Archiv článků: medicína

Proč při degeneraci sítnice odumírají světločivné buňky

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR popsali, jak mutace způsobující dědičnou degeneraci oční sítnice ovlivňují funkci zasažených bílkovin V jádrech všech našich buněk je uloženo obrovské množství informací o tom, jaké bílkoviny (proteiny) může buňka vyrábět. Geny kódované pořadím genetických písmen v DNA se nejprve přepisují do podobných vláken ribonukleové kyseliny (RNA), …

více »

Neurologové zkoumají, jak některé nemoci souvisí s rodným jazykem

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Nové možnosti včasného zachycení a přesnější diagnostiky neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba a ověření účinnosti terapie šité na míru, studují neurologové z institutu CEITEC Masarykovy univerzity (MU). Odborníci budou zkoumat činnost mozku dobrovolníků za pomoci magnetické rezonance. Ve spolupráci s kolegy z Maďarska a Spojených států amerických …

více »

EHMC v opalovacích krémech může poškozovat DNA

Aktivní látka ethylhexyl metoxycinamát se zkratkou EHMC, kterou obsahují některé opalovací krémy i další výrobky denní péče, není pod vlivem ultrafialového záření stabilní a v přeměněné formě může poškozovat DNA buněk člověka. S tímto zásadním zjištěním přišli odborníci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Masarykovy univerzity. Uvedli …

více »

Nově objevený protein hraje roli při vývoji bílých krvinek

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Protein Evi2b je důležitý pro normální vývoj myeloidních buněk, souvisí se vznikem akutní myeloidní leukemie. Podstatnou část imunitního systému tvoří různé druhy bílých krvinek. Všechny typy těchto buněk, ale také červené krvinky a krevní destičky, pocházejí z krvetvorných kmenových buněk přítomných v kostní dřeni. Kmenové buňky se ve dřeni udržují v malém počtu …

více »

Katetr s laserem proti diabetu

Žádné inzulínové injekce několikrát denně, žádné opakované měření hodnoty cukru v krvi z prstu, žádný diabetes 2. typu – to by mohla být již brzy realita pro tisíce pacientů v České republice. Institut klinické a experimentální medicíny se totiž připravuje na testování nového, přelomového typu léčby nemocných s cukrovkou. Pomocí …

více »

Ideální věk pro náhodu

Lidská schopnost chovat se náhodně může mít nějaký evoluční smysl, protože náhodné chování nelze předpovědět, odvodit příslušné pravidlo. Výzkumníci nyní přímo lidem dávali za úkol, aby generovali náhodné chování, např. doplnili řadu hodů mincí. Jak to dopadlo? Experimenty prováděl Nicolas Gauvrit a jeho kolegové z Labores for the Natural and …

více »

Genetické příčiny neurologické choroby ATLD

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR objevili příčinu některých patologických defektů genetického materiálu. V jádrech všech našich buněk je uloženo obrovské množství informací o tom, jaké bílkoviny (proteiny) může buňka vyrábět. … Ačkoli molekuly DNA jsou chemicky velmi stálé, mohou být narušovány působením ionizujícího záření, některých chemikálií nebo chybami při složitém …

více »

Jak buňky kontrolují svoji tuhost a sílu

Změny mezibuněčné hmoty jsou projevem degenerace srdce a mozku a souvisejí i s nádorovými onemocněními. Výzkumná skupina Mechanobiologie kardiovaskulárního systému Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), vedená dr. Giancarlo Forte, si připsala významný úspěch, neboť prestižní časopis Nature Communications dnes zveřejnil její článek s …

více »

Naučíme mikroorganismy vyrábět účinnější antibiotika?

Podstata přípravy nových antibiotik, nazvaných CELIN a ODCELIN, spočívá v nepřírodní kombinaci CELesticetinu a LINkomycinu. Malárie, streptokokové a stafylokokové infekce. Onemocnění způsobená mikroorganismy, jejichž odolnost proti existujícím antibiotikům se podle únorové zprávy Světové zdravotnické organizace stále zvětšuje. V posledních 30 letech se na trhu neobjevila nová skupina antibiotik. Vzácné jsou …

více »

Magnetic Particle Imaging a další nové zobrazovací metody v medicíně

Vědci Centra pokročilého preklinického zobrazování (CAPI) 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy jdou při zobrazování různých tkání těla „na dřeň“, respektive na molekulu. Pomocí molekulárního zobrazování mohou zviditelnit procesy probíhající v těle, najít ložiska nádorů, zánětu a třeba i lokalizovat transplantované buňky. „Pro 1. lékařskou fakultu je CAPI významným vědeckým centrem, …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close