Archiv článků: genetika

Jak některé ptačí druhy přišly o protivirový gen

Ztrátu protivirového genu zvaného tetherin se u několika ptačích druhů podařilo popsat týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Včetně krocana divokého, který je hojně chován v hospodářství. Nález je překvapivý, protože se jedná o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců. Protivirové geny živých organismů kódují …

více »

Neandrtálci mohli být ranní ptáčata

Neandrtálci a denisované se od předků Homo sapiens oddělili před nějakými 700 000 lety. Jejich další evoluce se minimálně po 400 000 let odehrála daleko od rovníku, tedy v oblastech, kde se různě mění délka dne a noci. Zdálo by se proto logické, že se to odrazí na cirkadiálních rytmech. …

více »

Nově objevené mutace se podílejí na rozvoji leukémie

Problém může nastat, pokud se mutovaná forma PPM1D objeví například v kmenové buňce kostní dřeně. Díky spojenému úsilí dvou týmů Ústavu molekulární genetiky AV ČR se podařilo odhalit další příčinu vzniku rakoviny – konkrétně leukémie. Experti objevili nové mutace v genu PPM1D, které maří práci „strážců“ lidského genomu, a tím …

více »

Rostliny asi hemoglobin nezískaly od živočichů

Pohlavní promíchávání genů v genofondu by mohlo být považováno za jistý druh půjčování či sdílení genetických „nápadů“, jenže pohlavní rekombinace je možná vždy jen v rámci jednoho druhu a na tento konkrétní druh také omezena, a proto je to pro tuto kapitolu, která se zabývá srovnáváním mezidruhovým (například mezi vačnatci …

více »

Po CRISPR/Cas9 přichází jako nová technika editování genů NICER

Technika editování genů CRISPR/Cas9 umožňuje provádět přesné změny v DNA organismu, a opravovat tak mutace, které způsobují genetická onemocnění. Metoda CRISPR/Cas9 však může v určité míře vést i k nechtěným mutacím DNA, které mohou mít negativní účinky. Vědci v Japonsku proto vyvinuli novou techniku, která je stejně účinná jako CRISPR/Cas9 …

více »

Vědci dekódovali genom křenu a odhalili tajemství jeho palčivé chuti

Tým českých a čínských vědců úspěšně sekvenoval genom křenu (Armoracia rusticana) a odhalil tajemství jeho charakteristické ostré chuti a zdraví prospěšných účinků. Jejich zjištění, publikovaná v časopise Nature Communications, poskytují nové možnosti ve šlechtění a genetickém zdokonalení této plodiny. Křen je známý svou ostrou chutí, která vzniká v důsledku rozkladu …

více »

Vinná réva se začala pěstovat i kvůli jídlu

Dlouho jsme si mysleli, že vinná réva byla domestikována za účelem výroby kvašeného nápoje a teprve dodatečně se vyšlechtily i odrůdy, které šlo rovnou jíst. Prý to ale není pravda, praví nový výzkum. Vědci pro rozsáhlou analýzu využili genetické údaje z přibližně 3500 kultivovaných a planě rostoucích odrůd vinné révy …

více »

Není chlupáček jako chlupáček

Rostliny se na své evoluční cestě vydaly zajímavým směrem. Stále častěji se ukazuje, že umí velmi efektivně využívat zmnožení chromozomových sad a jejich případnou následnou redukci ve svůj prospěch. Jak přesně to dělají a jaké reprodukční, ekologické či evoluční výhody jim z toho plynou? Patrik Mráz z Přírodovědecké fakulty Univerzity …

více »

Odhalení zajímavé symbiózy

V nové studii se vědci z týmu doc. Vladimíra Hampla z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK a BIOCEV zabývali složitým partnerstvím mezi anaerobními amébami z rodu Pelomyxa a jejich prokaryotickými souputníky. Pelomyxa, známá svými unikátními symbiotickými vztahy s mnoha prokaryotickými endosymbionty, dlouho vědce mátla pokud jde o roli, kterou tito …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close