Archiv článků: život ve vesmíru

Názory na vznik prstenců Saturnu se různí. Nová série simulací na superpočítačích vysvětluje vznik prstenců masivní srážkou, k níž mělo dojít v době, kdy po Zemi ještě chodili dinosauři. A co nám mohou říci o Saturnu a jeho měsících, jednom z potenciálních míst, kde astrobiologové očekávají mimozemský život? Podle nového …

Studie vedená vědci z Leibnizova institutu pro astrofyziku v Postupimi a Harvard & Smithsonian získala s využitím nejmodernějších numerických simulací první systematickou charakteristiku vlastností hvězdného větru chladných hvězd. Výsledkem je závěr, že hvězdy se silnějším magnetickým polem produkují silnější vítr. Tyto větry pak znamenají nepříznivé podmínky pro přežití planetárních atmosfér, …

Vědci tvrdí, že objevili jednoduchý a spolehlivý test pro zjištění známek minulého nebo současného života, na Zemi i na jiných planetách. Autoři nové studie uvádějí, že jejich metoda založená na umělé inteligenci s 90% přesností rozlišuje moderní a starobylé biologické vzorky od vzorků abiotického původu. „Tato rutinní analytická metoda má …

Fyzik Freeman Dyson už v roce 1960 přišel s myšlenkou, že by mohly existovat mimozemské civilizace tak vyspělé, aby dokázaly vybudovat megastruktury dostatečně velké na to, aby uzavřely svou mateřskou hvězdu – Dysonovy sféry. Současně navrhl, že tyto struktury by bylo možné detekovat na základě odpadního tepla, které budou vyzařovat …

Astronomové na základě dat z Webbova dalekohledu objevil v atmosféře exoplanety K2-18 b molekuly obsahující uhlík včetně methanu a oxidu uhličitého. Výsledky odpovídají tomu, že tato exoplaneta může mít povrch pokrytý oceánem pod atmosférou bohatou na vodík. Tento objev poskytuje fascinující pohled na planetu, která se nepodobá žádnému tělesu v …

Na UniverseToday se zeptali odborníků na planetární geologii, které z měsíců velkých planet mají ve zvláštní oblibě. Odpovědi i jejich zdůvodnění se různily, ba dokonce vůbec nepřekrývaly. Francis Nimmo (Kalifornská univerzita v Santu Cruz): Enceladus. Protože chrlí materiál ze svého nitra na povrch, takže složení oceánu pod ledem nebo i …

Nová analýza ukazuje, že exoplanet podobných Zemi, tedy ve smyslu s kapalnou vodou, je pravděpodobně mnohem více, než se dosud předpokládalo – což samozřejmě zvyšuje i šanci na nalezení života pozemského typu. I tam, kde vhodné podmínky neexistují na povrchu, by se voda v kapalné podobě mohla nacházet pod ním …

Nová studie publikovaná v Nature popisuje, jak charakteristický šestiúhelníkový vzor bahenních trhlin nabízí první důkaz o cyklech střídání vlhka a sucha, k nimž docházelo na raném Marsu. Vzor z vyschlého bláta objevila a vyfotografovala mise Curiosity. Čím se to celé významné? Mars před cca 4 miliardami let byl zřejmě pro …

U trpaslíků typu M, tedy vůbec nejčastějších hvězd, se poměrně často vyskytují i exoplanety s vázanou rotací, které mají jednu stranu trvale přivrácenou ke hvězdě (a naopak, jistěže). Podle nové studie astronomů z Kalifornské univerzity v Irvine by i na těchto planetách mohl kupodivu existovat život pozemského typu. Obyvatelné by …

Byla Venuše kdysi opravdu podobnější Zemi? Existovaly zde oceány a možná i život? A být Venuše o kousek posunutá od Slunce, mohla obyvatelná i zůstat? A nebo planeta ve skutečnosti byla po celou dobu spíš horkým peklem? Na to by mohl pomoci odpovědět výzkum exoplanety LP 890-9c, která se má …