To, že Mars je dnes suchý, není podle nové studie výsledkem jedinečných událostí („mohlo to dopadnout jinak“), ale prostě velikosti naší sousední planety. Takový je alespoň závěr vědců z Washington University v St. Louis. Nijak se tím nezpochybňují četné důkazy, že na povrchu rudé planety kdysi tekly řeky a existovala …
více »Fotosyntéza by v mracích Venuše fungovat mohla
Pozemské fotosyntetizující organismy by měly v atmosféře Venuše dostatek světla, aby přežily. Dokonce by se jim zde mohlo paradoxně dařit ještě lépe než na Zemi, alespoň z hlediska přísunu energie. Studie publikovaná v časopisu Astrobiology, jejímž hlavním autorem je Rakesh Mogul, uvádí, že ve střední a spodní části mraků Venuše …
více »Panspermie mezi hvězdami je podle nové studie možná
Jakou roli může při šíření života ve vesmíru hrát panspermie? Přirozeně nevíme, podobně jako u většiny otázek souvisejících se životem ve vesmíru. Fakt je, že na Zemi se život objevil jakoby „příliš brzy“: podle všeho prakticky ihned, co planeta po velkém bombardování vychladla a život umožnila. Samozřejmě z toho lze …
více »Hyceánské exoplanety pod lupou
Hyceánské světy představují novou třídu exoplanet, které se zdají být zajímavé z hlediska možnosti života cca pozemského typu. Jedná se o planety pokryté (prakticky celé) oceány, jejichž atmosféra je tvořena převážně vodíkem. Stručné informace na téma hyceánských (hydrogen+oceán) světů se již v češtině na několika vědecko-populárních webech objevily, takže spíše …
více »Život v atmosféře subneptunů
Horké subneptuny, exoplanety o hmotnosti 8-10 Zemí, jsou ve vesmíru poměrně časté. Některé z těchto těles se nacházejí v obyvatelné zóně, v tom smyslu, že ve vrstvách husté atmosféry mohou teploty umožňovat výskyt vody v kapaném skupenství (např. exoplaneta K2-18b obíhající těsně kolem červeného trpaslíka). Nová studie považuje tyto světy …
více »Jsou kapalné oceány i pod povrchem měsíců Uranu?
Měsíce Uranu byly dosud ve srovnání s Titanem nebo Europou dost na okraji zájmu, částečně z praktických důvodů, protože jsou vzdálenější. Přitom na větších z nich (Miranda, Ariel, Umbriel – ono něco vypovídá asi už to, že mimo přímo zájemců o astronomii jsou tato jména asi celkem neznámá…) by podpovrchový …
více »Červení trpaslíci obyvatelné planety usmažit nemusí
Většina hvězd v naší Galaxii jsou červení trpaslíci, představují asi 75 % sluncí v Mléčné dráze. Život bychom tedy měli hledat nejspíš zde. A také jsme objevili řadu kamenných planet u červených trpaslíků, některé z nich počítáme i do „obyvatelné zóny“. Červení trpaslíci se ale od našeho Slunce v několika …
více »Jezera pod povrchem Marsu budou ve skutečnosti spíš jíl
Hned tři studie publikované v posledním měsíci zpochybňují možnou existenci podpovrchových jezer pod jižním pólem Marsu. S touto možností přišel v roce 2018 tým, který vedl Roberto Orosei z italského Istituto Nazionale di Astrofisica. Na to, že ledovou čepičkou by mohla být kapalná voda, měla ukazovat data z radarů sondy …
více »Spekulace o životě: metan budí pozornost i na Enceladu
Po dlouhých debatách o tom, zda by metan na Marsu mohl nějak naznačovat existenci místního života (sotva), začíná podobná debata i v případě Saturnova měsíce Enceladu. Také zde byl v atmosféře detekován metan, který spolu s vodou uniká z podzemního oceánu. Nová studie vědců z University of Arizona a Paris …
více »Kyslíková fotosyntéza může být výjimečná – a s ní i komplexní život
Proč jsem zatím nenarazili na žádnou mimozemskou civilizaci? Nová studie ukazuje další možné „úzké místo“ vývoje života ve vesmíru. I na planetách podobných Zemi bude prý dost výjimečná kyslíková fotosyntéza. Právě ta přitom vedla ke vzniku složitějšího života. Bez kyslíku na Zemi prakticky nemohou existovat mnohobuněčné organismy (ano, jsou i …
více »