Epidemiologické údaje již dlouho spojují depresi s Alzheimerovou chorobou. Nová studie nyní identifikuje společné genetické faktory obou poruch a navíc uvádí, že deprese hraje i roli urychlovače – deprese, respektive větší deprese znamená i rychlejší úpadek paměti při Alzheimerově poruše.
Autoři výzkumu provedli celogenomovou asociační studii (GWAS, genome-wide association study), což je technika, která prohledává celý genom a hledá společné oblasti spojené s určitými stavy. V tomto případě GWAS identifikovala 28 mozkových proteinů a 75 transkriptů RNA, které byly spojeny s depresí. Mezi nimi bylo 7 proteinů a 46 transkriptů spojených také s příznaky Alzheimerovy choroby.
Ačkoli se souvislostí mezi Alzheimerovy chorobou a depresí zabývaly pomocí GWAS již i dřívější studie, současná práce byla provedena s použitím větších, nově dostupných souborů dat.
Zjištěný vztah logicky vyvolává otázku, zda léčba deprese (ať už před vypuknutím samotné AD, nebo v jejím průběhu) může zmírnit také riziko demence.
Souvislost obou chorob ovšem rozhodně není taková, aby se dalo říct, že pokud člověk prodělá epizodu deprese, nevyhnutelně ho čeká demence (poznámka PH: i když by se možná dalo říct, že ta by nakonec čekala úplně každého, pokud nezemře dříve na něco jiného). Spíše naznačuje, že neúčinně léčená deprese může zvýšit rizika a zhoršit průběh Alzheimerovy choroby, tedy urychlit nástup příznaků a zvýšit rychlost souvisejícího úpadku mozkových funkcí.
Nadia V. Harerimana et al, Genetic Evidence Supporting a Causal Role of Depression in Alzheimer’s Disease, Biological Psychiatry (2021). DOI: 10.1016/j.biopsych.2021.11.025
Zdroj: Elsevier / MedicalXpress.com
Poznámka PH: Studovaly se proteiny a transkripty, tj. vlastně nejde nutně o „společný genetický základ“ (i když to tak průvodní tisková zpráva označuje), ale o stav, kdy jsou příslušné geny aktivovány…? Navíc se samotnými geny se (klasickou léčbou) nic neudělá, ale tady se zdá, že prostě léčbou deprese zmírňujeme i rizika Alzheimerovy poruchy.