Sciencemag.cz
Doporučujeme
Tupolevova ulice je nachází na severním okraji Prahy mezi Ďáblicemi a Čakovicemi. Jak známo, Tupolev byl sovětský letecký konstruktér, takže není divu, že za socialismu se dočkal i své vlastní ulice. Trochu s podivem však je, že názvy okolních ulic nemají s letectvím společného zhola nic a v okolí se ani nenachází žádné letiště. Proč tedy právě zde?
Kdo si prohlédne mapu, povšimne si na severním okraji hlavního města na pravém břehu Vltavy zvláštního jevu: prakticky všechny ulice zde zahýbají doleva, stáčí se do příslušných oblouků. Opustit město směrem na sever je sice možné, nicméně prostředí klade určitý odpor a bez mapy se může snadno stát, že si automobil zajede několik koleček proti směru hodinových ručiček.
Tupolev se tedy své ulice dočkal právě zde možná díky slovní hříčce, jde o tupo-levou oblast, kde se skoro vše jakoby tupě a bez nápadu stáčí jedním směrem. Třeba to člověku, který o názvech rozhodoval, přišlo vtipné; nejspíš přitom nešlo o narážku na tupě levý režim, taková ulice by opět mohla být kdekoliv a rozhodně by se hodila spíše před sídlo ÚV než na předměstí.
Klíčová otázka ovšem zní, proč v této části Prahy skoro všechno zatáčí nalevo. Pokud se silnice stavěla ven z města, pak ve směru na sever možná hrála roli blízkost údolí Vltavy. Směrem na západ se terén snižuje, a snad proto dělníci podvědomě, aby si ulehčili práci, měli tendenci provádět výkopy směrem dolů, tedy stavba měla z přímého směru tendenci uhýbat vlevo. Jak si možná vzpomenete ze školního zeměpisu, podobné zatáčení do oblouku se uplatňuje i u směru větrů nebo mořských proudů, kde je za tento jev odpovědná tzv. Coriolisova síla daná rotací Země. Je snad možné, že na severním okraji Prahy se nachází jakási silová anomálie způsobující, že celý jev zde funguje i v tak malém měřítku?
Fyzikálně je to obtížně představitelné, ale prostor pro experimenty zde existuje. Říká se, že Coriolisova síla rovněž způsobuje přednostní stáčení vírů jedním směrem, ať už jde o víry na řekách nebo při výtoku vany. Obecně se tento jev potvrdit nepodařilo, ale kdyby na severu Prahy existovala nějaká anomálie, nemohly by se právě zde i víry přednostně stáčet proti směru hodinových ručiček? Jakým způsobem si zde psi honí vlastní ocasy a kam se motají opilci? A pokud by se takový jev prokázal, nedalo by se ho i průmyslově využít, vytvářet takto hybné momenty?
Andrej Nikolajevič Tupolev by měl z možnosti, že i po smrti nepřímo podnítí zajímavý vědecko-technický projekt, jistě radost.
Mimochodem, trochu vědy k tomu opileckému motaní. Opilci se možná motají na levou stranu všude (zdroj: Proč tučňákům nemrznou nohy, Ikar 2007).
Roli by mohlo hrát např. to, že většinoví praváci mají nepatrně silnější (nebo snad i delší?) pravou nohu, dělají delší kroky na pravé straně a to přitom člověka otáčí „zprava do středu“, proti směru hodinových ručiček (i když, nefungovalo by to spíše naopak, poznámka PH). Nebo je příčinou jevu naopak oko? Praváci by měli v nadpoloviční většině vidět lépe na levé oko a člověk se pak podvědomě snaží mířit tam, kde lépe vidí. To samozřejmě i za střízliva, tehdy ale směr své chůze koriguje. (Obdobu tohoto jevu lze zkusit tak, že nějakému zvířeti zakryjeme jedno oko; bude mít pak tendenci se pohybovat do kruhu.)
Pavel Houser: Grébovské motyky a další pražské legendy
Praha a její genius loci neobnáší zdaleka jen snad až příliš dobře známé centrum a městem dodnes procházejí rozhodně zajímavější obludy než Golem, strašidla, mutanti i filozofové. Vedle Franze Kafky Prahou s jejími hospodami hrdě kráčel Švejk, Karel Čapek sem ve svém alkoholickém období umístil děj knih R.U.M., Válka s loky či Továrna na Absolut. Především periferie města jsou plné rázovitých příběhů, minulých i současných. Kdo slyšel o pohanských obětech na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli, kdo zná historii nenávisti mezi obyvateli Řep a Řeporyjí? Kdo tuší, že již od neolitu není skutečným centrem města Pražský Hrad, ale letenský fotbalový stadion Sparty? Oficiální historie nám zamlčuje, kde skákal před svým odchodem do emigrace na ženský Jan Ámos Komenský nebo, když už jsme o těch skoků, že Horymír se Šemíkem se ve skutečnosti vrhli z Nuselského mostu u stanice metra Vyšehrad.
