Tag Archives: biologie

Vědci objevili nový virus jahodníku

Nový rostlinný virus, který významně snižuje úrodu některých odrůd jahodníku, objevili vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR). V boji proti tomuto novému viru vyvinuli diagnostickou soupravu, která pomůže virus rychle a efektivně odhalit. Díky tomu je možné virus detekovat už v sadbě, a zamezit tak šíření …

Read More »

Skákající geny mají pozitivní vliv na rostlinná společenstva

Biodiverzita je spojována zejména s rozmanitostí druhů ve společenstvu, tzv. druhovou diverzitou. Vědci Botanického ústavu Akademie věd ČR se však při svém výzkumu zaměřili na rozmanitost uvnitř druhů, která může mít na fungování společenstva a ekosystému stejně zásadní vliv. Pomocí výzkumu transpozonů (tzv. skákajících genů) zjistili, že i když na úrovni …

Read More »

Dokážeme z kvasinek vyšlechtit v laboratoři mnohobuněčný organismus?

Dokážeme v laboratoři nějak zopakovat vznik mnohobuněčných organismů? Na Georgia Institute of Technology zkusili zkoumat, jak se během 3 000 generací bude měnit jejich modelový organismus, kvasinka typu snow flake. Původně se jednalo prostě o miniaturní vločky, kolonie běžného druhu Saccharomyces cerevisiae. (Poznámka: Tyto „vločky“ nenajdeme např. v pivovarech, ale …

Read More »

Jak evoluce formuje telomery pro přežití

Vědci nalezli rostliny s více kopiemi genu telomerázové RNA (paralogy TR) schopné vytvářet různé telomery. Tým vědců z výzkumného ústavu CEITEC Masarykovy univerzity a Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) pod vedením Jiřího Fajkuse, Petra Fajkuse a Vratislava Pešky učinil fascinující objev týkající se rostlinné DNA a evoluce rostlinných …

Read More »

Jak spočítat, kolik ryb je v jezeře?

Patnáct let sledovali hydrobiologové z Biologického centra AV ČR čtrnáct nádrží, aby upřesnili modely pro výpočet množství ryb v nádržích a jezerech. Výsledky z této rozsáhlé studie pomohou interpretovat údaje z tisíců evropských lokalit. Otázka, kolik ryb je v jezeře, napadne při pohledu na vodní hladinu snad každého. O to …

Read More »

Podivuhodný ptačí chromozom

U mnohobuněčných organismů obsahují všechny buňky jedince obvykle stejnou genetickou informaci. Diferenciace buněk je pak řízena regulací genové exprese, tzn. zapínáním a vypínáním různých genů v různých buňkách. Existují však výjimky, kdy namísto umlčení jsou určité sekvence z genomu trvale odstraněny. Zajímavý příklad takové programované DNA eliminace byl popsán u …

Read More »

Jak rychle rostou zuby a kosti? Nová metoda otevírá další možnosti tkáňovému inženýrství

Metoda spočívá v přesně časovaném podávání fluorescenčních barviv, jejich začlenění do nově vznikajících kostí a zubů a následného optického projasnění. Jak rychle rostou zuby, co dynamiku jejich růstu ovlivňuje a jak zubní tkáně regenerují. To vše v detailu umožňuje sledovat nová monitorovací metoda vyvinutá výzkumnou skupinou doc. Mgr. Jana Křivánka, …

Read More »

Úbytek mořských trav, významných ekosystémů oceánu

Porosty mořských trav jsou považovány za deštné pralesy oceánu. Jsou to jedny z nejbohatších mořských ekosystémů, které hrají ve světě moří a oceánů důležitou ekologickou roli. Globálně ale ubývá mořských luk, v nichž se objevuje druh mořské trávy rodu Zostera, kterému se přezdívá úhoří tráva. Vliv na tento úbytek mají …

Read More »

Jak želvušky přežívají v extrémních podmínkách vesmíru

Vědci byli dlouho fascinováni želvuškami, mikroskopickými tvory schopnými odolávat extrémním podmínkám prostředí. Přežijí vysychání, odolají silnému mrazu i radiaci, a to nejen na Zemi, ale i ve vesmíru. Aby přežily, jsou želvušky schopné vstoupit do vratného stavu známého jako kryptobióza. Molekulární mechanismy řídící kryptobiózu jsou však téměř neznámé. Nyní tým …

Read More »