Sciencemag.cz
Doporučujeme
Lidská výška, různé poměry hmotnosti a výšky (BMI apod.), hladina cholesterolu i výskyt duševních chorob, to vše má svou genetickou komponentu. Vědci z University of Queensland se soustředili právě na onemocnění: do studie zahrnuli výskyt schizofrenie, Alzheimerovy choroby, chorobu věnčitých tepen a diabetes druhého typu.
V analýze publikované v Nature Communications se autoři zaměřili na to, jak v těchto vlastnostech liší různé světové populace a dále pak na to, zda tyto vlastnosti tvaruje spíše přírodní výběr, nebo náhodné posuny frekvence alel (genetický drift). Zhruba řečeno, matematické rozložení charakterizující určitou vlastnost (ať už v rámci jedné populace, nebo co se týče rozdílů mezi populacemi) se bude lišit podle toho, zda vzniká driftem nebo selekcí.
Studie víceméně zahrnovala porovnání 400 000 genetických vzorků populací z Afriky, Evropy i východní Asie. Výsledek: selekce i u složitých vlastností, tedy takových, které závisejí na mnoha různých genech, hraje významnou roli. Z toho zřejmě vyplývá, že i geny ve variantách způsobující onemocnění mají ještě další účinky, které jsou pozitivní, a selekce je proto (v nějaké frekvenci) uchovává, nejsou rozšířené pouze náhodou.
Na studii má být cenné i to, že byla vypracována obecná metodika, jak testy tohoto typu nad genetickými daty provádět a z výsledků určit, zda došlo k selekci.
Zdroj: Phys.org a další
Jing Guo et al. Global genetic differentiation of complex traits shaped by natural selection in humans, Nature Communications (2018). DOI: 10.1038/s41467-018-04191-y
Poznámka PH:
Jako to celé alespoň chápu: viz např. rozšíření homosexuality. Protože určitě nepřispívá k předání genů do další generace, může se jednat buď o náhodné mutace nebo o geny fixované selekcí – v tom smyslu, že tyto varianty genů prostě „nevznikají a nezanikají“, ale přinášejí vlastníkům i nějakou výhodu a dědí se tedy mezi generacemi. Homosexualita je hodně rozšířená na to, aby aby příslušné mutace vznikaly stále znovu, takže platí téměř jistě druhá možnost. (A předpokládá se, že tyto verze genů zvyšují plodnost žen, čili jejich výhodnost závisí na pohlaví nositele.)
Jiný případ: původní obyvatelé Kanárských ostrovů měli často modré oči. Je to výsledek driftu (v malé izolované populaci se může určitá vlastnost rozšířit rychle) nebo selekce (zde by šlo asi spíš o pohlavní výběr, ale třeba by se různě barevné oči i nějak lišily funkčně, náchylností k chorobám…)? Kdybychom měli shromážděno dost genetických dat, mělo by se to dát zjistit podobně, jako to prováděla zmíněná studie.
Výše zkoumané choroby tedy nejsou „chybou“, ale výsledkem kombinace genů, které jsou v jiných kombinacích výhodné (eventuálně mohou být výhodné i přes příslušnou chorobu, pokud ta člověka zahubí až v pozdním věku).