Druhé město, 2021
Podrobnosti na stránkách vydavatele
Text výše nebyl do knihy nakonec zařazen.
To je opravdu děsivý text :/. V Letňanech sídlí Výzkumný ústav letectví, a sídlila tam i Avia, která vyráběla letadla. Tupolevova ulice se jmenuje po osobnosti ze světa letectví, protože se ve čtvrti odehrávala část české letecké historie. Ulic pojmenovaných po leteckých osobnostech je tam víc: Jančova (zalétávací pilot Avie a jeden z prvních československých vrtulníkových pilotů), Krausova (zalétávací pilot Avie, jeden z prvních československých proudových pilotů), Kuželova (zalétávací pilot Avie), Miroslava Hajna (průkopník československého letectví a zakladatel Avie), Pavla Beneše (letecký konstruktér a zakladatel Avie) a další. Vyjma toho jsou tam ulice pojmenované architektovi severní estakády vedoucí z Vysočan na Prosek, podle českých měst a míst, a podle tamních významných obyvatel.
Najít tyto informace v Letňanských listech trvalo cca pět minut. Musel jsem, protože jsme přečetl ten zjevný blábol o „tupo-levé oblasti“, který bohužel neumím od-číst a zapomenout – tak alespoň reaguji.
https://www.letnanskelisty.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200325&id=1332&n=letnanske%2Dulice%2D2%2D2013
„-)
🙂
:-Ó
Doby kdy se za vtip chodilo do basy se snad tak brzy nevrátí…i když….
holt jste se tim textem nepobavil, no. coz se stava, vtipnost je subjektivni. ad odecteni, i to se stava asi kazdemu, ze neco cte a rika si „auau, co je to za strasnou blbost“, proste subjektivne toxicky text, na ktery tezko zapomenout? (mozna pro humor je toto i specialne typicke, ze nejen mine, „neni vtipne“, ale i vyvola negativni reakci? nekdo vylozene nesnese Svejka, nekdo Cimrmana, nekdo Pratele etc. etc. take to mam mnohdy tak. pomijim otazku prijatelnosti/politicke korektnosti nebo treba vulgarity, krajne subjektivni je to i bez toho)
Aha, to mělo být vtipné. To mě při čtení ani náznakem nenapadlo. A humor nemám spojený s vašimi texty, ani s tímto serverem. U vašich textů očekávám populárně vědecký obsah a/nebo zajímavé zamyšlení.
Chápu že poměrně ostře negativní reakce na text vám asi jako autorovi není dvakrát příjemná. K tomu chci jen říct, že jsem chtěl vyjádřit svůj pohled na text, ne se vás dotknout. Byť musím konstatovat, že z mého pohledu vám jdou řádově lépe jiné žánry.
Now, nobody likes a good laugh more than I do… except perhaps my wife and some of her friends…
Mimochodem když jste tady. Mohl bych se zeptat, co se stalo se serverem scienceworld cz, který jste provozoval? Byl to zajímavý projekt, který je ale už asi 5 let mrtvý. Myslím že i ostatní pravidelné čtenáře toho serveru – kteří nejspíš migrovali právě na sciencemag cz – by ten příběh zajímal.
ad negativni atd. – nic se nedeje, vsak prave humor je subjektvni
ad scienceworld.cz – ono na tom nic zvlastniho neni, zadny dramaticky pribeh apod. web jsem neprovozoval ja, nejprve spolenost IDG, pote F Solutions. (a Sciencemag provozuje spolecnost Nitemedia, take ne ja osobne). Proste 2 veci, samozrejme si podobne, kdyz je v obou pripadech 1 a to ten samy redaktor, ze… Z hlediska ctenaru puvodni obsah normalne zustal dostupny, novy je jinde, tot vse… navic webu o vede dnes cesky je tolik, az je div, ze je nekdo take cte (tj. ze neni autoru vic nez ctenaru), to s tim tedy primo nesouvisi, jen je je az div, ze si „zmeny webu“ nekdo povsiml :-).