Tak jako Měsíc způsobuje slapové jevy na Zemi, mohly by i planety svou gravitační silou ovlivňovat atmosféru Slunce a výsledkem by byly periodické změny sluneční aktivity.
K tomu názoru alespoň došli vědci z drážďanského Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf. Soudí, že speciálně sluneční magnetické pole ovlivňuje Venuše, Země a Jupiter.
To, že magnetické pole hvězd osciluje, samo o sobě není nic divného; nicméně jedenáctiletý cyklus je prý natolik pravidelný, že je pro něj potřeba najít speciální vysvětlení. Podle nové studie publikované v Solar Physics odpovídá 11letý sluneční cyklus/vývoj sluneční magnetické aktivity pohybům planet velmi přesně pro minulých 90 cyklů.
Planety přemisťují horkou plazmu na povrchu Slunce a největší gravitační působení samozřejmě nastane, když se dostanou do jedné přímky – k tomu v případě Venuše, Země a Jupiteru dochází právě jednou za 11,07 let. Samo o sobě jde stejně o pouze slabé gravitační působení (proto dosud s podobnou teorií nikdo nepřišel), má se však doplňovat s dalším jevem, tzv. oscilací v Taylorově nestabilitě. Ta má v horkém plazmatu Slunce ovlivňovat proudění plazmatu i magnetické pole, přičemž samotná Taylorova nestabilita citlivě reaguje i na malé vnější síly, čímž se jejich účinek násobí. Výsledkem může být něco, co studie označuje jako buď pravotočivou, nebo levotočivou helicitu (podle průmětu rotace na směr hybnosti – the projection of the spin onto the direction of momentum). Hybnost potřebná k obracení polarity magnetického pole Slunce je ovlivněna slapovým působením, což má vyvolávat onen 11letý cyklus.
Ve standardním scénáři slunečního dynama cyklické změny magnetického pole Slunce vznikají působením 2 jevů: plazma se otáčí rychleji na rovníku Slunce než na pólech (omega efekt) a dochází k natáčení magnetických siločar zpět do směru sever-jih (alfa efekt). Nicméně prý neexistuje shoda na tom, co má alfa efekt na svědomí, dle nové teorie by to měla být právě Taylorova nestabilita.
Nová teorie má vysvětlovat i jevy, jako jsou sluneční skvrny nebo dvojité maximum (vrchol) sluneční aktivity. Působení planet by mohlo ovlivňovat i další jevy, jako je Maunderovo minimum.
Sluneční aktivita se samozřejmě projevuje i na vývoji pozemském klimatu. Z toho, že by její vývoj dokázaly ovlivňovat tak slabé síly, jako je slapové působení planet, by vyplývalo, že do hry může vstupovat i celá řada dalších (podobně na první pohled slabých/zanedbatelných) vlivů.
F. Stefani et al. A Model of a Tidally Synchronized Solar Dynamo, Solar Physics (2019). DOI: 10.1007/s11207-019-1447-1
Zdroj: Phys.org
Poznámka PH: Tolik cca (zkrácený) překlad původní tiskové zprávy Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf, k tomu několik dodatečných vysvětlení.
Sluneční cyklus: nejčastěji oněch 11 let, je spojen s převrácením magnetického pole Slunce.
Sluneční skvrny (chladnější místa vznikající opět působením magnetického pole) by měly odpovídat zvýšené aktivitě, jenže to nemusí úplně sedět, při posledním maximu v roce 2014 byl slunečních skvrn nízký počet.
Maunderovo minimum: označení pro období 1638–1715, málo skvrn na Slunci a chladno na Zemi.
Taylorova nestabilita (respektive Rayleighova-Taylorova) popisuje situaci, kdy je v gravitačním poli hustší kapalina nad řidší, též ale chování plazmatu podobně nestabilně umístěného v magnetickém poli, dvě části tekutiny si „chtějí vyměnit“ svou pozici.
Dvojité maximum sluneční aktivity: samo o sobě prostě navrácení slunečního magnetického pole do původního stavu po 22 letech. Jenže i to může být složitější – viz opět roky 2013-2014.
Omega efekt – viz např. Aldebaran
Alfa jev, siločáry na Slunci – též viz Aldebaran
Paní Charvátová ( https://www.ig.cas.cz/konta… , https://vesmir.cz/cz/o-nas/… ) měla pravdu, jen kluci z DDR mluví o přílivu na Slunci díky 3 planetám. Paní Charvátová mluví o vlivu všech planet. Těžiště Sluneční soustavy se mění dle postavení planet- viz její grafy. http://www.osel.cz/5708-za-…
Zpětně díky nim Charvátové vyšla malá doba ledová a po roce 2035 předpovídá ochlazení, a po roce 2055 malou dobu ledovou. To se ale nehodí soudruhům do krámu.
To už měniči klimatu budou prdět do hlíny a naše vnoučata se budou ptát, proč jsme byli tak hloupí a nepřipravovali se na neúrodu, nedostatek zdrojů atd…to bude totiž masox
komentář petr petr, ručně přidáno ze systému disqus
saturn obiha 29 let, jupiter 12, cili tam to zarovnani bude asi hodne zridkave na 11lety cyklus. ovsem venuse 225 dni, to mi zeme, jupiter a venuse na 11 let pri nejlepsi vuli taky nejak nevychazeji, divne…
(komentář ručně překopírován ze systému disqus)
Nepatrne vetsi gravitaci nez Zeme pusobi na Slunce Saturn (hmotnost / kvadrat vzdalenosti), takze bud obe planety zanedbat, nebo pocitat i se Saturnem (v obou pripadech je vliv vic jak 11x mensi nez Jupiteruv, pro Venusi vic jak 7x).
(komentář ručně překopírován ze systému disqus)