Riziko, které nám hrozilo, byl život: věčný život. Hrozba pokračování visela od počátku nad každým, kdo náhodou začal. Krusta, jež kryje Zemi, je kapalná: jedna krůpěj z mnohých houstne, roste, pozvolna vstřebává substance, které jsou kolem, je to krůpěj-ostrov, rosolovitá krůpěj, která se smršťuje a roztahuje, při každém tepu zabírá …
více »Výsypky po těžbě
Vedle těžby uhlí vznikaly výsypky (haldy, odvaly) ve větším rozsahu také během těžby uranu. Založení nové výsypky má za následek úbytek, popř. znehodnocení zemědělského půdního fondu. Na druhou stranu můžeme vytvořením antropogenního georeliéfu v intenzivně využívané krajině nabídnout nové příležitosti pro život řadě organismů. Pokud nejsou výsypky zcela zarostlé lesem, poskytují …
více »Neutrinová komunikace
Pokud by byla mimozemská civilizace skutečně inteligentní, sotva bude posílat vzkazy v elektromagnetickém spektru… Neutrina by mohla být ideálním prostředkem pro komunikaci. Procházejí bez problémů látkou, většinu z nich nezastaví ani tisíce světelných roků olova a neutrinovou zprávu je možné přijmout i na druhém konci viditelného vesmíru. Můžeme začít ale tady u …
více »Jazyk plný „vyjmenovaných slov“
Angličtina měla v dávných dobách, řekněme tak v 10. století, pravopis dokonce fonologičtější než my. Anglický výraz pro vlka se ovšem dodnes píše „wolf“, tedy nejen s vyslovovaným, ale i s psaným „f“ na konci, byť množné číslo zní a píše se s „v“ – „wolves“. V češtině na rozdíl od angličtiny, …
více »Chuť hudby, sóla mátového likéru
S vědou jako takovou má následující úryvek společného jen málo, ale na Silvestra se sem snad hodí. Navíc ukazuje, že vlastně k čemukoliv, jistěže i včetně opilství, lze zaujmout vědecký (zde ve smyslu systematický) přístup. Taktéž jde o myslím dokonalý případ synestézie, částečně vyvolávané uměle. Zašel do jídelny, kde byla …
více »Impakty a vulkanismus na rané Zemi i Marsu
Na základě poznatků vyplývajících ze současného výzkumu evoluce Sluneční soustavy je usuzováno, že chemické prostředí raných planet bylo v prvních stovkách milionů let po jejich zformování do značné míry ovlivněno impakty těles pohybujících se během postakreční fáze v protoplanetárním disku po nestabilních drahách [140]. Meteority představují rezidua meziplanetární hmoty, která …
více »Vývoj klínopisu, podivný zvrat
Když se v osmnáctém století před naším letopočtem akkadština stala obecně přijatým jazykem všech druhů písemné komunikace, byla psána téměř výlučně slabičnými znaky. Dnešní studenti začínají četbou Chammurapiho zákoníku, protože se jeho převážně slabičný záznam snadno čte. Písař parthského období z posledních dnů existence babylonské kultury stále věděl, že písmo …
více »Knihy roku 2022: Příběh buňky, Záhada života…
Tak jako pravidelně, co ještě koupit pod stromeček? Co stálo z letošní produkce za přečtení. První věc, subjektivně letos úpadek česky vydávané a současně zajímavé pop-science literatury pokračoval. Pozoruhodných titulů bylo nejspíš opět méně. Při pohledu na rubriku zde na Sciencemagu to tak nemusí vypadat, týdenní periodicitu úryvků se podařilo …
více »Pozoruhodný život mihule
Je-li pro Blanici a její přítoky něco typické, je to pozoruhodná mihule, která k nám přichází z tak vzdálených dob, kdy ještě žili poslední trilobiti. Zmínky o těchto starobylých obratlovcích se objevovaly už v antických pramenech. Plinius ve svém díle Naturalis Historia z roku 77 n. l. uvádí, že ve starověkém Římě mihule …
více »Hydrotermální průduchy jako průtokové reaktory
Zásadité průduchy nevznikají vzájemným působením vody a magmatu, nýbrž mnohem jemnějším procesem: chemickou reakcí mezi pevnou horninou a vodou. Objev podmořských průduchů koncem 70. let minulého století byl šokující. Nikoli proto, že by jejich existence byla nečekaná (jejich přítomnost prozrazovaly sloupce horké vody), ale kvůli nikým nepředvídané brutální dynamice „černých …
více »