Co víme o fauně edikara? Moc toho není; především neznáme taxonomické vztahy mezi tehdejšími organismy a současnými živočichy. Některé tehdejší fosilie identifikujeme jako houbovce (mořské houby) či medúzy, i to ale se značnou nejistotou. O zařazením dalších organismů nedokážeme říct prakticky nic; často předpokládáme, že nejde o předky známých kmenů …
více »Přežití druhů v potravních řetězcích závisí na změnách velikosti těla jedinců s teplotou
Zmenšování velikosti jedinců studenokrevných živočichů (zahrnujících např. hmyz, ryby a bakterie) patří ke třem hlavním pozorovaným biotickým odezvám na změny klimatu. Ekologické důsledky tohoto jevu ale dosud nebyly prozkoumány. Mezinárodní tým vedený vědci z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR, v.v.i., a Jihočeské university v Českých Budějovicích provedl rozsáhlé počítačové …
více »Natrix helvetica: v Evropě identifikován nový had
Napriek tomu, že Európa patrí k najštudovanejším regiónom sveta, v tomto roku ide už o tretí druh plaza, ktorý je na základe molekulárnych údajov preklasifikovaný na samostatnú druhovú úroveň. Vedec Univerzity Komenského v Bratislave (UK) Mgr. Daniel Jablonski spolu s kolegami z Nemecka a Švajčiarska identifikoval nový druh hada v …
více »Bagrovací pud a složitost, která složitá ani není
O rypoších i bojových scénách v Pánovi prstenů. V učebnicích etologie často najdete obrázek kolony hrabajících východoafrických rypošů lysých (Heterocephalus glaber); popisek nás informuje o kooperaci pracovníků kolony při stavbě chodeb ve stylu tunelového frézovacího stroje s pásovými dopravníky. První zvíře odkousne svými řezáky kus zeminy (rypoši nehrabou předníma nohama …
více »Zlaté rybičky, kyslík a alkohol
Celá metabolická dráha se v prostředí bez kyslíku podobá alkoholovému kvašení. Zlaté rybičky a jejich volně žijící příbuzný karas obecný (Carassius carassius, crucian carp) dokáží v zimě přežít pod zamrzlou hladinou v prostředí téměř bez kyslíku. Kde by jiné ryby zhynuly v minutách, vydrží týdny i měsíce. Jak to dělají? …
více »Pohlavní hormony a úzkostlivost, u zvířat i lidí
Samice sú menej úzkostné ako samce. Platí to nielen v mladej dospelosti, ale aj v starobe zvierat. K takýmto záverom dospel výskum doktorandky Univerzity Komenského v Bratislave (UK) Mgr. Emese Domonkos z Ústavu molekulárnej biomedicíny Lekárskej fakulty UK, ktorý bol realizovaný na potkanoch. Spojitosť medzi cirkulujúcimi pohlavnými hormónmi a prejavmi …
více »Termiti staví i ze skla, oceli či vosku
Termiti druhu Odontotermes obesus budují hnízda, která mohou vyrůst až 10 metrů nad úroveň okolního terénu. Navíc jsou velmi flexibilní i co se týče použitého materiálu. Co se týče nejčastěji používané hlíny, tito termiti jsou omezeni pouze její vlhkostí. V příliš vlhké půdě se boří, příliš suchou zase nedokáží slinami …
více »Vznikl by život na Zemi znovu?
Myšlenkový experiment: předpokládejme, že v jedné chvíli celá biosféra zahyne, nezůstane jediná živá buňka. Vraťme se ještě k „polévce“ a její heterogenitě. Problém přibližuje Kauffman (2004) na myšlenkovém experimentu z biosféry dnešní: vezmeme vzorek – třeba 1 gram – z každé bytosti přítomné v biosféře, rozemeleme do jediné dobře míchané …
více »Jak masožravé rostliny poznají, co se chytilo do pasti?
Ako je možné, že mäsožravá rastlina dokáže i bez zmyslových orgánov a nervovej sústavy rozpoznať, čo sa chytilo do „pasce“? Kde sa táto schopnosť vzala? Tieto otázky si položil doktorand Univerzity Komenského v Bratislave (UK) Mgr. Miroslav Krausko pod vedením doc. Mgr. Andreja Pavloviča, PhD. Výskum vedca UK, ktorý získal …
více »Zoo Praha představila projekt chovu koní Převalského na Dívčích hradech
Za dva roky se na Dívčích hradech budou prohánět poslední divocí koně, kteří přežili do našich dob – koně Převalského. Nový projekt jejich chovu na ploše téměř 20 ha dnes přímo na místě představili zástupci Zoo Praha, magistrátu hl. m. Prahy a městských částí. „Koně Převalského bývali dříve označováni jako …
více »