Archiv článků: voda

Exoplanety mohou být i z diamantů

Ze Sluneční soustavy nic takového neznáme, ale některé exoplanety bohaté na uhlík mohou být složeny z diamantů a oxidu křemičitého. K takovému závěru alespoň dospěla studie Arizona State University a University of Chicago publikovaná v The Planetary Science Journal. Klíčovým parametrem je podle autorů výzkumu poměr uhlíku a kyslíku. Pokud …

více »

Voda jako kapalný krystal

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Mezi kapalné krystaly patří látky, jejichž molekuly jsou uspořádané na malých vzdálenostech (v rámci textur/domén), orientace molekul v každé z těchto částí je ale jiná. Tento typ látek byl po svém objevu na konci 19. století považován původně jen za kuriozitu, dnes jsou kapalné krystaly základem běžných monitorů, kdy principem …

více »

Jak dostat bakterie rezistentní na antibiotika z odpadních vod

Stabilizované čistírenské kaly jsou pro zemědělství výhodné, jenže přinášejí i problémy: šíření rezistentních bakterií. VŠCHT Praha společně se společností Pražské vodovody a kanalizace, a.s. ze skupiny Veolia v rámci projektu ARG Tech vyvíjí technologie pro odstranění bakterií rezistentních na antibiotika z čistírenských kalů a monitoruje výskyt původce nemoci COVID-19 v …

více »

Řeky na Marsu prý tekly pod ledem

(c) NASA, licence obrázku public domain

Hypotéza teplého a vlhkého Marsu jako planety celkem pohostinné pro život pozemského typu dostává trhliny. Podle nové studie nevznikla údolí na rudé planetě činností řek, ale spíše ledovců, eventuálně vody, která se objevovala pod ledovou krustou. Marsovská údolí mají být podobné hlavně subglaciálním útvarům, jaké se vyskytují např. v Arktidě …

více »

Grafen může pro molekuly vody fungovat jako zrcadlo

Grafen je obecně hydrofobní, s jeho vlastnostmi lze ale různě kouzlit. Např. oxid grafenu (vrstva grafenu s navázanými atomy kyslíku, karboxylovými skupinami apod.) se již ve vodě rozpouštět může bez problémů. Když už dostaneme vodu na grafen, mohou se každopádně dít dost zajímavé věci. Viz např.: Tajemství vody – na …

více »

Sonda Juno odhalila, jak vypadá led na pólu Ganymedu

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Na rozdíl od modifikací ledu známých z pozemského prostředí jde o amorfní látku, zbarvenou tmavě. NASA vydala komentář ke snímkům severního pólu Jupiterova měsíce Ganymedu, který pořídila sonda Juno loni v prosinci. Ganymedes je devátým největším objektem ve Sluneční soustavě (pro toho, kdo to by to počítal – jako jediný …

více »

Jak funguje mrtvá voda

Mrtvou vodou se zde nemyslí voda bez života či voda jedovatá, ale stav, kdy kapalina jakoby brání pohybu plavidla, často i libovolným směrem (nejde jen o protiproud), a to bez zřejmé příčiny. Uvádí se, že do podobného problému se dostaly lodě Antonia a Kleopatry v bitvě u Actia r. 31. …

více »

Vlhkost v atmosféře může generovat elektřinu

Nápadů na výrobu elektřiny dnes existuje nepřeberně. V případě deště se např. uvažovalo o využití mechanické energie kapek vody. Colin Price, Hadas Saaroni a Judi Lax z Tel Aviv University si využití vzdušné vlhkosti představují jinak. Již Michael Faraday si povšiml, že kapičky vody mohou elektricky nabíjet povrchy kovů. To, …

více »

Mají exoplanety v systému TRAPPIST-1 dost vody?

Systém exoplanet TRAPPIST-1 byl už v době svého objevu v roce 2017 považován za nadějný z hlediska možné existence života pozemského typu. Obsahuje nejméně sedm kamenných planet (planet pozemského typu), z toho 3 v obyvatelné zóně (poznámka: jakkoliv diskutabilní je toto kritérium, když ve Sluneční soustavě do něj vůbec nespadnou …

více »

Vodíkové můstky v těžké vodě jsou silnější

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

V těžké vodě je vazba deuteria na kyslík delší a slabší. Vodíkové vazby (můstky) mezi atomem deuteria a atomem kyslíku v sousední molekule jsou oproti běžné vodě ale naopak silnější. Není to divné? Německý chemik Leo Ubbelohde navrhl prodlužování a oslabování vazby deuteria oproti normálnímu vodíku již ve 30. letech …

více »