy deuterovanou, o níž se od třicátých let 20. století objevují sporadická svědectví, že některým lidem chutná jemně sladce? A pokud sladce opravdu chutná, jak je to vůbec možné, když po chemické stránce jsou obyčejná a …

V archeanu, období před 4–3,2 miliardami let, kdy na Zemi začínal život, mohla být naše planeta vodním světem. Množství vody na povrchu bylo větší než dnes ne v důsledku toho, že by Země mezitím o tolik vody přišla, ale kvůli vyšší teplotě zemského pláště. I když většina vody na Zemi …

I na pustém Měsíci se kupodivu tu a tam najde voda, led v zastíněných kráterech u pólů nebo voda vázaná v horninách. Kde se tam ale bere? Podle převládající teorie obsahuje sluneční vítr vodíkové atomy a kationty, které pak na Měsíci reagují s místními kyslíkatými horninami. Tento proces asi probíhá, …

Kavitace sama o sobě není příliš efektivní, lze ale doplnit výbojem plazmatu. S novou technologií pro dočišťování vody pomocí nízkoteplotního plazmatu přišli brněnští vědci. Zařízení umí z vody odstranit zbytky chemikálií, například estrogeny z antikoncepce, a hubí i patogenní mikroorganismy jako jsou sinice a bakterie. Podobná zařízení dosud existovala pouze v laboratorním měřítku, …

Mezi hlavní skupiny tvarů ledových částic patří jehlice, hexagonální sloupek, destička, pyramida, projektil, šesticípá hvězdice a dendrit. Ty nejkrásnější vločky hvězdicovitých tvarů se nejčastěji objevují při teplotách kolem -10 až -15 °C. Krásu miniaturních ledových krystalů, které se v zimě elegantně snášejí na zem, obdivují lidé od nepaměti. Sněhové vločky …