Archiv článků: země

Anomálie v zemském plášti mají být důsledkem impaktu při vzniku Měsíce

Mohutná anomálie hluboko v zemském nitru může být pozůstatkem srážky, při níž před 4,5 miliardami let vznikl Měsíc. Nová studie se opírala o metody výpočetní dynamiky tekutin, jejichž hlavních autorem byl Deng Hongping ze Šanghajské astronomické observatoře Čínské akademie věd. Převládající teorie předpokládá, že přibližně před 4,5 miliardami let došlo …

více »

CESNET: Evropský projekt C-SCALE umožní efektivnější výzkum Země

Právě ukončený evropský projekt Copernicus – eoSC AnaLytics Engine (C-SCALE) splnil svůj cíl a vytvořil federaci partnerů, kteří sdružují archivy dat z průzkumu Země, s poskytovateli výpočetních zdrojů pro potřeby dalšího zpracování těchto dat. Smyslem bylo usnadnit práci s velkým množstvím dat o Zemi, která se získávají z dálkového průzkumu družic …

více »

Pozemské elektrony vytvářejí vodu na povrchu Měsíce

Vysokoenergetické elektrony v zemském plazmatu přispívají k procesům zvětrávání na povrchu Měsíce. Tyto elektrony zde mohou podle nové studie přitom také napomáhat vzniku vody. Pochopení toho, čím se řídí koncentrace a rozložení vody na Měsíci, je zásadní pro zajištění zásobování budoucích stálých základen i dočasných výzkumných stanovišť. Nový objev může …

více »

Láva z nové islandské sopky poskytne vzorky ke zkoumání dosud neprobádaných hlubin Země

Přibližně před dvěma týdny na islandském ostrově došlo k rozestupu dvou litosférických desek. Vznikla tak nová sopka s názvem Litli-Hrútur neboli Malý Beran. Zkoumat se ji vydal profesor Lukáš Krmíček z Ústavu geotechniky Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně (FAST VUT), který je členem mezinárodního vulkanologického týmu. Láva z …

více »

Zemětřesení a kosmické záření spolu souvisejí, ale jak přesně?

Existuje jasná statistická korelace mezi globální seismickou aktivitou a změnami intenzity kosmického záření zaznamenaného na povrchu naší planety. Mohlo by to pomoci zemětřesení předvídat? To se pokouší zjistit projekt CREDO Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově. CREDO (Cosmic Ray Extremely Distributed Observatory) je otevřená virtuální databáze měření kosmického …

více »

Uvnitř vnitřního zemského jádra je ještě menší koule

Měření různých rychlostí, kterými seismické vlny pronikají do vnitřního jádra Země a procházejí jím, má dokazovat existenci další samostatné vrstvy uvnitř Země. Nejvnitřnější vnitřní jádro (innermost inner core) má být pevná kovové koule ve středu vnitřního jádra. Tím by se nám jádro rozdělilo na 3 části (a celkový počet vrstev …

více »

Tektonické desky se pohybují na kapalném i pevném podkladu

Nově objevená vrstva částečně roztavené horniny pod zemskou kůrou by mohla pomoci vyřešit dlouholetou debatu o tom, jak se pohybují tektonické desky. Samotná přítomnost tavenin v takové hloubce není překvapením, studie vedená vědci z Texaské univerzity v Austinu však poprvé odhalila globální rozsah této vrstvy a možná i její roli …

více »

Impakty a vulkanismus na rané Zemi i Marsu

Na základě poznatků vyplývajících ze současného výzkumu evoluce Sluneční soustavy je usuzováno, že chemické prostředí raných planet bylo v prvních stovkách milionů let po jejich zformování do značné míry ovlivněno impakty těles pohybujících se během postakreční fáze v protoplanetárním disku po nestabilních drahách [140]. Meteority představují rezidua meziplanetární hmoty, která …

více »