V zajímavé 2D síti se střídají osmiúhelníky, šestiúhelníky a čtverce. Nově připravená modifikace uhlíku byla označena jako bifenylen, respektive bifenylenová síť. Připravili ji vědci z německé University of Marburg a finské Aalto University. Výsledek vyšel z teoretických úvah a simulací, které ukazovaly, že stabilních forem 2D uhlíku by mohla existovat …
více »Geoinženýrství: Hliník v oceánu přispívá k zachytávání uhlíku
Biosféra v oceánu dokáže absorbovat velké množství uhlíku. Ne všechen se přitom rozloží zpět, část je spolu s mrtvými organismy pohřbena na dně oceánu. Odtud se odvíjejí i různé nápady na geoinženýrské projekty. Větší růst mořské biosféry lze podpořit železnatými solemi, protože železo je v oceánu nedostatkovým prvkem. Problém ovšem …
více »Nový minerál maletoyvayamit
Maletoyvayamit s chemickým vzorcem Au3Se4Te6 byl nalezen v koncentrátech těžkých minerálů Au rud. Ne každý den se vědcům při provádění geologických studií podaří v přírodě nalézt nový minerál. Jeden takový se při výzkumech v odlehlých oblastech Kamčatky podařilo popsat skupině ruských a českých vědců za přispění pracovníka Přírodovědecké fakulty Univerzity …
více »Bakterie mohou pomoci s těžbou mědi
Poptávka po mědi je stabilní a nezdá se, že by to nové technologie v elektrotechnice a elektronice mohly nějak výrazněji změnit. Měď a lithium nejspíš navíc vydělají na postupném odklonu od ropy. Měď, ač šlo o jeden z nejdříve používaných kovů, je poměrně vzácná a drahá, i kvůli problémům s …
více »Unikátní tomograf dokáže zjistit poškození oceli vodíkem
Vysokopevnostní oceli jsou náchylné k vodíkovému zkřehnutí, pokud do jejich struktury vstoupí atomární vodík. Technopark Kralupy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze uvedl do provozu nové unikátní zařízení – tomograf pro studium struktury materiálů. Přístroj bude využíván především ke studiu vnitřní struktury pevných materiálů, odhalování výrobních vad nebo vad vzniklých při …
více »Kyslík v atmosféře život nedokazuje, ani na planetách podobných Zemi
Na Zemi se kyslíková atmosféra objevila téměř jistě až v souvislosti s životem. Nicméně na kamenných planetách podobných Zemi může nastat několik scénářů, které povedou ke kyslíkové atmosféře i anorganickými procesy. Joshua Krissansen-Totton z University of California (Santa Cruz) a jeho kolegové modelovali vývoj skalních planet, které začínají s rozžhaveným …
více »Iminy detekují i odstraňují ozon
Ozon chrání pozemský život v ozonosféře, působí jako dezinfekce, ale přímo s ním interagovat nechceme, protože poškozuje lidský organismus (dýchací systém/plíce). V Angewandte Chemie navrhli vědci nový systém, který současně zahrnuje senzor zaznamenávající ozon a umožňuje i odstraňování tohoto plynu. Dosavadní způsoby detekce ozonu jsou energeticky náročné, bývají náchylné k …
více »Anoda Li-Ion baterií může být i z olova
Do vylepšení parametrů Li-Ion akumulátorů se dnes dnes investují obrovské prostředky. Jedním z nápadů je použít namísto grafitové anody nanokompozit na bázi olova. Eungje Lee a Christopher Johnson z Argonne National Laboratory (spadá pod americké ministerstvo energetiky) a jejich kolegové navrhli strukturu, kde jsou nanočástice olova vloženy do uhlíkové matrice …
více »Signaturou života na exoplanetách by mohl být i isopren
Isopren C5H8 je nenasycený rozvětvený uhlovodík, který na Zemi vzniká prakticky výhradně činností živých organismů nebo při průmyslových výrobách (zpracování ropy). Podle studie vědců z Massachusetts Institute of Technology by právě tato molekula mohla být velmi nadějným signálem při průzkumu exoplanet. Studie považující isopren za dosud neuvažovaný signál svědčící pro …
více »Dávná Země byla celá pod vodou
V archeanu, období před 4–3,2 miliardami let, kdy na Zemi začínal život, mohla být naše planeta vodním světem. Množství vody na povrchu bylo větší než dnes ne v důsledku toho, že by Země mezitím o tolik vody přišla, ale kvůli vyšší teplotě zemského pláště. I když většina vody na Zemi …
více »