Archiv článků: voda

Sonda Juno odhalila, jak vypadá led na pólu Ganymedu

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Na rozdíl od modifikací ledu známých z pozemského prostředí jde o amorfní látku, zbarvenou tmavě. NASA vydala komentář ke snímkům severního pólu Jupiterova měsíce Ganymedu, který pořídila sonda Juno loni v prosinci. Ganymedes je devátým největším objektem ve Sluneční soustavě (pro toho, kdo to by to počítal – jako jediný …

více »

Jak funguje mrtvá voda

Mrtvou vodou se zde nemyslí voda bez života či voda jedovatá, ale stav, kdy kapalina jakoby brání pohybu plavidla, často i libovolným směrem (nejde jen o protiproud), a to bez zřejmé příčiny. Uvádí se, že do podobného problému se dostaly lodě Antonia a Kleopatry v bitvě u Actia r. 31. …

více »

Vlhkost v atmosféře může generovat elektřinu

Nápadů na výrobu elektřiny dnes existuje nepřeberně. V případě deště se např. uvažovalo o využití mechanické energie kapek vody. Colin Price, Hadas Saaroni a Judi Lax z Tel Aviv University si využití vzdušné vlhkosti představují jinak. Již Michael Faraday si povšiml, že kapičky vody mohou elektricky nabíjet povrchy kovů. To, …

více »

Mají exoplanety v systému TRAPPIST-1 dost vody?

Systém exoplanet TRAPPIST-1 byl už v době svého objevu v roce 2017 považován za nadějný z hlediska možné existence života pozemského typu. Obsahuje nejméně sedm kamenných planet (planet pozemského typu), z toho 3 v obyvatelné zóně (poznámka: jakkoliv diskutabilní je toto kritérium, když ve Sluneční soustavě do něj vůbec nespadnou …

více »

Vodíkové můstky v těžké vodě jsou silnější

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

V těžké vodě je vazba deuteria na kyslík delší a slabší. Vodíkové vazby (můstky) mezi atomem deuteria a atomem kyslíku v sousední molekule jsou oproti běžné vodě ale naopak silnější. Není to divné? Německý chemik Leo Ubbelohde navrhl prodlužování a oslabování vazby deuteria oproti normálnímu vodíku již ve 30. letech …

více »

Kam vlastně zmizela voda z české a moravské krajiny?

Velmi zjednodušeně lze říct, že les roste na kopci na mělké kamenité půdě. Když spadne déšť, snadno touto polohou projde do hlubších horizontů. Les je dobrý hlavně k tomu, aby sytil prameny a podzemní zásobníky. Zemědělská půda je v trochu jiné situaci. Má větší mocnost a víc jílových minerálů. Deště, …

více »

Magnetické nanočástice a iontová kapalina pro čištění vody

Jediná technika by měla dokázat odstranit z vody anorganické a organické kontaminanty, mikroorganismy i mikroplasty. Vědci v časopisu Angewandte Chemie navrhují využívat magnetické nanočástice potažené tzv. iontovou kapalinou. Základem je jádro z magnetického oxidu železa, kolem něj je obal z porézního oxidu křemičitého. Iontová kapalina jako třetí vrstva se přichytí …

více »

Tajemství tenkých vrstev ledu: může být i 2D

Vodní pára ve vzduchu se v chladných dnech může proměnit na pevný led, který v tenké vrstvě pokrývá například okenní tabule nebo skla aut. Na tento zdánlivě obyčejný, avšak dosud málo prozkoumaný jev si nedávno posvítili čínští a američtí fyzici, kteří objevili nový způsob, jak může led na povrchu růst. …

více »

Tajemství vody – na povrchu grafenu může být i kapalina uspořádaná

Voda na povrchu různých materiálů vytváří tenké vrstvy se speciálními vlastnostmi. Kdybychom tomuto chování lépe rozuměli, dokázali bychom efektivněji vytvářet hydrofilní i hydrofóbní materiály potřebných parametrů, třeba na míru navržené povrchy lodí nebo medicínských implantátů. Související jevy jsou ovšem natolik složité, že v nich dosud nikdo pořádně nevyzná. Na Tokyo …

více »