Nová studie netvrdí, že hledaný objekt je nutně skutečný, nicméně upřesňuje jeho eventuální vzdálenost od Slunce. Důkazy („důkazy“, respektive spíše samotná myšlenka) o existenci planety 9 pocházejí z jejího gravitačního působení na jiná tělesa. Pokud by za Kuiperovým pásem neexistovala žádná planeta, očekávali bychom, že dráhy malých ledových těles v …
více »Hledání mimozemských civilizací podle Dysonových sfér u černých děr
Mimozemské civilizace nacházející se na Kardašovově škále na úrovni II mají využívat energii své hvězdy prostřednictvím tzv. Dysonovy sféry. Nešlo by ale podobně obklopit i černou díru? A nemohli bychom my podle toho příslušnou civilizaci identifikovat? Nový výzkum se zaměřujme na černé díry hmotnosti hvězd, v jednotkách až desítkách slunečních …
více »Měli bychom mimozemské civilizace hledat v centru Mléčné dráhy?
Otázka, proč kolem sebe nevidíme technologicky vyspělé civilizace nebo nepozorujeme alespoň stopy po jejich působení, byla už probrána z mnoha stran. Lze k Fermiho paradoxu něco dalšího říct, nebo už debaty představují jen mlácení prázdné slámy a další pokrok může přinést pouze nějaký empirický objev? Na druhé straně z teoretických …
více »Objevena nejrychlejší planetka
Astronomové objevili planetku s nejkratší oběžnou dobou ze všech známých planetek ve Sluneční soustavě. Oběžná dráha tělesa o průměru přibližně 1 km ji přitom navíc každých 113 dní přiblíží ke Slunci na vzdálenost pouhých 20 milionů kilometrů (0,13 AU). Planetka 2021 PH27 má také nejmenší střední vzdálenost (poloosu) ze všech …
více »Objekty mezihvězdného původu mohou být v Oortově oblaku běžné
Mezihvězdná kometa Borisov nemusela představovat zdaleka unikátní událost, jakkoliv jsme ji tak vnímali. V nové studii astronomové Amir Siraj a Avi Loeb z Center for Astrophysics Harvard & Smithsonian předkládají výpočty, které mají ukazovat, že Oortově oblaku převažují objekty mezihvězdného původu nad těmi vzniklými ve Sluneční soustavě. Jak ovšem připouštějí …
více »Hmotnost černé díry lze odhadnout z jejího apetitu
Černé díry detekujeme nejenom podle jejich gravitačního působení, ale i ze souvisejícího záření. Když černá díra pohlcuje hmotu, okolní materiál se přehřívá. Navíc černá díra mnohdy zkonzumuje pouze část okolního materiálu a zbytek je naopak vyvržen jako výtrysky s často relativistickými rychlostmi. Nová studie ukazuje, že hmota a záření proudící …
více »Z ramene Mléčné dráhy vybíhá dosud neznámý zub
Astronomové objevili dosud kupodivu neznámý rys Mléčné dráhy: Z jednoho ze spirálních ramen naší Galaxie vyčnívá jako tříska ze dřeva velká skupina mladých hvězd a hvězdotvorných plynných mračen. Jedná se strukturu, která se táhne asi 3 000 světelných let a její orientace je zcela odlišná od orientace ramene jako celku. …
více »Klepání prstenců Saturnu ukazuje na podivné jádro planety
Tak jako zemětřesení způsobuje chvění Země, obdobný efekt nastává i v nitru Saturnu. Zajímavé je, že tyto vibrace se ve finále přenáší až do prstenců. V nové studii dva astronomové z Caltechu dokázali díky analýze vlnění prstenců získat nové informace o jádru Saturnu. Pro svou studii použili starší data pořízená …
více »Astrofoto: Jupiter a Saturn
Ta scéna se opakuje již nějakou miliardu let. Možná již necelý milión let ji na nebi sleduje druh Homo sapiens. Přešla do legend, nejvýrazněji do těch starořeckých a římských a stala se zárodkem jejich náboženství. Vstoupila i do astrologie, aby se nakonec vyloupla v moderní astronomii podloženou teorií pohybu planet. Ano, …
více »Gravitační vlny by mohly jít zachytit i ze samotné neutronové hvězdy
Gravitační vlny dosud detekujeme pouze při srážkách neutronových hvězd a/nebo černých děr, což jsou události extrémní a výjimečné. Vědci nově navrhují, že by to mohlo jít i ze samotného otáčení určitého typu neutronových hvězd; i to prý stačí vyvolat dostatečně intenzivní poruchy ve struktuře prostoročasu. Tým, v němž jsou zastoupeni …
více »