Ztrátu protivirového genu zvaného tetherin se u několika ptačích druhů podařilo popsat týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Včetně krocana divokého, který je hojně chován v hospodářství. Nález je překvapivý, protože se jedná o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců. Protivirové geny živých organismů kódují …
více »Neandrtálci mohli být ranní ptáčata
Neandrtálci a denisované se od předků Homo sapiens oddělili před nějakými 700 000 lety. Jejich další evoluce se minimálně po 400 000 let odehrála daleko od rovníku, tedy v oblastech, kde se různě mění délka dne a noci. Zdálo by se proto logické, že se to odrazí na cirkadiálních rytmech. …
více »Nově objevené mutace se podílejí na rozvoji leukémie
Problém může nastat, pokud se mutovaná forma PPM1D objeví například v kmenové buňce kostní dřeně. Díky spojenému úsilí dvou týmů Ústavu molekulární genetiky AV ČR se podařilo odhalit další příčinu vzniku rakoviny – konkrétně leukémie. Experti objevili nové mutace v genu PPM1D, které maří práci „strážců“ lidského genomu, a tím …
více »Rostliny asi hemoglobin nezískaly od živočichů
Pohlavní promíchávání genů v genofondu by mohlo být považováno za jistý druh půjčování či sdílení genetických „nápadů“, jenže pohlavní rekombinace je možná vždy jen v rámci jednoho druhu a na tento konkrétní druh také omezena, a proto je to pro tuto kapitolu, která se zabývá srovnáváním mezidruhovým (například mezi vačnatci …
více »Po CRISPR/Cas9 přichází jako nová technika editování genů NICER
Technika editování genů CRISPR/Cas9 umožňuje provádět přesné změny v DNA organismu, a opravovat tak mutace, které způsobují genetická onemocnění. Metoda CRISPR/Cas9 však může v určité míře vést i k nechtěným mutacím DNA, které mohou mít negativní účinky. Vědci v Japonsku proto vyvinuli novou techniku, která je stejně účinná jako CRISPR/Cas9 …
více »Vědci rozluštili význam stovek variant genu způsobujícího rakovinu prsu
Vědcům se podařilo popsat význam stovek vrozených mutací v genu CHEK2 při vzniku rakoviny prsu. Výzkumný tým vedli Zdeňek Kleibl z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Libor Macůrek z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Gen CHEK2 je v hledáčku klinických genetiků již dlouho. Jedná se o třetí nejčastěji postižený …
více »Vědci dekódovali genom křenu a odhalili tajemství jeho palčivé chuti
Tým českých a čínských vědců úspěšně sekvenoval genom křenu (Armoracia rusticana) a odhalil tajemství jeho charakteristické ostré chuti a zdraví prospěšných účinků. Jejich zjištění, publikovaná v časopise Nature Communications, poskytují nové možnosti ve šlechtění a genetickém zdokonalení této plodiny. Křen je známý svou ostrou chutí, která vzniká v důsledku rozkladu …
více »Vinná réva se začala pěstovat i kvůli jídlu
Dlouho jsme si mysleli, že vinná réva byla domestikována za účelem výroby kvašeného nápoje a teprve dodatečně se vyšlechtily i odrůdy, které šlo rovnou jíst. Prý to ale není pravda, praví nový výzkum. Vědci pro rozsáhlou analýzu využili genetické údaje z přibližně 3500 kultivovaných a planě rostoucích odrůd vinné révy …
více »Není chlupáček jako chlupáček
Rostliny se na své evoluční cestě vydaly zajímavým směrem. Stále častěji se ukazuje, že umí velmi efektivně využívat zmnožení chromozomových sad a jejich případnou následnou redukci ve svůj prospěch. Jak přesně to dělají a jaké reprodukční, ekologické či evoluční výhody jim z toho plynou? Patrik Mráz z Přírodovědecké fakulty Univerzity …
více »Odhalení zajímavé symbiózy
V nové studii se vědci z týmu doc. Vladimíra Hampla z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK a BIOCEV zabývali složitým partnerstvím mezi anaerobními amébami z rodu Pelomyxa a jejich prokaryotickými souputníky. Pelomyxa, známá svými unikátními symbiotickými vztahy s mnoha prokaryotickými endosymbionty, dlouho vědce mátla pokud jde o roli, kterou tito …
více »