Masožravé rostliny, které dokáží zkonzumovat obratlovce, jsme považovali za spíše výjimku vyskytující se jen v tropech. Uvádí se, že oběťmi se mohou stát ptáci, netopýři, žáby nebo dokonce i potkani. Vesměs jde ovšem o nehody – takový potkan, který by se z rostlinné pasti nedokázal vyhryzat, by už musel být …
více »Kvantové počítače z Majoranových fermionů
Majoranovy fermiony vznikly ve 30. letech jako teoretický koncept. Popularitu jim možná zajistil osud autora celé myšlenky (italský fyzik Ettore Majorana záhadně zmizel v roce 1937, takže o něm následně vznikly i romány) a pak i to, že navržené částice jsou dosti kuriózní – měly by být současně i vlastními …
více »Reálné sítě nemají být bezškálové
Teorie dominující minimálně posledních 20 let předpokládá, že většina sítí vyskytujících se v přírodě i sítí vytvořených lidmi má bezškálovou povahu a mocninné rozdělení. Bezškálová povaha znamená nezávislost na měřítku (jako fraktál) – tedy když ze sítě vyřízneme její část, dokážeme ji popsat stejnou matematikou. Síť vypadá stejně v libovolném …
více »Složitější život se může snadno otrávit
Alespoň život v té podobě, jak ho známe na Zemi. Obyvatelná oblast je prý podmínkou nutnou, ale zdaleka ne postačující. Exoplanet vhodných pro složitý život či civilizaci tak může být mnohem méně. Samozřejmě se jedná o úvahy s téměř samými neznámými, nevíme ani, jaká je pravděpodobnost, že za podmínek podobných …
více »Už (zase) najisto víme, proč jsou zebry pruhované
Aktuální odpověď praví, že se tím chladí, a to kupodivu lépe, než kdyby byly celé světlé. Otázka, proč mají zebry pruhy, je samozřejmě populární. Jako první napadne pohlavní výběr. Problém s teoriemi, které argumentují vkusem (zejména) samic, spočívá v tom, že je nesnadno s nimi dále pracovat – snad jen, …
více »Kde se umělé vědomí objeví poprvé?
Známý autor sci-fi, australský matematik Greg Egan, přišel s myšlenkou, že umělé inteligence nadané vědomím už existují, mohou existovat nebo brzy existovat budou – v počítačových hrách. V povídce Bit Players představuje prostředí herního světa blízké budoucnosti, kdy vystupující postavy mají vědomí – aniž si toho jsou ovšem vědomi hráči …
více »Nová katoda zvýší kapacitu Li-Ion baterií i při rychlém nabíjení
Nový typ Li-Ion baterie by měl dokázat obejít problém s rychlostí nabíjení – až dosud existovala nepřímá úměra mezi rychlostí a dosažitelnou kapacitou. Na newyorském Rensselaer Polytechnic Institute se soustředili na katodu Li-Ion akumulátoru, což je nejčastěji oxid lithia a kobaltu (lithno-kobaltitý, LiCoO2). Nikhil Koratkar a jeho kolegové se rozhodli …
více »Důkazem života na Marsu by mohly být i horniny
Život na Marsu možná neumíme hledat, ať už jde o život aktuální nebo zbytky něčeho dávno minulého. Tak se třeba uvádí, že na Zemi známe fosílie hlavně z usazených hornin, na Marsu bychom je ovšem měli hledat v horninách vyvřelých či metamorfovaných. Nový výzkum (tisková zpráva University of Illinois, Urbana-Champaign, …
více »Roboti se učí provádět lidská gesta
Rozpoznávání gest zvládají i počítače/smatphony, co ale gesta vytvářet? Podle vědců z Vrije Universiteit Brussel by gestikulující roboti mohli s člověkem spolupracovat podstatně efektivněji, dosud ale chybí obecný framework. Různé roboti jsou různě konstruovaní (a to i když přístroje určené pro spolupráci s lidmi jsou cca humanoidní), takže i obyčejné …
více »Magnetické pole umí ovládat tvar i pevnost materiálu
Nové chytřejší materiály s tvarovou pamětí využívají magnetických kapiček v polymeru. Výzkumníci z Paul Scherrer Institute PSI a ETH Zurich (tiskovou zprávu vydala první z těchto institucí) vyvinuli materiál, který si ponechává tvar (zpevní se) působením magnetického pole. Jedná se o kompozit, který se svým fungováním odlišuje od současných materiálů …
více »