Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain
slunecni-soustava

Záhada 11letého slunečního cyklu – může za něj příliv?

Tak jako Měsíc způsobuje slapové jevy na Zemi, mohly by i planety svou gravitační silou ovlivňovat atmosféru Slunce a výsledkem by byly periodické změny sluneční aktivity.

K tomu názoru alespoň došli vědci z drážďanského Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf. Soudí, že speciálně sluneční magnetické pole ovlivňuje Venuše, Země a Jupiter.
To, že magnetické pole hvězd osciluje, samo o sobě není nic divného; nicméně jedenáctiletý cyklus je prý natolik pravidelný, že je pro něj potřeba najít speciální vysvětlení. Podle nové studie publikované v Solar Physics odpovídá 11letý sluneční cyklus/vývoj sluneční magnetické aktivity pohybům planet velmi přesně pro minulých 90 cyklů.
Planety přemisťují horkou plazmu na povrchu Slunce a největší gravitační působení samozřejmě nastane, když se dostanou do jedné přímky – k tomu v případě Venuše, Země a Jupiteru dochází právě jednou za 11,07 let. Samo o sobě jde stejně o pouze slabé gravitační působení (proto dosud s podobnou teorií nikdo nepřišel), má se však doplňovat s dalším jevem, tzv. oscilací v Taylorově nestabilitě. Ta má v horkém plazmatu Slunce ovlivňovat proudění plazmatu i magnetické pole, přičemž samotná Taylorova nestabilita citlivě reaguje i na malé vnější síly, čímž se jejich účinek násobí. Výsledkem může být něco, co studie označuje jako buď pravotočivou, nebo levotočivou helicitu (podle průmětu rotace na směr hybnosti – the projection of the spin onto the direction of momentum). Hybnost potřebná k obracení polarity magnetického pole Slunce je ovlivněna slapovým působením, což má vyvolávat onen 11letý cyklus.
Ve standardním scénáři slunečního dynama cyklické změny magnetického pole Slunce vznikají působením 2 jevů: plazma se otáčí rychleji na rovníku Slunce než na pólech (omega efekt) a dochází k natáčení magnetických siločar zpět do směru sever-jih (alfa efekt). Nicméně prý neexistuje shoda na tom, co má alfa efekt na svědomí, dle nové teorie by to měla být právě Taylorova nestabilita.
Nová teorie má vysvětlovat i jevy, jako jsou sluneční skvrny nebo dvojité maximum (vrchol) sluneční aktivity. Působení planet by mohlo ovlivňovat i další jevy, jako je Maunderovo minimum.
Sluneční aktivita se samozřejmě projevuje i na vývoji pozemském klimatu. Z toho, že by její vývoj dokázaly ovlivňovat tak slabé síly, jako je slapové působení planet, by vyplývalo, že do hry může vstupovat i celá řada dalších (podobně na první pohled slabých/zanedbatelných) vlivů.

F. Stefani et al. A Model of a Tidally Synchronized Solar Dynamo, Solar Physics (2019). DOI: 10.1007/s11207-019-1447-1
Zdroj: Phys.org

Poznámka PH: Tolik cca (zkrácený) překlad původní tiskové zprávy Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf, k tomu několik dodatečných vysvětlení.
Sluneční cyklus: nejčastěji oněch 11 let, je spojen s převrácením magnetického pole Slunce.
Sluneční skvrny (chladnější místa vznikající opět působením magnetického pole) by měly odpovídat zvýšené aktivitě, jenže to nemusí úplně sedět, při posledním maximu v roce 2014 byl slunečních skvrn nízký počet.
Maunderovo minimum: označení pro období 1638–1715, málo skvrn na Slunci a chladno na Zemi.
Taylorova nestabilita (respektive Rayleighova-Taylorova) popisuje situaci, kdy je v gravitačním poli hustší kapalina nad řidší, též ale chování plazmatu podobně nestabilně umístěného v magnetickém poli, dvě části tekutiny si „chtějí vyměnit“ svou pozici.
Dvojité maximum sluneční aktivity: samo o sobě prostě navrácení slunečního magnetického pole do původního stavu po 22 letech. Jenže i to může být složitější – viz opět roky 2013-2014.

Omega efekt – viz např. Aldebaran
Alfa jev, siločáry na Slunci – též viz Aldebaran

Včelí dělnice častěji zabíjejí promiskuitní královny

Alespoň tedy u tropických včel Scaptotrigona depilis. Vyplývá to z komplikovaných poměrů genetické příbuznosti, která …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close