Foto: © peterruter / Dollar Photo Club

Tři experimenty s psychologií čísel

Jak naše podvědomí zpracovává čísla. O kulatých číslech, radosti z rovnic, pohlaví čísel i o tom, co z toho vyplývá pro reklamu a cenovou politiku.

Velká čísla zpravidla vyjadřujeme jako kulatá prostě proto, že je to pohodlnější, nebo tím dáváme najevo, že jde o hrubý odhad. Co se stane, dostaneme-li nějaké hodněciferné číslo přesně?
Co když dům bude stát 4 miliony 126 tisíc 317 Kč?
Manoj Thomas z Cornell University testoval, jak na nás toto číslo působí. Ukázalo se, že lidé mají přesná čísla tendenci hodnotit jako menší: 4 126 317 jim tak přijde jako přijatelnější cena než 4 100 000 (pokud např. dobrovolníci viděli fotografii domu a dostali obě čísla, cenu 4 100 000 považovali za přemrštěnou častěji). Proč tomu tak je? Podle Thomase prostě přesnost očekáváme u menších čísel, proto se tedy spolu s přesným číslem dostaví i příslušný pocit (klam). (Alternativní výklad: „nekulaté“ číslo vypadá, jako by ho někdo pečlivě spočítal, vypadlo z nějaké rovnice a bude tedy spíše vnímáno jako „objektivnější“.)

Naše vnímání čísel je ovlivněno také tím, zda mezi nimi dokážeme najít nějaký matematický vztah, systém, symetrii, rovnici. To nám udělá radost. Dan King ze Singapurské národní univerzity a Chris Janiszewski z Floridské univerzity přišli s tím, že raději zaplatíme cenu 24 než 23; číslo 24 je sudé, ale hlavně je násobkem celé řady jiných čísel, tedy jsme se s ním setkávali a setkáváme v důsledku násobilky. Zda raději zaplatíme 26 než 27, to už zdaleka tak jasné není.
Ještě více na nás pozitivně působí, když rozpoznáme vztah mezi více čísly vedle sebe. „6 barev, 6 velikostí, cena 36“ působí mnohem lépe než cena 35 a 37 – a to zase bez ohledu na to, že sudá čísla preferujeme obecně.

Vnímání lichých čísel jako spíše mužských a sudých jako spíše ženských je zřejmě univerzální. James Wilkie a Galen Bodenhausen z Northwestern University ukazovali dobrovolníkům novorozence a chtěli po nich, aby zkusili uhádnout jejich pohlaví. Pod každou z fotografií bylo vždy napsáno nějaké číslo. Ukázalo se, že sudé číslo u příslušné fotografie zvýšilo o 10 % pravděpodobnost, že hodnotitelé označí dítě za holčičku – oproti stejné fotografii s lichým číslem. Proč to ale tak je, to opravdu těžko říct…

Zdroj: Alex Bellos: Alex Through the Looking-Glass, Bloomsbury Publishing 2014

Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP

Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *