Pavel Houser

Zdrojem pozemské vody může být překvapivě i Slunce

Proč je na Zemi tolik vody? Svou roli zde mohl sehrát i sluneční vítr, proud nabitých částic ze Slunce, který do velké míry tvoří ionty vodíku (tj. hlavně protony). Reakcemi slunečního větru na povrchu prachových zrn pak vznikala voda, která se na Zem dostala při dopadech asteroidů. K takovém závěru …

více »

Magnetismus „bez spinů“ objevili i v grafenu

Tým z Univerzity v Göttingenu, Ludwig Maximilian University v Mnichově a University of Texas (Dallas) zkoumal dvouvrstvý grafen. Ukázalo se, že extrémně čisté dvojvrstvy grafenu vykazují kvantování elektrického odporu při nízkých teplotách a téměř nedetekovatelných magnetických polích. Elektrický proud za určitých podmínek navíc protéká bez jakýchkoli ztrát energie. Důvodem tohoto …

více »

Cykly uhlíku a křemíku na exoplanetách mohou naznačit jejich obyvatelnost

Pro stabilní obyvatelnost Země mají klíčový význam dva geologické procesy: uhličitano-křemičitanový cyklus a desková tektonika. Měli bychom k tomu přihlížet i při odhadech pravděpodobnosti života na terestrických exoplanetách. První krok uhličitano-křemičitanového cyklu spočívá v tom, že oxid uhličitý se z atmosféry odstraňuje reakcí s vodní párou za vzniku kyseliny uhličité, …

více »

Týden na ITBiz: Nasdaq chce fungovat na cloudu Amazonu

Trh PC roste, dokonce i desktopy. Důvody pro IT outsourcing se mění. Seznam plánuje datacentrum v Benátkách nad Jizerou AI od firmy Konica Minolta proti požárům Podle průzkumu, který si nechala vypracovat společnost Konica Minolta, dochází k nahlášení požáru ve firmách průměrně každých pět minut. Úspěšnost protipožárního zásahu je přitom …

více »

Co pohánělo rozvoj vojenských technologií

Peter Turchin ze Complexity Science Hub Vienna a další výzkumníci z různých oborů hledali odpověď na otázku, co bylo v průběhu světových dějin hnací silou vývoje nových zbraní, válečných strojů a dalších vojenských technik. Podle jejich studie publikované v PLOS ONE měly na vývoj vojenské techniky nejsilnější vliv velikost světové …

více »

Temnou hmotu by mohly tvořit mraky bosonů

Temná hmota by podle jedná teorie mohla být alespoň zčásti tvořena obřími bosonovými mračny. Takové útvary složené z ultralehkých částic by ovšem bylo extrémně těžké detekovat. Nová studie navrhuje k tomu zkusit využít gravitační vlny zachycované observatořemi LIGO, Virgo a KAGRA. Tyto observatoře by takto mohly dohlédnout až k mrakům …

více »

Matematické pythagorejství, co to vůbec je?

Debat o matematickém platonismu (tedy zhruba otázka, nakolik matematické objekty existují nezávisle na fyzikálním/fyzickém světě) už proběhlo mnoho, až mám pocit, že téma se nějak vyčerpalo. Výsledek je totiž (subjektivně) celkem jasný: žádný závěr není plně uspokojivý. Na otázku, zda iracionalita odmocniny ze 2 platila, než ji někdo objevil, dává …

více »

Kvantová superpozice času: současně dopředu i zpět

Tak jako Schrödingerova kočka může být napůl živá a napůl mrtvá, mohou prý být v kvantové superpozici i dva děje, vyjadřující opačné plynutí času. Samozřejmě opět až do chvíle, kdy se na systém podíváme. Fyzikové z univerzit v Bristolu, Vídni a na Baleárských ostrovech a z vídeňského Institute for Quantum …

více »