Archiv článků: život ve vesmíru

Kde ve vesmíru existuje s největší pravděpodobností život cca pozemského typu? Vezměme si naši Sluneční soustavu. Kapalná voda se nachází na povrchu Země – a to je tak všechno. Naopak oceány existují pod povrchem Ganymedu, Europy, Enceladu a nejspíš i mnoha dalších těles – dokonce věčně zdánlivě na kost zmrzlého …

Na Zemi se kyslíková atmosféra objevila téměř jistě až v souvislosti s životem. Nicméně na kamenných planetách podobných Zemi může nastat několik scénářů, které povedou ke kyslíkové atmosféře i anorganickými procesy. Joshua Krissansen-Totton z University of California (Santa Cruz) a jeho kolegové modelovali vývoj skalních planet, které začínají s rozžhaveným …

Isopren C5H8 je nenasycený rozvětvený uhlovodík, který na Zemi vzniká prakticky výhradně činností živých organismů nebo při průmyslových výrobách (zpracování ropy). Podle studie vědců z Massachusetts Institute of Technology by právě tato molekula mohla být velmi nadějným signálem při průzkumu exoplanet. Studie považující isopren za dosud neuvažovaný signál svědčící pro …

Srovnávat současný Titan se Zemí před miliardami let má samozřejmě jen omezený smysl. Na Zemi nikdy nepršel metan, na Titanu neprší voda. Eventuální život na povrchu Titanu by fungoval v jiných podmínkách, vznikal jinými mechanismy a měl by jinou chemii (i když i na Titanu může někde pod povrchem existovat …

Asi před 3 miliardami let bylo na místě dnešního marsovského Gale Crater jezero. Michael Thorpe a Kirsten Siebach z Rice University a Joel Hurowitz ze State University of New York v Stony Brook vzali data pořízená vozítkem Curiosity a zkoumali, jaké pozemské oblasti by se nejvíc podobaly geologické procesy na …

Loni oznámený objev fosfanu v atmosféře Venuše vyvolal spekulace o místním životě. Samotná detekce fosfanu byla ovšem vzápětí zpochybněna. Jak se kauza vyvíjí dál? Viz také: Našli, nebo nenašli (fosfan na Venuši)? Další výzkum,na němž se podíleli lidé z řady renomovaných institucí (Jet Propulsion Laboratory, NASA Goddard Space Flight Center, …

Již před více než 10 lety identifikovali vědci z University of Sydney ve více než 3,4 miliardy let starých stromatolitech chlorofyl f, který je účinný v infračervené oblasti. A Red-Shifted Chlorophyll Science 10 Sep 2010: Vol. 329, Issue 5997, pp. 1318-1319 DOI: 10.1126/science.1191127 Spekuluje se, i že fotosyntéza možná vznikla …

Nová studie praví, že planety připomínající Zemi se budou s největší pravděpodobností vyskytovat v systémech, kde je planet hodně – a některá tedy logicky nebude ani příliš blízko, ani příliš daleko od mateřské hvězdy. A kde je nejvíc planet? Podle vědců z Institutu Nielse Bohra na univerzitě v Kodani to …

U daných hvězd bychom se mohli pokusit hledat planety podobné Zemi, případě na ně zaměřit radioteleskopy. Co kdyby někdo zase vysílal? Psal se rok 1977. Zrodil se fenomén Hvězdných válek, odstartovaly sondy Voyager a v Československu se podepisovala Charta. V pondělí 15. srpna toho roku přijal radioteleskop s příznačným názvem …

Planety zemského typu, tedy „skalnaté“, mohou mít různé složení z hlediska zastoupení jednotlivých prvků. Nová studie tvrdí, že pro existenci života je důležité, kolik je zde radioaktivních prvků s delším poločasem rozpadu a tedy delší životností. Uran a thorium (jejich příslušné izotopy) by měly až po určitou mez zvyšovat obyvatelnost …