Sciencemag.cz
Doporučujeme
Tým biotechnologů z britským akademických i komerčních institucí (Rothamsted Research, University of Bristol, Curtis Analytics Limited) pomocí systému pro editování genů CRISPR-Cas9 vystřihával z pšenice geny odpovědné za syntézu proteinů obsahujících hodně asparaginu. Úprava se podařila u pšenice pěstované v podmínkách odpovídajících běžnému zemědělství.
Asparagin sám o sobě je neškodný, za vyšší teploty z něho ale může vznikat akrylamid, což je pravděpodobný karcinogen. Přesněji řečeno, akrylamid je výsledkem reakce škrobů s aminokyselinami, tzv. Maillardovy reakce. Nejvíce ho konzumujeme v hranolkách/brambůrcích, ale také v běžném pečeném chlebu. Jestli přitom překračujeme nějaké rizikové hranice, to není jasné, ale existují projekty snažící se produkovat potraviny obsahující asparaginu nižší množství. Popsané editování genů vedlo ke snížení koncentrace asparaginu o 10 %.
Sarah Raffan et al, Field assessment of genome edited, low asparagine wheat: Europe’s first CRISPR wheat field trial, Plant Biotechnology Journal (2023). DOI: 10.1111/pbi.14026
Zdroj: Plant Biotechnology Journal / Phys.org a další
Poznámky PH:
Asparagin pro nás není esenciální, neumějí si ho ale syntetizovat některé nádorové buňky (ani běžné buňky nervové, mimochodem), což je využitelné při léčbě. Podobně by se např. rozklad aminokyseliny pomocí asparaginázy mohl používat i před tepelnou úpravou potravin. Což by ale zase vyžadovalo změny výrobních postupů/linek. Jak dále uvádí původní článek, samozřejmě lze zkoušet i obecně šlechtit obilniny nebo brambory obsahující méně bílkovin (poznámka: ale zase – třeba v chudých zemích při neplnohodnotné stravě i takový zdroj bílkovin lepší než žádný?). Množství bílkovin v mouce lze snížit i omezením přístupu obilnin k dusíku, ale to pak vede k nižším výnosům celkově.
Pokud vím, tak Maillardovy reakce vytváří chuť a vůni pokrmu. Jak by chleba upečený z tohoto obilí asi chutnal?
A za druhé, existují odrůdy obilí se sníženým obsahem bílkovin a několikanásobným výnosem, ale to je krmné obilí. Pro potravinářské obilí je nutný vysoký obsah bílkovin, bez něj z toho obilí neuděláte těsto a nic neupečete.
na okraj, to uz se netyka toho asparaginu specialne – mozna by z toho obili se snizenych obsahem bilkovin se proste nepeklo, jedlo by se to jako priloha v podobe nejakych kasi nebo proste varene jako ryze? ono zase kdovi, kam se posune jidlenicek, kdyz zdroje i preference se meni…
Před třiceti lety mi studenti genetického inženýrství vysvětlovali, že základem jejich snažení není nakrmit hladové, ale zájem je o technologie, na které bude možno uplatnit monopol, například osivo, které je výborné, ale nedá se zasít po sklizni znova, opet se musí nakoupit u monopolního prodejce.
I když co to tady plácám, to množství hranolek a chleba co jsem za dlouhý život zkonzumoval svědčí o tom, že již dávno mluvím ze záhrobí 🙂