Knihy

Podle všeho se zdá, že i vývoj civilizací má svá pravidla a zákonitosti, které se objevují stále znovu, byť jejich konkrétní formy jsou pokaždé trochu jiné. Dají se shrnout do Sedmi zákonů vývoje civilizací, které jsou: 1. Každá civilizace je ohraničena v čase a prostoru. Naše tzv. západní civilizace patrně …

Ve vnímání vodního toku coby formy překážky jistě hrála v každodenním životě roli schopnost plavat. Narativní texty často zachycují nehody, které se při přechodu vodního toku udály. Jejich účastníci vždy byli v přímém ohrožení života. Pokud cestu skrze tok volí prchající válečníci, stávají se řeky mnohdy jejich hromadným hrobem. Ze …

Obavy veřejnosti z toho, že nám dojdou fosilní paliva, se ozývaly už v roce 1865, kdy významný ekonom viktoriánské éry William Stanley Jevons vydal knihu, v níž dospěl k závěru, že je „samozřejmě … zbytečné přemýšlet o náhradě uhlí jakýmkoliv jiným druhem paliva“ a že klesající těžba uhlí musí znamenat …

V 17. století se vzedmula první velká vlna konstruovaných jazyků. Tentokrát se nejednalo převážně o náboženské, mystické nebo umělecké jazyky, jaké známe z dřívější doby, nýbrž o jazyky filozofické. Tyto jazyky jsou založeny na klasifikaci idejí, některé z nich se dokonce snaží zahrnout všechny encyklopedické informace. Tisíc let užívali učenci …

V 90. letech sopečná aktivita polevila, vyčistilo se ovzduší a to přispělo k oteplení. Zastánci skleníkové hypotézy nechtějí připustit, že Slunce mohlo mít na klima vliv i v minulosti. Přestože bývalo pravidlem dávat malou dobu ledovou do souvislosti s poklesem sluneční aktivity, zejména Maunderovým minimem v 17. století. Tehdy ze …

Platí, že lidé by v období kontrakce prožívali své životy pozpátku: zemřeli by dříve, než by se narodili? (pokračování včerejšího úryvku) V klasické obecné teorii relativity nelze říci, jak vesmír začal, protože platnost všech známých vědeckých zákonů končí v singularitě velkého třesku. Vesmír mohl začít ve velmi hladkém a uspořádaném …

Odkud vlastně pramení rozdíl mezi minulostí a budoucností? Proč si pamatujeme události minulé, a ne budoucí? Zákony vědy nedělají žádný rozdíl mezi minulostí a budoucností. Přesněji jsme to vyjádřili v páté kapitole: vědecké zákony se nemění při provedení tří současných operací, symetrií C, P a T, kde C znamená záměnu …

Kvaterniony jsou příkladem toho, čemu dnes říkáme „algebra s dělením“. V úvodu jsme ukázali, jak se početní systém opakovaně rozšiřoval zaváděním nových typů čísel. Posledním krokem v tomto směru bylo zavedení komplexních čísel, která umožňují existenci odmocniny z −1. Komplexní čísla mají významné aplikace ve fyzice, existuje ale jedno výrazné …

Experimenty vedly několik matematiků k domněnce, že každé celé číslo je součtem čtyř celočíselných trojmocí. V kapitole 2 jsme viděli, čím jsou charakteristické součty dvou čtverců, a v kapitole 3 jsme ukázali totéž pro součet tří čtverců. Když jde o součet čtyř čtverců, nemusíte vymýšlet, která čísla lze takhle napsat. …

Vltavíny jsou odvozovány jako produkt šokové metamorfózy, k níž dochází účinkem extrémních tlaků při dopadu meteoritů. V době mezi 70 a zhruba 65 miliony let se v dnešním českobudějovickém prostoru rozkládalo jezero o délce 30 kilometrů a až 14 kilometrů široké, postupně se zmenšující. Nebylo sice tak rozsáhlé jako dále …