Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nově objevená vrstva částečně roztavené horniny pod zemskou kůrou by mohla pomoci vyřešit dlouholetou debatu o tom, jak se pohybují tektonické desky. Samotná přítomnost tavenin v takové hloubce není překvapením, studie vedená vědci z Texaské univerzity v Austinu však poprvé odhalila globální rozsah této vrstvy a možná i její roli v deskové tektonice jako takové.
Roztavená vrstva se nachází asi 160 km pod povrchem a je součástí tzv. astenosféry; ta je pod tektonickými deskami Země ve svrchním plášti. Astenosféra je pro deskovou tektoniku podle všeho důležitá, protože tvoří relativně měkkou hranici, která umožňuje pohyb tektonických desek v plášti.
Astenosféra na Wikipedia.cz
Astenosféra je polotekutá, ale podle nového výzkumu za to, že po ní mohou tektonické desky klouzat, zase tolik nemůže samotné roztavení hornin. Jinak řečeno, pohyb desek je dán spíše vlivem konvekce tepla a hornin v plášti. Nemusíme zkoumat, zda, kde a nakolik jsou horniny pod deskami roztavené, počítačové modely se nám tím zjednoduší. I tam, kde je pod kůrou pevná hmota, dochází k posouvání a proudění hornin.
Studie tvrdí, že částečně roztavená vrstva v astenosféře představuje globální jev. To, co geologové považovali původně za anomálii, se ukázalo být jako běžný stav. Seismická měření ukázala, že všude, kde je astenosféra teplejší, je také roztavená. Když ale vědci porovnali svou mapu roztavené části se seismickými měřeními tektonických pohybů, nenašli žádnou souvislost – a to i přestože taveninová vrstva pokrývala téměř polovinu Země.
PH: Subjektivně mi to celé moc srozumitelné nepřijde, ale jak to chápu: Řekněme, že samotné tektonické desky jsou jako med, mohou se posouvat (nebo i zanořovat?) jak na pevné látce, tak na kapalině (med na chlebu vs. med na mléku)?
Junlin Hua, Asthenospheric low-velocity zone consistent with globally prevalent partial melting, Nature Geoscience (2023). DOI: 10.1038/s41561-022-01116-9. www.nature.com/articles/s41561-022-01116-9
Zdroj: University of Texas (Austin) / Phys.org
