Studie provedená na želvách (suchozemských i vodních) potvrdila, že stárnou mnohem pomaleji než lidé nebo většina známých zvířat. U některých druhů želv se rychlost stárnutí po dosažení pohlavní dospělosti snižuje dokonce téměř na nulu. Rita da Silva a její kolegové z University of Southern Denmark do své studie zahrnuli 52 …
více »Zkameněliny prozradily, jak se živily larvy jepic před 250 miliony let
Jepice tvoří velmi starobylou skupinu hmyzu a zkameněliny jejich vymřelých příbuzných lze vysledovat stovky milionů let zpátky do minulosti. Vědci z Biologického centra a Přírodovědného muzea ve Stuttgartu zkoumali unikátní zkameněliny jepičích larev z období triasu, ze samého počátku druhohor. Podařilo se najít důkazy o tom, že larvy některých tehdejších …
více »Velká revoluce v triasu
Po velkém vymírání na konci permu došlo v triasu k obrovské explozi života. Ta přitom neměla podobu jen zaplnění uvolněných nik, ale i prudkých závodů ve zbrojení, po kterých se živočichové stali rychlejšími i chytřejšími. Alespoň dle nové studie. Oproti permu se objevila u předků savců a některých dinosaurů teplokrevnost. …
více »Uklízení hnízda pomáhá vlaštovkám zbavit se cizích vajec
Pozorování zhruba 150 párů vlaštovek v jižních Čechách objasnilo vědcům z Ústavu biologie obratlovců AV ČR otázku, zda jsou tito ptáci jen pečliví uklízeči vlastních hnízd, nebo si vyvinuli zvláštní strategii, jak se bránit hnízdnímu parazitismu. Vyhazují totiž z vlastních hnízd cizí vejce. Experiment vědců ukázal, že vlaštovky před nákladným …
více »Vláda dinosaurů povstala z mrazu
I když se druhohory někdy označují jako věk dinosaurů, pro trias to rozhodně neplatí. Tehdy na souši dominovali therapsidi, dinosaurů existovalo mnohem méně druhů. Při vymírání na konci triasu ale z therapsidů zůstalo de facto jen pár menších druhů (jejichž potomky jsou pak savci), větší vymřeli a jejich místo zaujali …
více »Termoregulace urychluje vývoj larev čolků
Se změnou teploty prostředí čolci mění chování. V teplejší vodě jejich larvy svůj vývoj urychlují, zároveň ale tempo jejich růstu ovlivňuje i konkurence ostatních živočichů. Jedinečný experiment Lumíra Gvoždíka z Ústavu biologie obratlovců AV ČR naznačuje, že nelze předpovědět vliv změny klimatu na populace obojživelníků pouze na základě obecných trendů …
více »Populace kriticky ohrožené perlorodky říční se na Šumavě navýší o tisíce
Perlorodka je naším nejdéle žijícím zvířetem a přesto má na kahánku. Namísto čistých řek s lososy a pstruhy jí zbylo k životu jen několik říček v pohraničí v jižních Čechách. Potřebuje ke svému životu totiž nejen přírodní řeky s čistým okolím ale i vodu čistější než je pitná. Poslední takovou …
více »Velryby čelí globálnímu oteplování, jejich výzkumu napomáhají šetrné metody
Období průmyslového velrybářství, které zdecimovalo populace většiny velkých kytovců, patří k temným epizodám lidské historie. V současnosti ohrožení velryb lovem polevilo (i když nevymizelo úplně), velmi rychle však narůstají rizika pro tato zvířata spojená s poškozením životního prostředí. Mezinárodní tým, jehož součástí je i doktorandka Petra Nevečeřalová a její školitel …
více »Kočky se nikam daleko nehoní
Kočky na rozdíl od psů lidé běžně pouští ven volně, mívají i různé speciální průchody z domu, plot zahrady přelezou nebo se jím protáhnou. Co potom kočky bez dozoru ale přesně provádějí, chytají ptáčky nebo myši, perou se spolu nebo snad preferují sexuální orgie na střechách? Vědci a studenti z …
více »Dingo není jen pes
Podle nové studie nejsou dingové jen obyčejní zdivočelí psi, ale geneticky se nacházejí někde mezi vlky a psy. Nebo jde alespoň o větev, která od zbytku domácích psů oddělila už velmi brzy, alespoň pokud nepočítáme, že dnes už jsou také někde zkříženi s toulavými psy „obyčejnými“. Dingové se v Austrálii …
více »