Sciencemag.cz
Doporučujeme
O podivném výzkumu, dle kterého se měl lidský mozek začít zmenšovat asi před 3 000 lety, se zde již psalo. Autoři tuto teorii dávali do souvislosti s tím, jak lidé získávali přístup k „externím“ znalostem a nemuseli je už sami uchovávat v hlavě. A to jak díky písmu, tak spolu se vznikem a vývojem složitější společnosti, kde se každý specializoval na konkrétní profesi. A celé se to dále srovnávalo s mravenci (velikost mozku a její závislost na dělbě práce).
Viz také: Lidský mozek se prý zmenšil před 3 000 lety
Celá idea je zábavně bizarní, ale každého hned asi napadne x námitek. Asi hlavní zní, že popsané procesy (specializace, organizovaná společnost, písmo…) probíhaly na různých místech v různých dobách.
Nově provedený výzkum má nyní celou představu vyvracet, a to hned na několika úrovních.
Z použitého souboru dat žádné změny velikosti lidského mozku prý nevyplývají, během posledních 3 000 let ani 30 000 let (v průvodní tiskové zprávě se píše „pravděpodobně ani 300 000 let“, ale to už je trochu přehnané, protože datování prvních anatomicky moderních Homo sapiens zase tak jednoznačné není a hlavně, kolik tak dávných a plně zachovaných lebek máme pro nějaké statistické srovnávání k dispozici). Soubor dat použitých v původní studii navíc zahrnoval pouze 23 lebek z období, které pro platnost hypotézy bylo relevantní.
Brian Villmoare et al, Did the transition to complex societies in the Holocene drive a reduction in brain size? A reassessment of the DeSilva et al. (2021) hypothesis, Frontiers in Ecology and Evolution (2022). DOI: 10.3389/fevo.2022.963568
Zdroj: University of Nevada, Las Vegas / Phys.org
Poznámka PH: Zase ale kdo ví, co vyjde z nějakých velkých dat. V západních zemích se asi v posledních 200 letech mozky zvětšovaly, ne? Čistě proto, že rostla výška/hmotnost lidí. Pokud s počátkem neolitu výška lidí klesala, pak asi i velikost mozku? (Nejde teď o to, v jakém přesně poměru ke změnám výšky/hmotnosti, ale čistě o to, že nějaká pozitivní korelace zde bude. Čili velikost mozku se bude i nenáhodně měnit bez ohledu na to, zda uvažujeme jakoukoliv selekci související s inteligencí.)
Souhlasím s komentářem P.H.
Člověk v počátcích neolitu měl problémy s horší stravou, než z dob lovu, víc nemocí od domácího zvířectva, čili horší kondice, hmotnost a menší mozek. Od našeho středověku se výška a hmotnost zvyšuje ( viz středověká brnění ) a zvětšuje se i mozek. Velikost mozku od počátku ovlivňuje i možnost porodu velké hlavy.
Srovnání lidského mozku s mravenci dost kulhá.
Navíc u obratlovců mají části mozku různý poměr velikostí, podle potřeb života toho druhu
http://edu.techmania.cz/cs/katalog/clovek-zvire/301/modely-mozku
„V poměru k tělesné váze má dvojnásobný mozek oproti lidskému malý ptáček kolibřík“
Tahleta srovnání kognitvních schopností podle velikosti mozku mi přijdou podezřelá. To by pak sloni nebo velryby musely být mnohem chytřejší než člověk (ostatně možná jsou – těžko srovnávat, když nemáme dobrou definice inteligence).
Často se srovnává velikost mozku k velikosti těla (tam nevím, jak by dopadl slon proti člověku), což mi přijde obvzláště ujeté – jestli inteligence nějak závisí na velikosti, tak bych čekal na počtu neuronů a dále žiju v přesvědčení, že buňky u všech živočichů jsou přibližně stejně velké (alespoň buňky stejného typu – spermie je mnohem menší než vajíčko).
Pak je tu ještě faktor, že neurony/mozek potřebuje velké množství energie – může mít vliv, když kolem každého neuronu je místo na „servisní buňky“ a „zásobní materiál“. Jenže to je zase věc struktury a porovnávat velikost přímo nejde.
Uměl by to někdo vysvětlit?
ono to ma nekolik aspektu. mozek dela i jine veci, nez „inteligenci“, ridi hormony, zpracovava informace ze smyslu (netopyr ma navic sonar). takze to, ze vetsi organismus potrebuje vetsi mozek (za predpokladu jinak stejneho usporadani a stejne inteligence) pravda je. otazka samozrejme je, proc by mel byt rozhodujici zrovna pomer hmotnost mozku/hmotnost tela a ne treba trochu jina funkce. Viz: https://sciencemag.cz/vztah-inteligence-a-velikosti-mozku-hratky-s-logaritmy/ .
Mohly by se taky porovnavat treba jen casti mozku, ktere prirazujeme vyssim kognitivnim funkcim (a to pak jak ve vztahu velikosti organismu?); tady zase pozor, ze u ptaku tomu odpovidaji jine casti nez u savcu (takze asi by vubec melo smysl to cele delat jen v ramci skupin).
Nicmene se vsemi vyhradami to podle me nejaky smysl cele dava, kdyz se ty analyzy provadeji opatrne a metody se kalibruji.
Rozumím, že lze udělat korelaci mezi velikostí jedince/druhu a velikosti mozku (ať už lineární nebo s exponenetem 3/4). Chápu také, že druhy nad čárou jsou minimálně podezřelé z toho, že jsou chytřejší než druhy pod čárou. Nicméně tyhle statistické metody nic neříkají o příčině – má větší živočich větší mozek, protože to potřebuje k řízení těla nebo větší živočich si může dovolit větší mozek (dokáže ho uživit) a je tedy chytřejší. Určitě část produkující hormony se určitě musí zvětšovat s větším tělem, takže pravda bude někde mezi.
Když se tedy metody kalibrují, tak snad vyjde neco použitelného, v duchu hesla „věřím jen těm statistikám, které jsem sám zfalšoval“.