Archiv článků: černé díry

Červí díry jsou krajně hypotetické objekty. Původně se tím myslely jakési spojnice mezi černými a bílými dírami, dnes spíše obecné zkratky propojující jinak vzdálené oblasti časoprostoru nebo dokonce různé vesmíry. Kdyby červí díry existovaly, na jejich základě by se možná daly vytvářet i omezeně fungující stroje času. Dejan Stojkovic z …

Působí to jako nesmysl, nebo alespoň hodně výstřední nápad. Nebýt filmu Interstellar, nikdo by se tím nejspíš vážně nezabýval. Nicméně v reakci na film se začalo diskutovat i o možné existenci obyvatelných planet obíhajících kolem černých děr. Černá díra vzniká zhroucením hvězdy, takže lze pochybovat už o tom, že by …

Alespoň v trpasličích galaxiích podle všeho platí, že černé díry podstatně ovlivňují galaxii jako celek. Ty z galaxií, které mají ve svém středu hodně hmotnou černou díru, obsahují méně hvězd. Za trpasličí galaxie označuje takové, které mají od 100 milionů do několika miliard hvězd – pro srovnání, Mléčná dráha jich …

Primordiální černé díry (pokud takové objekty vůbec existují) vznikly krátce po velkém třesku. Neznámý objekt na dálném okraji sluneční soustavy (pokud vůbec existuje) by podle nové teorie prý nemusel být „devátou planetou“, ale právě takovou černou dírou. Astronomové Jakub Scholtz z Durham University a James Unwin z University of Illinois …

Obří černá díra v centru naší galaxie se během 16 let systematického pozorování objektu chová celkem krotce. Aktuální data však ukázala, že letos v květnu spořádala nezvykle velké množství mezihvězdného prachu a plynu. Vědci nyní analyzovali 13 000 pozorování této černé díry od roku 2003. Zpracovali snímky pořízené pomocí W. …

Pokud původní Einsteinovy rovnice použijeme k modelování rozpínání vesmíru, vychází z nich, že vlastnosti lokálních objektů nemají na vesmír jako celek vliv. Alespoň se tak dosud předpokládalo. Nyní ale dva vědci tvrdí, že v příslušném matematickém formalismu byla drobná chybka. Výsledkem je, vnitřní struktura vesmíru, především extrémní objekty typu černých …

Podle převládající kosmologie vesmír směřuje do stavu tepelné smrti, kdy vychladlá hmota bude po vypaření černých děr nejen rozptýlena, ale dokonce i zanikne a v prázdném prostoru zbudou jen nízkoenergetické fotony. Jak takovou představu skloubit s myšlenkou cyklického vesmíru? Velký třesk přece předpokládá prostředí úplně opačné… Známý fyzik (i když …

Temné hvězdy jsou temné nikoliv proto, že by nezářily, ale kvůli tomu, že jejich značnou část tvoří temná hmota. Anihilace temné hmoty jim rovněž dodává energii – na rozdíl od jaderné fúze v hvězdách klasických. Samotná idea temných hvězd je stará již více než 10 let. Předpokládalo se, že by …

Černá díra vytvoří podle předpovědí obecné teorie relativity tmavou oblast, něco jako stín. ESO, ALMA a APEX přispěly k průlomovým pozorováním obří černé díry v centru galaxie Messier 87. EHT (Event Horizon Telescope) – skupina osmi pozemských radioteleskopů rozložená po celé Zemi – byl vytvořen proto, aby zachytil obraz černé …

Podle některých teorií, které jdou za standardní model částic, existují ve vesmíru ultralehké částice patřící mezi bosony. S běžnou hmotou interagují tak slabě, že je nedokážeme zachytit při srážkách v urychlovačích ani v detektorech temné hmoty. Možná bychom je však mohli zachytit pomocí gravitačních vln vznikajících při interakci černých děr. …