Sciencemag.cz
Doporučujeme
Otázka evropského neolitu se intenzivně řeší již několik desetiletí. Šlo spíše o migraci, nebo nový životní styl přejímali původní obyvatelé? Koho jsou tedy současní Evropané spíše potomky (samozřejmě odpověď nemusí být univerzální, v různých oblastech to může být různě)? Podobná otázka pak platí i pro migraci lidí hovořících indoevropskými jazyky z východní Evropy na zbytek kontinentu v pozdní době kamenné a v době bronzové; přebíral se spíše jazyk, nebo šlo o kompletní výměnu obyvatelstva? A co na to říká generika?
Jednu z dílčích odpovědí na tuto otázku přinášejí nové výzkumy ze Skandinávie. Z nové studie švédské Lund University vyplývá, že po příchodu prvních zemědělců do Skandinávie asi před 5 900 lety byla populace lovců a sběračů během několika generací vyhubena. Výsledky, které se zcela odlišují od dosavadního pohledu na povahu severoevropského neolitu, vycházejí z analýzy DNA koster a zubů nalezených na území dnešního Dánska.
Studie dále vede k závěru, že v Dánsku došlo za posledních 7 300 let ke dvěma téměř úplným populačním výměnám. První nastala právě před těmi 5 900 lety, kdy zemědělská populace s odlišným původem a vzhledem vytlačila sběrače, lovce a rybáře, kteří obývali Skandinávii do té doby. Vedle samotného přímého vybíjení původních obyvatel do hry nejspíš vstoupily i choroby – lovci a sběrači neměli na rozdíl od zemědělců imunitu proti chorobám pocházejícím od domácích zvířat.
O tisíc let později, zhruba před 4850 lety, došlo k další populační výměně, když do Skandinávie přišli lidé s genetickými kořeny v jihoruské jámové kultuře, kteří hovořili indoevropskými jazyky. Nově příchozí opět prakticky nahradili předchozí zemědělskou populaci. Opět se mohlo jednat vedle přímého násilí i o nové patogeny. Nově příchozí vedli polokočovný způsob života, chovali koně a k jejich mobilitě přispívalo i používání vozů. Jejich genetický profil je v dnešním Dánsku dominantní, zatímco profil DNA první zemědělské populace byl v podstatě vymazán.
Morten E. Allentoft et al, 100 ancient genomes show repeated population turnovers in Neolithic Denmark, Nature (2024). DOI: 10.1038/s41586-023-06862-3
Zdroj: Lund University / Phys.org
Poznámky PH:
Přiznávám, že moc nerozumím tomu, jak různé archeogenetické výzkumy docházejí pokaždé (nebo alespoň často) k jinému výsledku. By se zdálo, že zrovna sekvence by měly být „exaktní“, závěry navzájem konzistentní atd. Dosud opravdu skoro vše, co jsem četl, vedlo k závěru, že na Balkáně se neolit přenesl migrací, ve střední Evropě tak tak nějak napůl, čím dále na sever, tím spíš přejímalo nový způsob života původní obyvatelstvo… Samo o sobě to, že nově příchozí nejprve zřejmě původní obyvatele přečíslí (hustota obyvatelstva při zemědělství vs. při lovu) a nakonec přímo či nepřímo vyhubí ovšem asi překvapivé není. Překvapivější je to v případě náhrady zemědělské populace příchozími Indoevropany. Zde byla hustota původní populace už celkem vysoká, tak by se dalo čekat, že dojde třeba k přijetí jazyka „vítězů“, ale ne výměně populace (navíc už ani to zavlékání nových chorob by nemělo být tak výrazné?)…
