Zdroj: Pixabay. Pixabay License. Volné pro komerční užití

Vesnici prvních protozemědělců zničila kometa

Konec sídliště Abu Hureyra u Eufratu. Bylo ochlazení v mladším drysau důsledkem kosmické katastrofy?

Naleziště Abu Hureyra na severu Sýrie bylo v 70. letech zaplaveno vybudovanou přehradou. Ještě předtím však místo stihli prozkoumat archeologové a nálezy odvézt.
Osídlení je datováno do doby asi 10 800 př. n. l. a představuje jeden z nejstarších dokladů o tom, jak se lidé začali usazovat. Ačkoliv samotný neolit na Blízkém východě začal až později (po natufienu, možná i po Gobekli Tepe, řekněme někdy v 9. tisíciletí př. n. l.), již dříve zde lidé zkoušeli trvale sídlit na jednom místě a svou obživu založit na sběru planě rostoucích obilnin. Ještě před vlastním zemědělstvím se nejspíš začalo péct něco na způsob chleba (obilných placek) a kvasit první pivo.
Nové výzkumy ale ukazují, že kultura Abu Hureyra zřejmě skončila náhle. Mezi zbytky obilnin, kostí a jednoduchých staveb byly totiž nalezeny i kusy spečeného skla.
Geolog James Kennett z University of California (Santa Barbara) a jeho kolegové nyní tvrdí, že toto sklo nejspíš vzniklo při extrémně vysokých teplotách (při nichž by se např. automobil jako celek roztavil dříve než za minutu), nejednalo se o žádný normální oheň/požár, ale ani o blesk či výbuch sopky. Příčinou měla být katastrofa přímo kosmická, nejspíš dopad kusů komety nebo jiný impakt. Abu Hureyra je tak zřejmě nejstarším lidským osídlením, které bylo prokazatelně zničeno tímto způsobem. Chemická analýza skla ukázala na teplotu vzniku 2 200 °C, obsahovalo mj. chróm, železo, nikl, titan, iridium i platinu (respektive jeden z roztavených minerálů obsahoval speciální železo s příměsí platiny a iridia).
Ještě před koncem pleistocénu a začátkem holocénu došlo k velké klimatické změně. Doba ledová v užším slova smyslu skončila již předtím, nicméně na konci pleistocénu nastalo další ochlazení, tzv. mladší dryas (do cca 9700 př. n. l.). V té době končí cloviská kultura v Severní Americe a mizí mamuti, koně i velbloudi (v Severní Americe).
Z doby konce Abu Hureyra známe z Evropy, Blízkého východu i Severní Ameriky řadu dalších dokladů o vysokých teplotách a rozsáhlých požárech. Vrstvy kromě uhlíku obsahují malé kovové kuličky, platinu i nanodiamanty. Sklo roztavené za vysokých teplot bylo z té doby nalezeno i v Pilauco v jižním Chile, pod ledovcem Hiawatha v Grónsku byl objeven i přímo kráter. Podle studie publikované v Scientific Report tak získává stále větší oporu hypotéza, že v té době došlo ke srážce Země s nějakou masivní kometou (spíše než asteroidem), přičemž těleso se v atmosféře rozpadlo na kusy (stopy po dopadech se nacházejí na více míst). Dopad celistvého asteroidu by prý nemohl způsobit tolik požárů. Celá událost pak mj. vyvolala i rozsáhlé a asi tisíc let trvající ochlazení.

Andrew M. T. Moore et al. Evidence of Cosmic Impact at Abu Hureyra, Syria at the Younger Dryas Onset (~12.8 ka): High-temperature melting at >2200 °C, Scientific Reports (2020). DOI: 10.1038/s41598-020-60867-w
Zdroj: University of California – Santa Barbara/Phys.org

Poznámky PH:
Změny klimatu v mladším dryasu se dosud obvykle přičítalo tomu, že do moře nateklo velké množství studené vody z tajících ledovců (protržení nějakých jezer apod.), což zase vyvolalo dočasné ochlazení.
Za koncem megafauny mohli stát přímo lidé. Ba je to dokonce pravděpodobné.
Sběr planých obilnin je ještě staršího data, jako by se o „přechod k neolitu“ lidé pokoušeli víckrát, ale vyšlo to až později (nakonec i poté třeba v Pobaltí či severní Evropě zemědělství zase opakovaně „zanikalo“ a bylo zaváděno znovu). Lze spekulovat, že za přechodem k neolitu stála i nějaká změna sociální/politické organizace.
Usazení ve smyslu života na jednom místě byli lidé ovšem často i v mezolitu, do jisté míry třeba už i v mladším paleolitu na Moravě.
Podle jedné dost výstřední teorie byli lidé svědkem různých srážek a dopadů komet již dříve a dokonce odkazy na tyto události může obsahovat i paleolitické umění. (Zvířata z pravěkých obrazáren jsou prý souhvězdí a komety)
To, že se těleso v atmosféře rozpadlo, zřejmě zvyšuje pravděpodobnost, že šlo o (vodní) kometu spíše než o (kamenný) asteroid?

Vědci navrhují beta rozpad bez vzniku neutrin

Pokud by mohlo docházet k této reakci, znamenalo by to, že neutrina jsou současně svými …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close