Sciencemag.cz
Doporučujeme
Astronomové na základě dat z Webbova dalekohledu objevil v atmosféře exoplanety K2-18 b molekuly obsahující uhlík včetně methanu a oxidu uhličitého. Výsledky odpovídají tomu, že tato exoplaneta může mít povrch pokrytý oceánem pod atmosférou bohatou na vodík. Tento objev poskytuje fascinující pohled na planetu, která se nepodobá žádnému tělesu v naší Sluneční soustavě.
K2-18 b se nachází v obyvatelné zóně, má hmotnost asi 8,6 Zemí (tedy hmotnost mezi Zemí a Neptunem; Neptun má hmotnost 17 Zemí) a poloměr asi 2,6krát větší než Země. Obíhá kolem chladné trpasličí hvězdy a nachází se 120 světelných let od Země v souhvězdí Lva.
Exoplanety tohoto typu někdy označujeme jako hyceánské. Jsou dosud málo prozkoumané a řada otázek (např. povaha jejich atmosfér) zůstává otevřených; hlavně právě v důsledku toho, že ze Sluneční soustavy neznáme žádný jejich ekvivalent. Mnozí astronomové se nicméně domnívají, že tyto světy jsou slibným prostředím pro hledání důkazů o existenci života ve vesmíru. Mezi známými exoplanetami představují subneptuny (superzemě) jeden z nejběžnějších typů.
Hojný výskyt metanu a oxidu uhličitého a nedostatek amoniaku podporují hypotézu, že pod atmosférou bohatou na vodík se na K2-18 b může nacházet vodní oceán (i když je možné, že teplotou by se blížil bodu varu a pro život pozemského typu by byl obyvatelný pouze v omezené míře). Pozorování Webbova dalekohledu rovněž vedlo k detekci dimethylsulfidu. Tato molekula na Zemi vzniká prakticky pouze činností živých organismů; většinu dimethylsulfidu přítomného v zemské atmosféře vytváří mořský fytoplankton. Nicméně jak uvádí průvodní tisková zpráva, detekce dimethylsulfidu na exoplanetě K2-18 b není ještě zcela zaručená/spolehlivá a bude třeba ji potvrdit.
Nitro K2-18 b pravděpodobně podobně jako v případě Neptunu obsahuje plášť z vysokotlakého ledu.
Získané výsledky podle vědců také ukazují, ač citlivější/přesnější je dalekohled Jamese Webba oproti Hubbleovu dalekohledu.
Carbon-bearing Molecules in a Possible Hycean Atmosphere, Astrophysical Journal Letters (2023).
Zdroj: NASA/Phys.org; přeloženo / zkráceno
