Archiv článků: zemědělství

Nový genotyp třešní zvýší jejich produkci

Česká republika má dlouholetou tradici v pěstování třešní. Některé odrůdy jsou známé po celém světě. Zdejší výzkumníci nyní nalezli univerzální opylovač, který má výrazně pomoci pěstitelům třešní – ušetří jejich čas, peníze a zvýší produkci. Na unikátním projektu pracovali specialisté z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích v rámci …

více »

Zabránili první zemědělci návratu doby ledové?

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Změny koncentrací klíčových skleníkových plynů v neolitu jdou na vrub odlesnění (v případě oxidu uhličitého) a pěstování rýže v umělých mokřadních ekosystémech (v případě metanu). Základem živobytí neolitických, jakož i všech pozdějších zemědělských společností jsou tedy konstruované ekosystémy polí, zahrad a trvalých sídlišť. Většina z nich ovšem stála nemalou měrou …

více »

Sucha jsou kratší, ale intenzivnější

Kratší letní sucha postupně hrají čím dál významnější roli a nahrazují dřívější, méně intenzivní a s delším trvání. Období sucha jsou od začátku 20. století v Evropě kratší, ale intenzivnější. Jejich vyšší teploty způsobují větší ztráty vody z půdy. Výrazně negativně tak působí na rostliny a poškozují zemědělství. “Tyto extrémy …

více »

Objev nového genu pšenice umožní využít vlastnosti jejích planých příbuzných

Efektivnější přenos genů z planých druhů do pšenice a získávání nových odrůd s unikátními vlastnostmi umožní identifikace důležitého genu Ph2. Na objevu, který publikoval prestižní vědecký časopis Nature Communications, se kromě francouzských a australských výzkumníků významně podíleli také odborníci z našeho olomouckého Centra strukturní a funkční genomiky rostlin. Dědičná informace …

více »

Mechanochemie: čpavek se na železe dá i utlouct

Místo teploty a tlaku můžeme prý při syntéze amoniaku postupovat podobně jako při výrobě másla. Chemickou reakci „utlučeme“. Zvládnout syntézu amoniaku z dusíku a vodíku za méně extrémních podmínek – tj. nižších tlaků a teplot – než při klasickém Haber-Boschově procesu je cílem chemiků už více než století. Klasický postup …

více »

Klimatická změna zlepší podmínky pěstování lanýžů v Česku

Střední Evropa se pro pěstování lanýžů stane díky změně klimatu vhodnější, což lze využít při adaptaci zemědělství i zvýšení rozmanitosti krajiny. Plyne to alespoň z výsledků výzkumu českých a zahraničních vědců uveřejněných v prestižním časopise Scientific Reports. Lanýži, podzemní houby vyhledávané gurmány pro svou chuť a aroma, přinášejí ročně v tradičních pěstitelských …

více »

Genově editovaný ječmen má velký potenciál

Výzkum University of Adelaide, James Hutton Institute a dalších britských a australských institucí ukázal velký potenciál ječmene pro šlechtění pomocí metody editování genů CRISPR. Hlavní myšlenkou nové studie je zvýšit v zrnu hladinu beta glukanů. Ty jsou zdrojem fermentovatelné vlákniny, jejíž konzumace má pro člověka zdravotní přínosy. Tyto polysacharidy (glukózové …

více »

Robot s umělou inteligencí kontroluje rajčatový skleník

Robot, který zodpovědně zkontroluje každé rajče v obrovském skleníku. Vyhodnotí výslednou produkci a zároveň včas odhalí potencionální škůdce. Na tomto unikátním projektu s názvem BERABOT (BE – Bezdínek, RA – rajčata, BOT – robot) pracuje tým vědců z Fakulty aplikované informatiky (FAI) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) se skupinou …

více »

Rok 1066 toho moc nezměnil – v Anglii a v jídle

Středověk - ilustrační obrázek. Rukopis rukopisu Ruralia commoda, 14. století, licence obrázku public domain

V britských dějinách se rok 1066, tedy normanské dobytí země, pokládá za jedno z nejdůležitějších dat. Jak změnila bitva u Hastingsu život prostých lidí? Výzkum z Cardiff University, University of Sheffield a University of Bristol ukazuje, že ani moc ne (u elit to mohlo být a asi i bylo jinak). …

více »