Časopis Nature Communications zveřejnil nedávno článek, jehož hlavními autory a řadou spoluautorů je řada českých vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Studie je metaanalýzou globální distribuce hub a ukazuje, že jejich distribuce je zásadně ovlivňována klimatickými faktory. Nástup metod masivního paralelního sekvenování (high-throughput sequencing) před více …
více »Nakažlivá rakovina překročila rovník i Atlantik
Jedná se o nádory, které decimují mořské mlže. Jak se ukazuje, tyto nakažlivé rakoviny navíc dokáží přeskakovat i mezi příbuznými druhy. Ze severoamerických vod se choroba rozšířila na pobřeží Jižní Ameriky i Evropy. Striktně vzato bychom neměli mluvit o rakovině – tu způsobují buňky vlastního těla. Jde o spíše o …
více »Lidská tasemnice přeskočila i na patagonské pstruhy
Na severní polokouli nenapadá škulovec pstruhy ani jiné lososovité ryby, ale okouny, candáty či mníky. Při konzumaci pstruhů z Argentiny a Chile se mohou lidé nakazit škulovcem širokým. Tato tasemnice byla doposud známa jen ze severní polokoule a z jiných druhů ryb. Překvapivý výskyt této tasemnice v Patagonských jezerech potvrdili …
více »Vránám dělá technologie radost
Novokaledonské vrány nejenom užívají nástroje, ale navíc z toho mají potěšení. Podle všeho při tom zažívají obdobný pocit, jako máme při luštění křížovky nebo sudoku – jde prostě o to, aby věci do sebe správným způsobem zapadly. Uvádí to alespoň Dakota McCoy z Harvardu v práci publikované v Current Biology. …
více »Sobecký gen kouzlí s mravenci skoro neuvěřitelně
O čem rozhoduje královna a o čem dělnice. Poměr pohlaví 1:1 vs. 3:1. A co na tom změní otrokářství? Blanokřídlý hmyz se speciálními poměry příbuznosti představuje ideální skupinu, na které se dají různě demonstrovat nebo i trochu testovat matematické modely vyplývající ze sobeckého genu. Kolik budou mít královny synů a …
více »Trifidi z počátku evoluce
Ve známé knize Den trifidů jsou lidé terorizováni trifidy, kteří vznikli z běžné hospodářské plodiny. Dravé stadium ale mohlo existovat i na počátku evoluce rostlin obecně. Pomiňme, zda rostliny vůbec představují monofyletickou skupinu. S tím, jak se do eukaryotických buněk začleňovaly sinice/chloroplasty, je to poměrně komplikované, k příslušné symbióze došlo …
více »Chromozomy ve vajíčku řídí své vlastní rozdělení
K vývoji a testování nových léčebných metod vědci používají jako modelový organismus nejčastěji myši. V procesu vývoje vajíček se přitom doposavad mělo za to, že základní mechanismy dělení chromozomů jsou u člověka a u myši rozdílné. Společný tým amerických výzkumníků z Baltimore a vědecké skupiny Petra Šolce z Akademie věd ČR nyní …
více »Metabolická teorie biologie: začátek konce?
Vůdčí ideou této teorie je představa, že s velikostí těla se metabolismus nemění proporčně, ale disproporčně. Metabolická teorie ekologie, která vznikla na přelomu tisíciletí, si nárokovala privilegium popisovat nejzákladnější rovinu zákonů, jimiž se řídí rychlost všech biologických procesů na Zemi. Tým ekologů, jehož součástí byl i profesor David Storch z …
více »Při průzkumu Prášilského jezera vědce překvapil nečekaný živočich
Hned několik velkých překvapení přinesl hydrobiologům z Biologického centra Akademie věd ČR mimořádný potápěčský průzkum Prášilského jezera na Šumavě. Původním záměrem bylo ověření výskytu vzácné šídlatky, která se podle současného výzkumu mohla v jezeře ještě donedávna vyskytovat. Přestože tuto vzácnou vodní rostlinu nenašli, bujný život v tomto kyselém jezeře jim …
více »Samoskládání buněčného skeletu lze ovlivnit elektrickými pulzy
Nanosekundové pulzy mohou ovlivnit přímo proteiny… Vědci z Akademie věd ČR objevili zcela nový způsob, jak ovlivnit samoskládání nanoskopických stavebních bloků – proteinů – do struktur buněčného skeletu, a to pomocí velice krátkých a intenzivních elektrických pulzů. Pozoruhodné na tomto objevu je, že pulzy mohou zásadně ovlivnit nanoskopický tvar poskládané struktury …
více »