(c) Graphicstock

Klíčové inovace v dávných válkách: neolit, doba kovů, starověk

Kdy a kde došlo k prvním bitvám, které se rozhodovaly střetem mezi válečnými vozy?

Ian Morris se v knize War! (o knize viz text Produktivní a neproduktivní válka) zabývá především tím, jak války paradoxně (někdy, ne vždy) vytvářely svět s malou mírou násilí. Pojďme se ale namísto takto celkového pohledu podívat na několik střípků o válkách v různých obdobích.

Neolit

Vznik zemědělství sám o sobě nevedl ke vzniku žádných nových zbraní, změnila se ale povaha války. Lovci a sběrači v přece jen řídce osídlené krajině mohli po šarvátce prostě „utéct a začít znovu“, což se v neolitu už pořádně nedalo. V některých oblastech žily hned vedle jiné skupiny, jinde by útěk do pustiny alespoň znamenal hrozbu smrti hladem. Na útěku se těžko tahat s osivem nebo dobytkem. Také je třeba si uvědomit, že tímto způsobem se sice mohlo zachránit pár lidí, sotva ale celá vesnice – v neolitu byly skupiny lidí na jednom místě mnohem početnější.
Mimochodem tento způsob válčení prý vyvolal kladnou zpětnou vazbu vedoucí ke vzniku stále organizovanějších společností. Když není možné utéct, je třeba se bránit, přičemž šanci na úspěch lze zvýšit nějakou aliancí. A nebo se co nejrychleji vzdát a doufat, že vítěz namísto toho, aby poražené pobil, je využije k další expanzi.
Války v neolitu, alespoň pokud můžeme soudit z toho, jak to vypadalo nedávno ve společnostech na zhruba této úrovni, měly zřídkakdy charakter regulérních bitev. Spíše šlo o situace, kdy skupina vnikla na nepřátelské území a tam z úkrytu pobíjela protivníky, které zastihla osamocené; eventuálně se vetřelci pokusili nečekaným útokem vyhubit celou nepřátelskou vesnici. V neolitu (pozn.: ve střední Evropě spíše až v eneolitu) se proto objevují i první hradby.

Bronz a první státy

Těžko říct, kdy přesně se objevila vojenská disciplína, ale v době Sumeru už určitě generálové dokázali přinutit vojáky, aby stáli v sevřených šicích a nedali se při první příležitosti na útěk. Tento posun byl zřejmě významnější než role prvních zbraní s kovovými částmi. Pouze disciplinovaná armáda dokázala např. zaútočit na opevnění, odkud na ně obránci stříleli šípy, vrhali kameny nebo lili nějaké hořící substance. Přece bylo docela pravděpodobné, že ti, kdo půjdou v čele útoku, přijdou o život.
Sevřené šiky Lagaše, které zvítězily nad Ummou, znázorňuje např. známý sumerský reliéf Supí stéla (supi samozřejmě konzumují mrtvé protivníky).

Kůň, vůz a meč

Další velkou revoluci ve vojenství znamenala domestikace koně. Kolem r. 2000 př. n. l. se někde ve východní Evropě a střední Asii objevila zvířata na dnešní poměry sice malá, ale už dost mohutná, aby dokázala tahat lehké dvoukolé vozíky. Ne že by se takový vozík zvládl prolomit linii pěchoty, ale uvezl vozataje a vedle něj i lukostřelce (nebo dokonce k tomu ještě štítonoše). Následovala pak velmi zajímavá evoluce luku, šlechtění stále silnějších koní, zavedení jízdních koní (poprvé na Ukrajině asi 1000 př. n. l.) a ovšem také dalších technik (uzda, udidlo, třmen apod.). Někdy v 17. stol. př. n. l. došlo na Blízkém východě k prvním bitvám, které se rozhodovaly střetem mezi válečnými vozy. Do této kategorie spadá pak i známá bitva u Kadeše mezi Egypťany a Chetity.
Od tohoto okamžiku začaly mít zemědělské společnosti včetně velkých států problém s útoky kočovníků. Dokonce by se dalo říct, že po většinu času měli kočovníci navrch a představovali hlavní dezorganizující sílu Euroasie. Situaci definitivně změnilo až zavedení střelných zbraní po roce 1500.
A jak a proč skončila éra válečných vozů? Zřejmě zde roli sehrála ekonomika. Jakmile se železo stalo dostatečně levným kovem, bylo podstatně levnější vyzbrojit masu pěšáků meči a štíty, než živit obrovské množství koní a privilegovaných bojovníků. Tento obrat jako první učinila zřejmě Asýrie v 9. stol. př. n. l.

Zdroj: Ian Morris: War! What Is It Good For? Conflict and the Progress of Civilization from Primates to Robots, Farrar, Straus and Giroux, New York 2014

Poznámka PH: Vzpomeňme naopak třeba Řeky před Trójou, kdy vozy spíše přivážejí reky na bojiště, ti pak sestupují a bojují pěší. Mimochodem, je v Iliadě nějaký doklad o tom, že se Řekové vůbec pokoušeli Troju dobýt (útok s žebříky, podkopy, beranidla…)?

Stojí za výskytem antihmoty temná hmota?

Na mexické High-Altitude Water Cherenkov (HAWC) Gamma-Ray Observatory vědci v roce 2008 zaznamenali několik stovek …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close