V zemské atmosféře poprvé objevili novou třídu extrémně reaktivních sloučenin. Vědci z Kodaňské univerzity, Leibniz Institute for Tropospheric Research a California Institute of Technology zdokumentovali vznik tzv. trioxidů. Tyto molekuly mohou mít dopad na globální klima i lidské zdraví. Trioxidy jsou dalším stupněm peroxidů. A to ne ve smyslu superoxidů …
více »S ligninem by si mohly poradit umělé enzymy na bázi peptoidů
Polysacharid lignin je po celulóze druhou hlavní složkou dřeva. U stromů i dalších vyšších rostlin tvoří buněčné stěny a zajišťuje rostlinám pevnost. Technologie zpracování dřeva spojené s rozkladem celulózy si s ligninem většinou neporadí. Lignin se odstraňuje i v papírenském průmyslu. Obvykle nezbývá než ho nakonec spálit. Mimochodem právě produkty …
více »Podivná aromatická sloučenina: 5 atomů, 2 pí elektrony
Jaké minimum delokalizovaných π elektronů může mít aromatická sloučenina? Vezmeme-li si jako podmínku Hückelův vzorec 4n+2, pak minimum jsou dva elektrony. Takové sloučeniny, respektive radikály známe. A teď druhá otázka: Jaké je maximum atomů v kruhu, aby 2 elektrony stačily zajistit aromatičnost? Dosud se myslelo, že 4. Profesor chemie Robert …
více »Navrhli nový systém pro výrobu vodíku umělou fotosyntézou – fotolýzou vody
Nejjednodušší způsob získávání vodíku je fotolýza vody, tedy umělá verze prvního kroku fotosyntézy. Samozřejmě lze postupovat ve dvou krocích, přeměnou sluneční energie na elektřinu a vodu pak rozkládat elektrolýzou, ale žádná z konverzí energie nemá 100% účinnost, takže obecně je efektivnější postup s co nejméně přeměnami. Na Vídeňské technické univerzitě …
více »Navrhli protijed na oxid uhelnatý
Co se dá dělat při otravě oxidem uhelnatým? Moc toho není. Základní léčbou je kyslík. Ovšem oxid uhelnatý se k hemoglobinu váže s mnohem vyšší afinitou než molekula kyslíku. Na vzduchu je ke snížení koncentrace CO v krvi na polovinu potřeba 4-6 hodin. Je samozřejmě možné nechat člověka dýchat stoprocentní …
více »Třikrát grafen: laserové ladění, twistony a syntéza z oxidu uhelnatého
Výroba velkoplošného grafenu, který by byl dostatečně kvalitní a současně levný, představuje stále problém. Možné řešení je začít od běžného grafitu a z něj nejdřív vyrobit oxid grafenu. Již před několika lety se podařilo přeměnit oxid grafenu na grafen zahřátím materiálu na 3 500 – 3 800 K pomocí laserových …
více »Výroba vodíku solárním rozkladem vody na skle
Maximalizovat efektivitu a minimalizovat náklady při výrobě vodíku pomocí solárního rozkladu vody – právě o to se snaží tým vědců pod vedením Zdeňka Hubičky z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Cílem výzkumu je pokrýt zařízení vyrábějící vodík vrstvou citlivou na světlo s dokonalými vlastnostmi tak, aby při osvětlení vyrábělo nejvyšší …
více »Proč má Charon na pólu červenou čepičku?
Charon, měsíc Pluta, se vyznačuje zajímavou červenou čepičkou na severním pólu. Vědci ze Southwest Research Institute zkombinovali data z mise NASA New Horizons s novými laboratorními experimenty a modelováním, čímž se pokusili určit jak složení čepičky, tak i mechanismus jejího vzniku. Od objevu čepičky v roce 2015 se předpokládalo, že …
více »Alternativa mokré chemie: benzenové kruhy se snadno spojily na povrchu zlata
Chemické syntézy v kapalinách a plynech probíhají v trojrozměrném prostoru, atomy a molekuly se zde srážejí náhodně. Na povrchu zlata v podmínkách ultravysokého vakua se sousední molekuly naproti tomu „potkávají“ s mnohem vyšší pravděpodobností. Díky tomu lze tímto způsobem uskutečnit i reakce, které by v kapalinách vůbec neprobíhaly. Další výhodou …
více »Reakce oxidu siřičitého v atmosféře Venuše život nedokazuje
Otázka možného života v mracích Venuše se opět dostala do centra vědeckého zájmu. Tentokrát se astrobiologové soustředili na otázku, zda by s životem nemohlo souviset neobvyklé chování sloučenin síry (v minulých studiích na toto téma byl centrem úvah např. fosfan PH3). Žádné signatury nějak přesvědčivě naznačující život se však nakonec …
více »