Archiv článků: chemie

Významného pokroku ve vývoji ekologických solárních článků dosáhl tým vědců z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR ve spolupráci s výzkumníky z Linköpingské univerzity ve Švédsku. Společně vyvinuli organické solární články, které přinášejí ekologičtější alternativu k tradičním křemíkovým panelům. Jejich výroba se totiž obejde bez toxických rozpouštědel a využívají funkční …

Nejpopulárnější grafenovou strukturou byla dosud dvojvrstva s listy pootočenými vůči sobě o „magický úhel“ 1,1°, která vynikala především elektrickou vodivostí. Nedávná práce experimentálně potvrdila, že tyto struktury lze v kombinaci s redoxním párem dalších látek využít například v bateriích pro zrychlení přenosu náboje. Podle modelu elektrochemické aktivity v nedávné studii …

Pro dlouhodobou archivaci velkého množství dat, která nevyžadují častý přístup, jsou alternativou pro disky i páskové systémy makromolekuly s definovanou sekvencí, jako je DNA a syntetické polymery. Syntetické polymery mají oproti DNA některé výhody: jednoduchou syntézu, vyšší hustotu záznamu a stabilitu v náročných podmínkách. Jejich nevýhodou je, že informace zakódovaná …

Vědci vyvinuli organický materiál, který je schopen uchovávat protony a použili jej k vytvoření dobíjecí protonové baterie. Díky využití iontů vodíku – protonů – namísto tradičního lithia jsou tyto baterie příslibem řešení některých kritických problémů v oblasti moderního skladování energie, včetně nedostatku zdrojů, dopadu na životní prostředí, bezpečnosti a nákladů. …

Molekula je nejprve otevřená, aby se kov dostal snadno dovnitř. Když se tam usadí, zaklapne se za ním víko pasti pomocí nevratné chemické reakce. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pod vedením Miloslava Poláška vytvořili sloučeniny, které jsou až milionkrát stabilnější, než obdobné látky využívané současnou medicínou …

Bombardování kyslíkatých minerálů atomy vodíku vede k tvorbě molekul vody. Nový výzkum týmu profesora Civiše z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR odhaluje možný zdroj vody na Zemi. Ta mohla vzniknout na povrchu meteoritů bombardováním hvězdným (a v našem případě také slunečním) větrem. Příspěvek hvězdného větru ke vzniku vody …

Na Harvardu poprvé prokázali, že kvantová koherence dokáže přečkat i chemickou reakci, alespoň jde-li o ultrachladné molekuly. Nejprve zkráceně to, co se praví v průvodní tiskové zprávě. Kuriózní může být pro nás už to, o jakou chemickou rovnici se jednalo. Konkrétně: o reakci molekul KRb (K izotop 40, Rb izotop …

Mezinárodní vědecký tým poprvé popsal chemické vlastnosti 2 uměle vyrobených supertěžkých prvků moscovia (moskovium, český ekvivalent ale prý dosud není oficiální) a nihonia (prvky 115 a 113). Moscovium se tak stalo nejtěžším prvkem, který byl kdy studován z hlediska chemických vlastností. Oba nově charakterizované prvky jsou chemicky o něco reaktivnější …

Zmiešaním medi a síry vznikajú nanokryštalické sulfidy medi. Aby to bolo možné, musia byť častice medi dostatočne jemné a mať špecifický tvar. Rovnako tak musí byť dodané určité množstvo energie a musí byť zabezpečený dobrý kontakt medzi reagujúci práškami. V ideálnom prípade tak môžeme špecifickou reakciou pripraviť viaceré sulfidy medi, …

Trpasličí planeta Ceres má průměr téměř 1 000 km a nachází se v pásu asteroidů. Rozhodně ale není typickým objektem tohoto pásu. Je nejen největším tělesem mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru; na rozdíl od svých sousedů se vyznačuje také mimořádně složitou a pestrou geologií. Před lety objevila sonda NASA …