Archiv článků: zoologie

Štíři (škorpioni) se sice považují za jakési živé fosilie, to ale neodpovídá realitě. Například jed působící na savce si vytvořili až relativně nedávno. Nová genetická analýza tvorby toxinů štírů odhaluje evoluci štířího jedu a může být přínosem i z hlediska jeho využívání v lidské medicíně. Vědci sestavili sestavil dosud nejpodrobnější …

Mezi živočichy, kteří mají kulturu, bychom možná měli zařadit i chobotnice. Na dně oceánu najdeme údajně hlavonožčí „města“, jejichž obyvatelé žijí odlišně než na jiných místech. Kristin Andrews zmiňuje kulturu i města chobotnic v rámci polemiky, proč bychom je neměli chovat na farmách. To teď pomiňme, respektive na toto téma …

Gen pou-iv je u lidí důležitý pro vývoj sluchových buněk ve vnitřním uchu. Nový výzkum ukázal, že stejný, respektive analogický gen se uplatňuje i při vývoji (ontogenezi) organismu mořské sasanky a přispívá k tomu, že její chapadla získávají hmat. Objev je zajímavý tím, že podobná srovnání ontogeneze známe hlavně u …

Inteligence a délka dožití příslušného druhu spolu obecně nějak korelují, protože obě tyto vlastnosti jsou spojeny s K strategií (důraz spíše na kvalitu než na množství potomků atd.). Aby se vyplatilo stavět velký mozek, musí svému nositeli přinášet výhody po dostatečně dlouhou dobu. Samozřejmě smysl má v tomto ohledu srovnávat …

Druhy ptáků, jejichž samci se v letu předvádějí, obývají spíše otevřené než uzavřené (lesní) prostředí a mají častěji více partnerek. Mívají protáhlejší křídla, což souvisí s tím, že migrují na delší vzdálenosti, a hnízdí ve vyšších zeměpisných šířkách, tedy dále od rovníku. Vzdušné předvádění se navíc zdá do určité míry …

Žije v naprosté tmě a hladovět vydrží i několik měsíců. Je zcela slepý a pohybuje se pomocí sluchového systému citlivého na vibrace. O unikátní fyziologii macaráta jeskynního toho ale vědci doposud moc nevědí. Jeho další výzkum jim usnadnila Markéta Tesařová z CEITEC VUT, která s využitím rentgenové počítačové mikrotomografie vytvořila …

Fytoplankton v oceánech provádí fotosyntézu, přičemž část jeho hmoty klesne na dno a není znovu zoxidována v potravním řetězci. Tento mechanismus zachycování kyslíku, respektive oxidu uhličitého, je dobře známý. Nyní si vědci všimli (hlavní autorky Michaela Larsson a Martina Doblin z Technické univerzity v Sydney), že podobně může fungovat i …

Samice tlamovců o svá mláďata pečují ve své ústní dutině, a právě toho parazitičtí peřovci využívají. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR zjistili, že reprodukční parazité (zvaní také hnízdní parazité – jako třeba kukačka) se musí naučit, jak svého hostitele správně obelstít. Při prvních pokusech jsou tito parazité totiž …

I celkem složité chování může vycházet z jednoduchých pravidel/struktur, však známe buněčné automaty. Podobně i červ Pristionchus pacificus se s pouhými 302 neurony (pro srovnání: lide mají necelých 100 miliard neuronů) dokáže rozhodnout (samozřejmě stěží vědomě), jak nejlépe v daném případě kousnout. K takovému závěru došla alespoň studie, kterou vedl …

Objev určitého „způsobu života“ přeskakoval u ohnivých (červených, fire, red…) mravenců z druhu na druh a postupně se šířil. Takto napsáno to samozřejmě působí kuriózně, jako by mravenci měli kulturu a prostě to od sebe odkoukávali. Tak tomu ale samozřejmě nebylo, příslušné chování je u mravenců kódováno geneticky. Gen přeskakoval …