Tag Archives: biologie

Vědci zjistili, proč ochranná skořápka (krunýř) ramenonožce Discinisca tenuis ve vodě extrémně změkne a na vzduchu opět ztvrdne. Jak se ukázalo, schránka nasáklá vodou se dá dokonce i různě skládat a překládat bez toho, aby se polámala. Proces je přitom vratný. Ramenonožci jsou mořští živočichové, tento druh ale žije v …

Průhledná, čistá voda a husté koberce řas na dně – tak nyní vypadají příbřežní zóny nových umělých jezer v severních Čechách, vzniklých zatopením jam po ukončení těžby hnědého uhlí. Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) podrobně sledují, jak se tu mění kvalita vody a jak se …

K čemu slouží různý vzhled jednoho druhu? Vzhled klame. Přesvědčil se o tom i mezinárodní tým biologů. Zjistil, že tři druhy různě zbarvených a opeřených drobných ptáčků čečetek jsou ve skutečnosti druhem jediným. Za rozdíly ve vzhledu pěvců i tvaru jejich zobáků může supergen, ve kterém experti identifikovali na 500 …

Modularita bakteriálních směsí umožnuje přidávat nebo odebírat bakteriální kmeny a sledovat, jaký mají vliv na ostatní bakterie i na fungování hostitele. O tom, že střevní mikroorganismy (takzvaný mikrobiom) mají vliv na lidské zdraví, už dnes nikdo nepochybuje. Teď se vědci snaží zjistit, jak tato společenství bakterií vznikají a jaký dopad …

Dosud neznámý mechanismus, kterým rostliny řídí transport životně důležitého hormonu auxinu, odhalili čeští vědci. Na objevu se podíleli odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity v Brně a dalších pracovišť. Přesně vyladěné toky tohoto hormonu jsou nutné pro správný vývoj rostlin i pro …

Mnohé projevy inteligence chobotnic nás fascinují, nicméně chobotnic samozřejmě existuje celá řada druhů. Jak je porovnávat mezi sebou? Wen-Sung Chung a jeho kolegové z University of Queensland studovali čtyři druhy chobotnic pomocí magnetické rezonance. Výsledkem jsou podrobné 3D snímky umožňující srovnání jejich mozkových struktur. Závěr zní, že mozky chobotnic se …

Divočák nerozlišuje mezi dřevinami. Stromy jednoduše vytáhne bez jakýchkoli stop poškození kořenového systému. Populace divočáků ve střední Evropě dlouhodobě rostou a s tím i škody na plodinách a lesích, kde poškozují čerstvě vysazené sazenice stromů. Kromě toho, že tyto škody mají významný ekonomický dopad, zhoršují i vyhlídky na úspěšnou obnovu …

Vědci úspěšně zmapovali celý genom lýkožrouta smrkového, Ips typographus, který během jednoho roku dokáže zničit v Evropě a Asii více než 100 milionů metrů krychlových smrkového lesa. Znalost genomu otevírá cestu novému výzkumu tohoto významného škůdce, a je základem pro hledání nových metod jeho účinné kontroly. Mezi členy výzkumného týmu …

Červ háďátko obecné (Caenorhabditis elegans) je systematicky zkoumán mj. i s ohledem na mechanismy stárnutí. Nový výzkum vede k závěru, že tyto hlístice vylučují s přibývajícím věkem přes vulvu tekutinou se složením podobným mléku, které slouží k výživě potomků. Něco podobného je známo pouze u minima dalších bezobratlých živočichů. Celý …

Dlouho bylo nejasné k čemu mohou hlubinným rybám být „zelené“ čípkové geny. Mezinárodní tým vědců vedený Zuzanou Musilovou z katedry zoologie ukázal, že zrak hlubokomořských ryb se významně liší mezi dospělci a jejich potomstvem. Larvální stádia těchto ryb se zdržují u hladiny, kde využívají “čípkový” gen pro vidění zeleného světla, …