Archiv článků: astronomie

Nejvzdálenější galaxie podobná Mléčné dráze

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Raný vesmír nemusel být natolik chaotický, jak jsme se dosud domnívali. Astronomům využívajícím radioteleskop ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se podařilo odhalit extrémně dalekou galaxii, která je překvapivě podobná naší Galaxii, Mléčné dráze. Je natolik vzdálená, že jejímu světlu trvalo více než 12 miliard let, než k nám doputovalo. …

více »

Jak to bylo s Betelgeuse

Analýza dat z Hubbleova dalekohledu vede k závěru, že oslabování jasu Betelgeuse bylo s největší pravděpodobností způsobeno chrlením a ochlazováním hustých horkých plynů. K tomu jevu může dojít opět, vůbec z něj ale nevyplývá, že by se hvězda chystala stát supernovou. Viz také: Proč slábla záře Betelgeuse: za vše asi …

více »

Stíny na Plutu

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Sonda New Horizons při svém průletu kolem Pluta v roce 2015 zjistila, že tato planetka má nezvyklou atmosféru s částicemi, které způsobují zákal. Pluto se pohybuje po dost excentrické dráze (oběžná doba 248 let) a předpokládalo se, že zákal ve větší vzdálenosti od Slunce zmizí a vymrzne; s tím se …

více »

Lovec exoplanet TESS dokončil svou primární misi

TESS hledá exoplanety tranzitní metodou. Sleduje poklesy jasu hvězd způsobené tím, že přes disk hvězdy přechází planeta. Teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) se 4. července dočkal milníku – jeho základní mise byla u konce. Během dvouleté služby nasnímal 75% hvězdného nebe. Ve vytvořené mozaice se podařilo objevit 66 exoplanet …

více »

Dalekohled ESO zachytil překrásného kosmického motýla

Atomy vodíku a kyslíku v mlhovině září typickými odstíny červené a modré barvy. Tato působivá bublina plynu – planetární mlhovina známá pod označením NGC 2899 – svou symetrickou strukturou, krásnými barvami a komplikovanými vzory připomíná motýla. Na novém snímku, který byl pořízen pomocí dalekohledu ESO/VLT, jako by se vznášela a …

více »

Kolik exoplanet se vejde do obyvatelné oblasti?

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Představte si planetární systém, ve kterém se život rozvinul na více než jedné planetě. Může takový systém existovat? To bohužel nevíme, ale je velmi reálné, že existují systémy s více planetami v obyvatelné oblasti. Obyvatelná oblast není úplně ideální termín. V médiích se většinou (rozuměj nikdy) nedočtete, co doopravdy znamená. …

více »

Astrofoto: Kometa NEOWISE

Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na kterékoliv straně válečného pole či královského jednacího stolu. Ovšem není to tak dávno, dokonce tehdy již jezdily po Zemi automobily, poplašil Evropu návrat Halleyovy komety a …

více »

Planety kolem černých děr prý opravdu vznikat mohou. Ba i hnědí trpaslíci

Blanets. Po měsících kroužících kolem jiných měsíců (moonmoons) a velkých měsících velkých planet, z nichž se staly planety (ploonets) jako speciální kategorii astronomických objektů prý má smysl definovat i black hole planets – blanety (české ekvivalenty se asi vytvářet nevyplatí). Na existenci planet kolem černých děr upozornila již loňská studie: …

více »

Neutronové hvězdy fúzují různě

Pokud dvě neutronové hvězdy splynou do černé díry, obvykle to zaznamenáme pouze v podobě gravitačních vln. „Pouze“ proto, že elektromagnetické záření (světlo) pohltí vznikající černí díra. Další výzkum ale naznačuje, že za určitých podmínek mohou mít gravitační vlny i svůj výrazný optický protějšek. Takový případ nastane, když mezi fúzujícími neutronovými …

více »