Archiv článků: zoologie

V Jižní Americe žije více druhů psovitých šelem než kdekoli jinde na Zemi – rozlišujeme jich obvykle celkem 10. Nová genomická analýza ale překvapivě ukázala, že všechny zdejší druhy se vyvinuly z jediného společného předka, který se na kontinent dostal před pouhými cca 3 miliony let. Vědci dosud spíše předpokládali, …

Viry mohou být nejen zdrojem infekce, ale i výživy. Jednobuněčný eukaryot, nálevník Halteria foraging (vířitka, řasinka, obrvenka…?) do sebe těchto částic může dostat až milion a podle všeho zvládne i žít zcela na virové dietě („virovory“) a dokonce se na ní dokáže i rozmnožovat. Tedy alespoň v laboratoři. K tomuto …

Čmeláci si nedokážou zapamatovat, jak sladká byla daná květina, do paměti se jim uloží pouze to, zda byla sladší než jiná. V novém výzkumu byli čmeláci nejprve trénováni na dvou květinách, přičemž se naučili, že jedna z nich je sladší než druhá. Později se naučili, že třetí květ je sladší …

Nedávej všechna vejce do jednoho košíku – tímto starým pořekadlem se řídí i kukačky. Zjistil to tým vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a University of Essex. Výsledky více než 15letého výzkumu ukázaly, že v případech, kdy se ve hnízdě rákosníka velkého objevilo více kukaččích …

Titulek je na první pohled trivialita. Pes stres (nebo strach) člověka samozřejmě pozná, alespoň někdy, o tom těžko pochybovat. Zvládnou to ovšem i jiní lidé, takže otázka zní, zda se pes v tomto ohledu řídí skutečně pachem, nebo si vystačí s řečí těla. Nový výzkum (hlavní autorka Clara Wilson z …

Podle standardního výkladu závisí rychlost metabolismu živočichů především na jejich velikosti – poměr objemu a povrchu určuje, jak rychle ztrácejí produkované teplo. Větší zvířata mají proto pomalejší metabolismus, samozřejmě v závislosti na dalších faktorech (teplota prostředí, teplokrevnost…), rychlost metabolismu se může měnit i v průběhu života. S hmotností se zmenšuje …

Je-li pro Blanici a její přítoky něco typické, je to pozoruhodná mihule, která k nám přichází z tak vzdálených dob, kdy ještě žili poslední trilobiti. Zmínky o těchto starobylých obratlovcích se objevovaly už v antických pramenech. Plinius ve svém díle Naturalis Historia z roku 77 n. l. uvádí, že ve starověkém Římě mihule …

Na území dnešní Etiopie se podařilo objevit fosilie dávné vydry – ovšem poněkud větší, než jsou ty dnešní, dosahovala totiž hmotnosti kolem 200 kg. U nás žijící vydra říční má 3–15 kg, mořská vydra ze severního Pacifiku do 45 kg. Megavydra byla datována do období před 2,5 až 3,5 miliony …

Jaro bývá pro samice ještěrek kritické, více podléhají predátorům. Ze života ještěrek by se mohl jmenovat výzkum Natálie Martínkové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Naposledy zkoumala, jak predátoři ovlivňují přežívání samců a samiček ještěrek. Překvapivě se ukázalo, že ač jsou samci výrazně zbarvení a během jara se mnohem více …

Rozdílné vlastnosti mezi populacemi norníků rudých na severu a jihu Velké Británie, způsobené odlišným typem hemoglobinu, mohou ovlivnit jejich adaptační schopnosti na měnící se klima. Výzkum vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ukázal, že schopnost využít rozmanitosti ve vlastnostech, které v populacích již existují, a díky nim …