Archiv článků: voda

Vodní pára ve vzduchu se v chladných dnech může proměnit na pevný led, který v tenké vrstvě pokrývá například okenní tabule nebo skla aut. Na tento zdánlivě obyčejný, avšak dosud málo prozkoumaný jev si nedávno posvítili čínští a američtí fyzici, kteří objevili nový způsob, jak může led na povrchu růst. …

Voda na povrchu různých materiálů vytváří tenké vrstvy se speciálními vlastnostmi. Kdybychom tomuto chování lépe rozuměli, dokázali bychom efektivněji vytvářet hydrofilní i hydrofóbní materiály potřebných parametrů, třeba na míru navržené povrchy lodí nebo medicínských implantátů. Související jevy jsou ovšem natolik složité, že v nich dosud nikdo pořádně nevyzná. Na Tokyo …

Jako Mpembův jev označujeme podivnou situaci, kdy teplá voda při ochlazování zmrzne rychleji než studená. Dokonce se toho i někdy využívá při přípravě ledových ploch nebo zmrzlin. Na první pohled to vůbec nedává smysl – vždyť přece teplá voda musí nejprve vychladnout na teplotu té studené a pak oba procesy …

Zvláštní uspořádání vrstev zmrzlého oxidu uhličitého a vodního ledu si žádalo speciální vysvětlení. Polární čepičky oxidu uhličitého na Marsu periodicky roztávají podle toho, jak se mění teplota planety. A ta zase závisí na tom, jak se v horizontech desítek a stovek tisíc let posouvá osa rotace, čemuž odpovídá změna náklonu …

Co se stane, pokud na povrch s teplotou pod bodem mrazu dopadá kapalná voda, třeba při dešti? Vznikne klasická klouzačka, přičemž led se tvoří zhruba ve tvaru hvězdicovitých struktur, které se podobají sněhovým vločkám. Při dopadu kapky vody na silně podchlazený povrch má ale vše fungovat jinak. V kapce vzniknou …

Co udělat pro to, aby lyže na sněhu klouzaly co nejlépe a auto na silnici pokud možno co nejméně? Odpověď zní – studovat vlastnosti rozhraní mezi ledem a vodou. Vědci přišli na to, že kapalná vrstvička, která vzniká, když nějaký objekt klouže po ledu, je viskózní jako olej a mnohem …

Fosfid molybdenitý MoP by podle nové studie mohl fungovat jako nový katalyzátor pro výrobu vodíku. Je levnější než platina a navíc si umí poradit i s mořskou vodou. Vědci z Pacific Northwest National Laboratory a Oregon State University navíc prokázali, že ve srovnání s jinými náhražkami platiny pracuje MoP podstatně …

Aarynn Carter a jeho kolegové prozkoumali prostřednictvím transmisní spektroskopie horkého jupitera WASP-6 b. Planeta obíhá okolo své hvězdy s periodou jen 3 dní. Její hmotnost je poloviční ve srovnání s Jupiterem ale poloměr o 20 % větší. Je to tedy typický nafouknutý horký jupiter. Vědci vzali data z mnoha přístrojů …

Před čtyřiceti lety se sondě Voyager 2 podařilo pořídit první snímek Europy, která byla do té doby jen jedním z větších měsíců obíhajících kolem Jupiteru. Na snímcích vědci spatřili nahnědlé praskliny táhnoucí se po povrchu měsíce, takže celá Europa připomínala tak trochu oční bulvu protkanou jemnými žilkami. Od té doby …

U jedné molekuly můžeme sice změřit její energii a tím i odpovídající teplotu, ale těžko hovořit o skupenství. Led je ledem, vytvoří-li se nějaká krystalová struktura. Z tohoto hlediska se pak zkoumá, jaký je minimální počet molekul vody, aby mělo vůbec smysl jejich spojení označovat jako led. Před několika lety …