Sciencemag.cz
Related Articles
Pokud by se pod povrchem měsíce objevily mělké zásoby kapalné vody, nemusejí nutně pocházet z hlubokého oceánu.
Podpovrchový oceán činí z Europy jedno z nejzajímavějších míst ve Sluneční soustavě z hlediska studia prostředí, které by mohly podporovat život. Nový výzkum vedený Lujendrou Ojhou z Rutgersovy univerzity však naznačuje, že cesta k oceánu na Europě (respektive ke vzorkům z něj) může být mnohem složitější, než se dosud předpokládalo.
Ojha a jeho kolegové pomocí počítačových simulací testovali, zda by kapalná voda z hlubokého oceánu na Europě mohla stoupat skrz trhliny v ledu a hromadit se v mělkých nádržích blíže k povrchu. Taková ložiska, pokud existují, by pro budoucí mise mohla být snáze detekovatelná a vzorky by se odtud samozřejmě daly získat mnohem lépe než ze samotného oceánu.
Může ale kapalná voda opravdu stoupat z hlubokého oceánu Europy směrem k povrchu, aniž by po cestě zamrzla? Závěr nové studie zní: Cesta z hlubokého oceánu k mělkému ledu je pravděpodobně mnohem obtížnější, než vědci předpokládali.
Objev má významné důsledky pro budoucí průzkum Europy. Pokud by se pod povrchem měsíce objevily mělké zásoby kapalné vody, nemusely by totiž nutně pocházet z hlubokého oceánu Europy. Místo toho by mohly vzniknout lokálně z ledu, který roztál přímo v samotné kůře. Tento rozdíl je důležitý. Pokud mělký rezervoár není propojen s hlubokým oceánem, nemusí odhalit, co se děje v nejzajímavějším prostředí Europy (poznámka PH: přeloženo do normálního jazyka – pokud v jde o podpovrchový roztátý led a nenajdeme v něm žádné stopy života, o ničem to nevypovídá).
Studie se zaměřila na „žíly“ – úzké trhliny nebo zlomy, které by teoreticky mohly umožnit vodě z oceánu stoupat vzhůru skrz led. Tento princip je do jisté míry podobný tomu, jak se roztavená hornina může pohybovat prasklinami na Zemi, než podnítí sopečnou činnost. Na ledových světech se tento proces nazývá kryovulkanismus, tedy sopečná činnost, při níž místo roztavené horniny obdobně funguje led a voda.
Ojha ale uvedl, že toto srovnání je užitečné jen do určité míry. „Led a kapalná voda se zásadně liší od lávy a kryovulkanismus od sopek, které známe zde na Zemi,“ řekl. „Některé základní fyzikální jevy zde fungují jinak.“
Jedním z rozdílů je podle Ojhy turbulence. Dřívější modely často zacházely s vodou stoupající skrz led Europy tak, jako by se pohybovala relativně uspořádaně. Simulace vedené Rutgersovou univerzitou však naznačují, že by se voda pravděpodobně pohybovala rychle a turbulentně skrz trhliny, pronikala by i do studené stěny trhliny a rychle by ztrácela teplo do okolního ledu.
„Voda, která bude stoupat nahoru, se bude pohybovat ze strany na stranu, nahoru a dolů, bude vířit. A když k tomu dojde, kapalná voda se při přibližování k povrchu velmi rychle ochladí.“ Jak voda chladne, může dojít k jejímu podchlazení, což znamená, že zůstane v kapalném stavu i poté, co klesne pod svou normální teplotu tuhnutí. Za těchto podmínek se mohou tvořit drobné ledové krystalky (frazilový/tříšťový led), které se hromadí a ucpávají průchod.
Simulace ukazují, že úzké trhliny by mohly zamrznout a uzavřít se během několika hodin. Širší trhliny by za ideálních podmínek mohly přepravit více vody, ale turbulence činí tyto scénáře mnohem méně pravděpodobnými. Vědci zjistili, že k dodání dostatečného množství vody pro vytvoření některých povrchových útvarů Europy by trhliny musely být nereálně dlouhé nebo by se musely vyskytovat ve velkém počtu.
Výsledkem je obraz Europy, na kterém by mělká voda, pokud vůbec existuje, mohla mít jiný původ, než v co doufalo mnoho vědců. Namísto toho, aby voda stoupala přímo z oceánu, může být vytvářena lokálním ohřevem a táním uvnitř ledové skořápky. „Naše práce naznačuje, že ledová skořápka Europy může představovat silnější bariéru mezi oceánem a povrchem, než se dříve předpokládalo,“ uzavírá průvodní tisková zpráva.
Lujendra Ojha et al, Limited direct fluid exchange between the deep subsurface ocean and the shallow subsurface environment of Europa, Nature Astronomy (2026). DOI: 10.1038/s41550-026-02918-2
Zdroj: Rutgers University / Phys.org, přeloženo / zkráceno
