autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL
autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Asymetrie u antiprotonu se nekoná

Fyzikové v rámci projektu BASE přesně měřili některé vlastnosti protonu a antiprotonu. Závěr studie publikované v Nature zní – žádná asymetrie mezi hmotou a antihmotou stále nebyla zjištěna.
Nadnárodní projekt BASE se tentokrát soustředil na měření magnetických vlastnosti protonu a antiprotonu, konkrétně tzv. faktoru g. Hodnota této veličiny pro antiproton byla publikována už letos v lednu, stávající měření jsou ale mnohem přesnější. Aktuálně zjištěné číslo 2,7928473441(42) vzhledem k počtu platných číslic odpovídá změření obvodu Země s přesností na 4 cm. U protonu se podobné přesnosti měření podařilo dosáhnout už v roce 2014.
Použité antiprotony byly vyrobeny v CERNu v roce 2015. Ve vakuu se je podařilo udržet při životě 405 dní, což je prozatím rekord (šlo údajně o vakuum obsahující 10krát méně částic, než je v mezihvězdném prostoru). Některé z 16 studovaných antiprotonů byly uchovávány při teplotě blízké absolutní nule, ale ne všechny – to tedy nebylo podmínkou jejich životnosti.
Výsledky tak zatím potvrzují standardní model částicové fyziky včetně symetrie CPT (náboj-parita-čas). Zajímavé je (poznámka PH), že původní text hodnotí takový výsledek spíše jako zklamání; pokud totiž existuje plná symetrie, nedokážeme vysvětlit, proč minimálně v naší části vesmíru hmota nad antihmotou tak výrazně převládá (první autor studie Christian Smorra v komentáři doslova tvrdí: „Asymetrie musí někde existovat.“). Autoři výzkumu si nicméně pochvalují, že tak přesné měření je umožněno významným pokrokem z hlediska používaných metod a hodlají výsledky dále zpřesňovat.

Zdroj: Phys.org

Poznámka PH: Dalo by se argumentovat: V těch částech vesmíru (multiverza), kde nepřevládá jedna z forem, se vše anihiluje a nevzniknou hvězdy, planety, život, inteligence. Takže ačkoliv je tak totální převládnutí hmoty nad antihmotou, jako pozorujeme kolem sebe, strašlivá náhoda, nic jiného kolem sebe pozorovat nemůžeme – to bychom neexistovali.

Kamera s grafenem a kvantovými tečkami

Začlenění dalších polovodičů, např. právě grafenu, do CMOS technologií, představuje problém kvůli nesouladu mřížkových parametrů. …

  • Čochtan

    Studoval jsem fyziku, lecos si ještě pamatuji a to málo stačí k tomu, abych byl fascinován.

  • Tomáš Habala

    K tej poznámke „PH“ sa ako protiargument obvykle hovorí nejaká takáto historka: Odsúdenému na smrť zaviažu oči, popravčia čata namieri pušky, zaznie príkaz Páľ a ozvú sa výstrely. Odsúdený zostane nezranený stáť. Dá si dole šatku a povie si: Je to strašná náhoda, že ma nikto netrafil ale nemal by som sa čudovať, lebo inak by som nežil a toto je jediný stav, ktorý môžem pozorovať. Takže žiadny div, že to je takto.

    • pavel houser

      zajimavy protiargument: muzete si rict, ze za tim musi vezet nejaka specialni pricina, i ze „zadny div, protoze…“ (dejme tomu, ze prislusne presvedceni by se dalo nejak testovat tim, zda jste ochotni to zkusit podstoupit znovu… trosku mi tak pak pripomina i argumenty kolem tech mnohosvetovych interpretaci kvantove fyziky, kde vzdy v nejake vetvi prezijete, jste tedy vlastne nesmrtelny atd.)

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close