Archiv článků: chemie

Čtvrtý feromagnetický prvek

Železné piliny v magnetickém poli, licence obrázku public domain

Ruthenium (Ru) je po železu, kobaltu a niklu čtvrtým prvkem, který je feromagnetický i při pokojové teplotě. Díky tomu by tento prvek mohl najít uplatnění např. v počítačových discích a pamětech na bázi spintroniky, v elektromotorech nebo senzorech. Ruthenium je navíc tepelně stabilní a za pokojové teploty se vůbec neoxiduje; …

více »

Iont sodíku ve vodě

Vědci učinili průlom v poznání pohybu a struktury iontových hydrátů. Nejrychleji se pohybuje iont sodíku hydratovaný třemi molekulami vody. Čeští vědci ve spolupráci s čínskými kolegy jako první na světě dokázali zobrazit strukturu a měřit pohyblivost iontových hydrátů sodíku, tedy shluků neboli klastrů molekul vody a atomu sodíku, které se …

více »

Zapeklité atomy oganessonu

periodická tabulka

Mezinárodnímu týmu fyziků se pomocí počítačových simulací podařilo předpovědět atomovou strukturu nejtěžšího chemického prvku. Výpočty však zároveň naznačily, že oganesson – jak se prvek nazývá – je ještě daleko záhadnější, než se čekalo. V roce 2002 vytvořil rusko-americký tým poprvé atom oganessonu. Fyzikální a chemické vlastnosti tohoto prvku se však …

více »

Baterie s více elektrolyty

Baterie typu lithium-kov má na rozdíl od nejznámější baterie Li-Ion anodu nikoliv z uhlíku, ale přímo z „aktivního“ lithia; může proto nabídnout větší hustotu energie/kapacitu. Lithiovou anodu ovšem dříve či později zničí růst vláken (dendritů), takže tyto baterie mají omezenou životnost. Dnes se používají pouze ve formě na jedno dobití, …

více »

Zřejmě poprvé zaznamenán piezomagnetický jev

Železné piliny v magnetickém poli, licence obrázku public domain

Po piezoelektrickém jevu je tu analogický efekt, kdy látka účinkem mechanického působení mění své magnetické vlastnosti. Peizomagnetický efekt objevili vědci u sloučeniny BaFe2As2 (arsenid železnato-barnatý). Nicholas Curro, profesor fyziky z University of California (Davis) a hlavní autor článku uveřejněného v Nature Communications, přitom přiznává, že u přírodních sloučenin se tento …

více »

Membrány v metanových mořích Titanu

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Eventuální živé organismy v mořích Titanu by musely dokázat oddělit své vnitřní prostředí něčím na způsob membrány. Jaké by mohla mít složení? Na povrchu jsou ve sloučeninách běžně dostupné jen tři prvky, vodík, uhlík a dusík, čili by mělo jít o jejich kombinaci. Vědci z NASA nyní v atmosféře Titanu …

více »

Tellur místo černého fosforu

2D forma černého fosforu, tzv. fosforen, mnohými svými vlastnostmi předčí populární grafen. Jeho základní šestiúhelníková struktura je v prostoru zvlněná, proto by mohla být vhodná v aplikacích ohebné elektroniky. Fosofren má také větší zakázaný pás, lze tedy lépe řídit jeho vodivost. Zájímavý je rovněž svými optickými vlastnostmi (silná absorpce světla). …

více »

Nejdelší vazba mezi atomy uhlíku

Tzv. hyperkovalentní vazba je delší než očekávaná maximální vzdálenost vázaných atomů uhlíku. Délka 1,806 angstromů představuje v rámci organické chemie rekord; obvyklá délka jednoduché vazby C-C je 1,54 angstromů (0,154 nanometrů, angstrom je 10 na -10 metru, 0,1 nm). Rekordní vazba byla pomocí rentgenové analýzy naměřena mezi 2 uhlíky ve …

více »

První 2D polovodič ze superatomů

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Jako superatomy („falešné prvky“) označujeme atomové clustery, které vykazují určité vlastnosti jiných atomů – např. elektrochemické nebo magnetické. Cluster 13 atomů hliníku se chová z pohledu vlastností svých valenčních elektronů jako jód, 14 atomů hliníku zase odpovídá kovům alkalických zemin. Superatomy by mohly podstatně rozšířit i paletu 2D materiálů a …

více »

Pořádně kyselý superionický led

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Již delší dobu se předpokládá, že za obřích tlaků se led/voda může nacházet ve stavu mezi pevnou a kapalnou fází s volným tokem vodíkových iontů. Už asi před 30 lety se objevily simulace, podle nichž má voda stlačená na 200 GPa zvláštní vlastnosti. Pod teplotou tání (což je při tomto …

více »