RNA viry mají svou genetickou informaci uloženou v RNA, nikoliv v DNA jako zbytek organismů. Jedna ze skupin RNA virů, tzv. retroviry, přepisují svoji RNA zpět do DNA pomocí enzymu reverzní traskriptáza.
Tento enzym je ale hodně chybový. Virům to pravděpodobně nijak nevadí, rychle měnit svou genetickou informaci pro ně může být dokonce výhodné, protože neustálé mutace komplikují rozpoznání viru imunitním systémem (problémem je to třeba v případě AIDS – HIV je příkladem retroviru).
Výzkumníci z University of Texas v Austinu nyní v časopisu Science publikovali strukturu uměle vyvinutého enzymu, který pracuje mnohem spolehlivěji. Nejenže vytváří DNA podle RNA, ale navíc provádí „korekturu“ a chybně přepsané báze dokáže opravit.
K čemu je to vlastně dobré? Ne že by takto vědci chtěli vytvářet modifikované RNA viry, ale zdokonalí se tím jejich sekvenování. Pokud se dosud četla až virem vytvořená DNA, byl výsledek právě už plný chyb. Ale nejde zdaleka jen o viry – když zkoumáme, jaké geny se zrovna exprimují, také potřebujeme číst RNA. Takové vyšetření by se stále častěji mělo stávat součástí personalizované medicíny.
Jeden z autorů článku Jared Ellefson uvádí, že nový enzym zvaný RTX se podařilo připravit pomocí několikastupňové selekce. Vyšlo se z DNA polymerázy, která se „cvičila“ na čtení RNA.
Nedokonalost virové reverzní transkriptázy je zajímavá i z hlediska úvah o evoluci virů. Můžeme z toho tedy např. usuzovat, že všechny retroviry mají společného předka?
Zdroj: Phys.org