Archiv článků: biologie

Do vody a na souš: cesty tam a zase zpátky

Teď bych rád přešel k jiné skupině zvířat, která se vrátila ze země do vody, a to k případu pořádně spletitému. Některá z těchto zvířat si to totiž později „rozmyslela“ a vylezla zpět na souš – od dob, kdy obratlovci opustili oceán, už tedy podruhé. Tou skupinou jsou želvy. Mořské …

více »

Vlci a psi se prý v archeologickém záznamu pletou

autor: Jpgordon, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Domestikace psa je věčné téma. Jeden příspěvků k této problematice nyní přidává 3D analýza fosílií. Abby Grace Drakeová z Cornell University, Robert Losey z University of Alberta a jejich kolegové publikovali v Scientific Reports zajímavé výsledky 3D analýz fosílií. Jak se zdá, jednotlivé anatomické změny probíhaly během domestikace postupně – …

více »

Kdo s koho – jehličnany versus listnáče

Střední Evropa je zhruba z jedné třetiny pokryta lesy. V nižších polohách spíše lesy listnatými a ve vyšších jehličnatými. Celkově převažují lesy jehličnaté. Předpokládali jsme, že jejich vyšší podíl zastoupení je dán především lidskou činností v posledních několika málo stoletích. To vede k ochraně především „původních“ listnatých lesů. Je tomu …

více »

Proč se jedovaté žáby neotráví samy

Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Pralesničkovití (Dendrobatidae) jsou skupinou menších žab z pralesů střední a jižní Ameriky. Nazývají se rovněž šípové žáby (dart frogs) – a to proto, že indiáni si jedem žab z této skupiny natírali šípy nebo šipky do foukaček. Jednotlivé druhy pralesniček jsou jedovaté různě, některé velmi značně. Jedovatost bývá spojena s …

více »

Proč je užitečné vytvářet umělé polyploidy vikví

Rostliny se v porovnání se živočichy mnohem ochotněji kříží, přičemž v řadě případů vznikají životaschopní kříženci. Stejně tak se u rostlin mnohem častěji než u živočichů znásobují nebo nějak jinak mění počty chromozomů v jádru buňky. Mechanismy znásobení počtu chromozómů, tzv. polyploidizace, rostlin jsou přitom zajímavé nejen pro vědce, ale …

více »

Vlci mají rádi své lidské rodiče i další známé lidi

vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain

To, že vlci vychovávaní v zajetí k lidem obvykle přilnou, ví každý, kdo si o tom něco přečetl. Nicméně neškodí k tomu dodat trochu čísel a provést výzkum ve vědeckém, kontrolovaném a reprodukovatelném prostředí. Na maďarské Eötvös Loránd University, jinak jednom z předních center pro výzkum kognitivních schopností psů, provedla …

více »

Riziko výskytu invazivních druhů komárů v ČR

I když v Evropě nepochybně dochází k postupnému šíření invazivních komárů, je zde jejich výskyt, s výjimkou druhu Ae. albopictus, zatím nízký. Komár Ae. albopicus, který byl na území kontinentu poprvé zjištěn v sedmdesátých letech minulého století, se zde trvale usadil a jeho výskyt je v některých oblastech jižní Evropy …

více »

Lidožraví lvi a izotopy – věříte tomu?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

V roce 1898 se v oblasti Tsavo v Keni stavěla železnice spojující Keňu a Ugandu. Neštěstím místních dělníků ovšem bylo, že si je jako kořist vyhlédli dva lidožraví lvi. Nejednalo se právě o přítulná zvířata s povahou známé lvice Elsy, ale o šelmy s apetitem. Během devíti měsíců dva lví …

více »

Ediakarské organismy nemusely být přisedlé

mořské houby, Twilight Zone Expedition Team, Wikipedia, licence obrázku public domain

Co víme o fauně edikara? Moc toho není; především neznáme taxonomické vztahy mezi tehdejšími organismy a současnými živočichy. Některé tehdejší fosilie identifikujeme jako houbovce (mořské houby) či medúzy, i to ale se značnou nejistotou. O zařazením dalších organismů nedokážeme říct prakticky nic; často předpokládáme, že nejde o předky známých kmenů …

více »

Přežití druhů v potravních řetězcích závisí na změnách velikosti těla jedinců s teplotou

Zmenšování velikosti jedinců studenokrevných živočichů (zahrnujících např. hmyz, ryby a bakterie) patří ke třem hlavním pozorovaným biotickým odezvám na změny klimatu. Ekologické důsledky tohoto jevu ale dosud nebyly prozkoumány. Mezinárodní tým vedený vědci z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR, v.v.i., a Jihočeské university v Českých Budějovicích provedl rozsáhlé počítačové …

více »