Archiv článků: biologie

Může netopýr velký létat i za hibernace?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Jelikož je tělesná teplota úzce spjata s fyziologickými funkcemi, hibernující živočichové jsou během stavu strnulosti většinou neaktivní, nereagují na okolní podněty a zůstávají imobilní. Typickými představiteli tohoto chování jsou letouni čeledí Vespertilionidae a Rhinolophidae. U některých druhů savců včetně vačnatců, lenochodů, hlodavců a devíti druhů netopýrů však byly zaznamenány pohyby …

více »

Velká genetická mapa ukazuje evoluci psů

autor: Jpgordon, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci z National Institutes of Health publikovali v Cell Reports studii, která je založena na srovnání genomu celkem 161 moderních psích plemen. Má jít o práci, která zahrnuje dosud vůbec největší množství těchto dat. Několik zajímavostí, které měly z genetického srovnání vyplynout: – Američtí psi jsou převážně evropského původu, některá …

více »

Zubní sklovina je z hydroxyapatitu, tvorbu ale řídí trojice aminokyselin

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Mechanismus vzniku nejtvrdší tkáně v těle. Zubní sklovina je nejtvrdší a nejodolnější tkání v našem těle. Je z 98 % tvořena anorganickými minerály, zejména hydroxyapatitem. Krystalická struktura skloviny je ale na rozdíl od přírodního hydroxyapatitu velice komplexní. Právě složitost uspořádaní jednotlivých mikrokrystalů do jednotlivých svazků a velmi přesné křížení těchto svazků s rozestupy …

více »

Jeseter a jeho kříženci

Česko-japonský vědecký tým vyvinul unikátní metodu pro identifikaci pravého kaviáru. Kaviár je nejdražším živočišným produktem a je vysoce ceněný na celém světě. Často se proto stává předmětem podvodů, kdy je kaviár z jiných druhů jeseterů či jejich hybridů vydáván za nejhodnotnější kaviár, který pochází z vyzy velké. Až dosud neexistoval …

více »

Blešivci se hřáli v minerálních pramenech

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Drobní korýši přežili v potocích slovenských a moravských Karpat všechny doby ledové. Ačkoli středoevropská krajina nebyla v ledových dobách zřejmě tak pustá a nehostinná, jak si ji představujeme z Burianových obrazů, většina druhů rostlin a živočichů byla tou dobou vytlačena do příhodnějších oblastí, odkud se v dobách meziledových postupně šířila …

více »

Mozek rypoše lysého přežije i bez kyslíku

Rypoš lysý (naked mole rat, Heterocephalus glaber) představuje opravdový unikát. Žije ve společenství, které spíše než savce připomíná sociální hmyz. Necítí bolest (nemá receptory na povrchu těla, hlava či žaludek rypoše asi bolet může), dokonce není ani pořádně teplokrevný. Prakticky netrpí rakovinou a žije mnohem déle než srovnatelní, jemu příbuzní …

více »

Sýkorky: Kořist a jídlo není totéž

Srovnání sýkor koňader, modřinek a uhelníčků. Neofobie a potravní konzervatismus. Barvy hmyzu. Evropské druhy sýkor bývají různě konzervativní, co se výběru potravy týče. Většinu jejich jídelníčku tvoří malí členovci příležitostně doplnění o semínka a bobule. Potká-li sýkora novou, podezřele zbarvenou kořist, podle druhové příslušnosti projeví různý stupeň počáteční nedůvěry a …

více »

Zánik symbiózy mravenců a rostlin ve vyšších nadmořských výškách

V tropických oblastech mnoho rostlin profituje z poskytování potravy a přístřeší svým mravenčím „partnerům“, kteří je za to chrání před býložravým hmyzem. Není ale mnoho známo o tom, jak může prostředí, ve kterém se nacházejí, ovlivňovat rovnováhu výhod a nákladů v tomto jinak vzájemně prospěšném vztahu. Poskytují rostliny mravencům dostatek …

více »

Svět hlavonožců: Rozeznávají i jednotlivé lidi?

Jak moc jsou hlavonožci inteligentní? Chovají se jako pes a mohou si brát potravu z ruky? Známe opravdu krakatici vážící tunu? Plus něco o evoluci hlavonožců a jejich taxonomii. Na otázky odpovídá doc. RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D. z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK Praha. Přednáší zde mj. o bezobratlých, malakologii, …

více »

V Zoo Praha uhynulo nejdéle žijící zvíře

Samice plameňáka kubánského označovaná kódem FHF přicestovala do pražské zoo 5. srpna 1965. Byla nejdéle žijícím zvířetem v zoo a zároveň také patřila mezi nejstarší zvířata, i když její přesný věk nebyl znám. FHF uhynula v sobotu 13. května. Zatím vše nasvědčuje tomu, že příčinou smrti bylo její stáří. „Zamíchaná v hejnu …

více »