Pavel Houser

Na Zemi prý opravdu existuje místo, kde nic nežije

Život se dokáže přizpůsobit extrémům teploty, kyselosti i obsahu solí. Když se to všechno potká dohromady, je toho ale přece jen moc. Takový je alespoň výsledek aktuálního průzkumu jezírek v sopečných kráterech v oblasti Dallol na severu Etiopie (proláklina Danakil). Obrázek ukazuje svět zářící barvami, pro život je ale tento …

více »

Bourbony se dají poznat podle vyschlé mapy

Bourbony se nechávají zrát v ožehlých dřevěných sudech. V důsledku toho se do nápoje dostane řada látek, které po odpaření zanechají na dně nádoby charakteristický otisk. Výzkumníci z University of Louisville v časopisu Physical Review Fluids navrhují, že jednotlivé značky bourbonu se mapou, která zbude po jejich vyschnutí, liší. 65 …

více »

Démoni z Escherova obrazu odpovídají deformacím krystalů

Fascinující obrazy nizozemského malíře M. C. Eschera inspirují matematiky i fyziky od svého vzniku. Escherova díla souvisejí s takovými obory, jako je krystalografie či hyperbolická geometrie. Kresba Circle Limit IV (Heaven and Hell) představuje mozaikování pomocí obrazů andělů a démonů, které vyplňují kruh bez prázdných mezer. Paolo Biscari a jeho …

více »

Nadějná kombinace: borofen a stříbro

Stříbro by mohlo fungovat jako ideální podklad pro borofen, tedy monoatomární vrstvu bóru. Doposud se borofen připravoval především epitaxí z molekulárních svazků, což omezovalo rozměry takto vzniklé vrstvy. Na stříbru se naopak při vhodné volbě teploty tvoří šestiúhelníkové vločky, které se na sebe navazují, oproti stávajícím postupům je tato metoda …

více »

V meteoritech byly objeveny i cukry, včetně ribózy pro RNA

Další stavební kámen života se podařilo objevit v meteoritech. Potvrzuje se tím, že při tzv. Velkém bombardování mohly být na Zem prakticky všechny látky potřebné pro život dodány už předsyntetizované, abiotická fáze evoluce tedy mohla proběhnout (a také podle všeho proběhla) rychle. A to se přidržujeme celkem konzervativní verze, že …

více »

První psi se možná zase tolik nedřeli

Předpokládalo se, že ochočení psi od pradávna museli lidem pomáhat nosit těžké náklady nebo (v polárních oblastech) tahat sáně. Fyzická antropoložka Katherine Latham z University of Alberta nyní ale došla k závěru, že toto naše přesvědčení je možná když ne přímo chybné, tak neodůvodněné. Zakládalo se totiž na analýze psích …

více »

Mimozemšťané mohli Zemi prostě minout

Proč mezi námi nechodí mimozemšťané? Jeden z modelů předpokládá, že i v případě existence vyspělých mimozemských civilizací, které navíc kolonizují vesmír, zůstanou při kolonizaci prázdné oblasti. Možná jsme měli prostě smůlu (nebo štěstí). Následující příspěvek k řešení Fermiho paradoxu navrhl Jeofrey Landis, fyzik, který v NASA pracuje na vývoji raketových …

více »

Dva měsíce Neptunu tančí, aby se navzájem vyhnuly

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

NASA zveřejnila následující až neuvěřitelnou animaci, ukazují oběh měsíců Naiad a Thalassa kolem mateřské planety. Takto svázané oběžné dráhy (rezonance) jsou přitom překvapivě stabilní. Jedná se o malé měsíce (průměr asi 100 km), jejichž oběžné dráhy jsou od sebe vzdáleny jen necelých 2 000 km. Oběžná dráha „Najády“ se ale …

více »

Krávy odstartovaly nerovnost mezi lidmi?

Ve starších učebnicích dějepisu i v populárně-naučných knihách nám byl neolit prezentován jako období relativně rovnostářské, což mělo skončit v době kovů (respektive už v eneolitu/chalkolitu, pokud toto období dáme do škatulky doby kamenné). Později se začalo tvrdit, že rovnost zmizela už se samotným zemědělstvím. Nová studie se vrací víceméně …

více »