Tedy nejprve vozit v kamionu, protože zařízení má rozměry 1,9 x 0,8 x 1,6 metru a hmotnost skoro tunu. Ale další miniaturizace může být rychlá, viz jak vypadaly první notebooky.
Při experimentech s antihmotou zachytávají v CERNu antiprotony v zařízení Antimatter Decelerator (zpomalovač). Jedná se o past, kterou využívají vědci především v rámci experimentů BASE, jejichž hlavním cílem je odhalit nějaké rozdíly mezi hmotou a antihmotou. Zachycené antiprotony jsou dále stabilizovány v tzv. Penningově pasti, která k držení antičástic na místě nebo jejich řízenému nedestruktivnímu přesouvání používá kombinaci elektrického a magnetického pole. Pak jsou antiprotony (opět spíše složitě a nepřímo) měřeny, aby se např. jejich magnetický moment dal srovnat s hodnotami této veličiny u protonů (dosud se žádné rozdíly jak známo odhalit nepodařilo). Přesnost těchto měření je ovšem ovlivněna vnějšími poruchami magnetického pole a hala pro experimenty BASE není v tomto ohledu nejklidnějším místem.
Z tohoto důvodu v CERNu konstruují zařízení, v němž by se antiprotony mohly přenášet. Penningovy pasti zde mají být vyvrtány do supravodivého magnetu. Chlazení tekutým heliem zajistí potřebnou teplotu po několik hodin bez toho, aby k udržování teploty bylo potřeba dodávat další energii. Pasti mají být v systému dvě, jedna pro příjem protonů a druhá pro jejich samotné uchovávání. Zatím se plánuje, že zařízení bude dokončeno v roce 2022 a v první fázi se bude používat k převozům antihmoty mezi jednotlivými pracovišti CERNu.
Zdroj: CERN/Phys.org