Archiv článků: astronomie

Díky pokroku pozorovacích technik můžeme nyní zkoumat prostředí kolem mladých hvězd a porovnávat je s podmínkami předpokládanými v rané Sluneční soustavě. S využitím interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) Evropské jižní observatoře (ESO) tak učinil mezinárodní tým pod vedením Józsefa Vargy z Konkolyho observatoře v Budapešti. Vědci pozorovali disk mladé …

A jak to souvisí s temnou hmotou? Od první detekce v roce 2015 zaznamenaly detektory LIGO a Virgo přibližně 100 gravitačních vln. Určení zdrojů těchto gravitačních vln závisí na porovnání dat z detektorů s teoretickými modely, „šablonami“ (templáty) pro vlny vysílané jednotlivými typy zdrojů, tedy např. splývání černých děr, neutronových …

Díky schopnosti letět ve formaci s milimetrovou přesností má dvojice družic, které tvoří evropskou misi Proba-3, bude možné dosáhnout něčeho, co zatím nebylo pro kosmické mise možné – vytvořit jednou platformou stín, který přesně zakryje z pohledu druhé družice Slunce, aby bylo možné po delší dobu pozorovat velmi slabou atmosféru …

Vědci z Hokkaido University a University of Tokyo získali nové poznatky o vzniku organických sloučenin ve vesmíru. Laboratorně studovali, jak se atomy uhlíku chovají v prostředí ledu. Předpokládá se, že některé z nejsložitějších organických molekul ve vesmíru vznikají na povrchu zrnek mezihvězdného ledu za velmi nízkých teplot. Ledová zrna vhodná …

Lauren Weiss z University of Notre Dame a její kolegové vytvořili první katalog malých planet podobných Zemi, v jejichž systému se dále vyskytuje i planeta podobná Jupiteru. Vytváření tohoto souboru trvalo jeho autorům 10 let. Jupiter se pokládá za jednu z možných příčin vzniku života na Zemi. Během formování Sluneční …

Ve středu 27. prosince večer byly vidět především z těch míst našeho území, kde byla jasná obloha, tři jasné bolidy, které i přes velkou záři Měsíce krátce po úplňku upoutaly pozornost mnoha náhodných svědků, z nichž někteří nám zaslali informace o jejich pozorování. Výskyt tří takto jasných a nápadných bolidů, …

Nová studie tvrdí, že při hledání života na exoplanetách by mohlo být efektivní se zaměřit primárně nikoliv na přítomnost, ale spíše na nepřítomnost něčeho – konkrétně CO2. Vědci z MITu, University of Birmingham a dalších institucí navrhují, že pokud má planeta terestrického typu v atmosféře podstatně méně oxidu uhličitého než …

Vědci z Yaleovy univerzity možná vyřešili dlouholetou záhadu: proč některé kovové meteority vykazují stopy magnetického pole. Výsledek může vysvětlovat i vznik magnetických dynam v jádru některých planet. Jádra Země, Merkuru a dvou Jupiterových měsíců, Ganymedu a Io, vytvářejí detekovatelná magnetická pole. Stopy dávného magnetismu byly nalezeny i na Marsu a …

Jádra neutronových hvězd mají obrovskou hustotu; v kouli o průměru 25 km jsou stlačeny až dvě hmotnosti Slunce. Dlouhodobě otevřeným problémem je, zda obrovský centrální tlak v neutronové hvězdě může stlačovat neutrony (i protony) do fáze tzv. studené kvarkové hmoty. V tomto exotickém stavu hmoty by již jednotlivé protony a …

Černé díry jsou obvykle vnímány jako objev 20. století. Na jeho počátku, v roce 1916 publikoval Albert Einstein obecnou teorii relativity, jejíž rovnice použil k výpočtům jeho kolega, fyzik Karl Schwarzschild. Tomu se podařilo matematicky popsat sférické části prostoročasu, zakřivené kolem koncentrované hmoty natolik, že se stává neviditelnou pro vnější …