Knihy

Nová studie vědců z katedry etologie budapešťské Eötvös Loránd University zjistila, že psi dokážou napodobovat lidské jednání z dvourozměrných videoprojekcí. Kognitivní schopnosti psů zpracovávat a napodobovat činnosti pozorované na dvourozměrných videoprojekcích odpovídají jejich každodenním zkušenostem s pozorováním lidí. Pomocí tréninkové metody Do as I Do (Dělej po mně) výzkumníci vycvičili …

Zpráva, která se objevila v několika britských novinách, popisovala zajímavý výzkum publikovaný v časopise BMC Ecology v roce 2003 pod názvem „Chování volně žijících mrožů při shánění potravy s poznámkami o patrném praváctví při používání ploutví“. V této studii se objevila věta, které se chytily všechny tyto články, totiž že …

Tyto dvě situace mají společný rys (jedna se týká tekuté vody a druhá formování galaxií), totiž že antropické (nebo rybopické) úvahy samy nestačí k předpovědi všech aspektů. To je nevyhnutelné, pokud v krajině existuje více než jedno údolí s podporou našeho typu života. Vzhledem k existenci 10 na 500 údolí …

Foukání trubiček bylo prvním, ale zásadním krokem vedoucím k vynálezu sklářské píšťaly. Mezi 6. a 1. stoletím př. n. l. se skleněné nádobky vyráběly převážně technikou navíjení skloviny na odstranitelné hlinito-písčité jádro. Nádobky se nacházejí na širokém geografickém území, šířily se po celém Středomoří a přilehlých oblastech, od Černého moře …

Je to překrásný křišťálový artefakt, mušlovité stopy štípání se třpytí ve slunečním svitu, je to dýka. Dýka, nejen obyčejný nůž. Co ale dělá dýku dýkou? Je to jen oboustranné ostří zakončené hrotem? Z hlediska čistě praktické funkce mohou být oba artefakty téměř zaměnitelné. Hlavní rozdíl mezi dýkou a nožem spočívá …

Představme si, že na kraji stolu vytváříme hromadu z obdélníkových destiček, přičemž klademe jednu na druhou, aby sloupec co nejvíce přesahoval přes okraj. Jestliže má každá destička délku 1 (v libovolných jednotkách), jak velký převis můžeme vytvořit, aniž se celá konstrukce působením gravitace zhroutí? Máme-li jen jednu destičku, pak zmíněný …

Slova s řecko-latinským základem, která označují předmět našeho zájmu, jsou ichnofosilie (zkamenělé stopy) a ichnologie (vědní obor zabývající se ichnofosiliemi). České ekvivalenty jsou bohužel banální. Všichni známe z přírody stopy živočichů a dokážeme si představit, že mohou „zkamenět“, tedy stát se součástí horninového (fosilního) záznamu. Pojem ichnofosilie (z řeckého ichné …

Historik Lukianos vypráví, že Pythagoras tuto vlastnost přirozených čísel propojil s pythagorejskou úctou k číslům. Jednoho dne řekl členovi své sekty, ať počítá. Muž začal: 1, 2, 3, … Když došel ke 4, Pythagoras ho zarazil a řekl mu: „Vidíš? To, co považuješ za 4, je 10, dokonalý trojúhelník a …

Filozofové říkají hodně o tom, co je pro vědu absolutně nezbytné, a zatím to všechno je spíše naivní a možná chybné. Fyzik Lee Smolin píše v abstraktu svého článku s názvem „Vědecké alternativy antropického principu“ toto: „Do podrobnosti je zde vysvětleno, proč antropický princip nemůže podat jakékoli falzifikovatelné předpovědi, tudíž …

„Co je komu po tom, jestli vakuum má energii? Jestliže je tahle energie v něm přítomná neustále, proč prostě nezměníme naši definici energie tak, že tuto vakuovou od ní odečteme?“ Důvodem je, že energie gravituje. Význam této fráze nám dojde, když si vzpomeneme na některé jednoduché skutečnosti z fyziky. Prvním …