Archiv článků: chemie

Stabilní aniont -3 – prý unikát

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Čím může být významný kus sloučeniny BeB11(CN)12? Tím, že je stabilní. A přitom jde o aniont, jenž má (i když to se vzorce zrovna nevypadá) celkový náboj -3. Vědci z University of Commonwealth University a Peking University připravili extrémně stabilní aniont, který by neměl existovat. Výsledky jsou publikovány jako hlavní …

více »

Jak atomy difundují plynem

Základem experimentu bylo vystřelování cesiových atomů, jednoho po druhém, do rubidiového plynu. Vědcům se podařilo vůbec poprvé pozorovat jednotlivé atomy difundující plynem. Němečtí fyzici z Technische Universität Kaiserslautern zjistili, jak jednotlivé kolize mezi částicemi difuzi ovlivňují. Nová studie by mohla pomoci modelovat difuzi ve zvláštních prostředích, například v mezihvězdném prostoru …

více »

Nobelova cena za chemii a nástup kryoelektronové mikroskopie

V Brně se aktuálně vyrábí kryoelektronové mikroskopy Talos Arctica a Glacios – novinka pro biologické vzorky. Výrazné vědecké posuny ve zkoumání viru paralyzujícího včely, virů HIV a ZIKA, klíčových proteinů ovlivňujících Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu, rakovinu, schizofrenii, ale také epilepsii, osteoporózu, obezitu nebo diabetes typu 2. Za všemi stojí kryo-elektronová …

více »

ALMA a Rosetta detekovaly ve vesmíru chlormetan

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Organické sloučeniny halogenů nejsou indikátorem života – byly pravděpodobně již součástí takzvané ‚primordiální polévky‘, na Zemi i exoplanetách. Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a kosmické sondy Rosetta odhalila přítomnost chlormetanu (molekuly známé také pod názvem Freon-40) v plynu vyskytujícím se v okolí mladé hvězdy i kometárního jádra. Sloučeniny halogenů vznikají …

více »

Kvantový počítač IBM pro simulaci molekul

IBM přichází s novátorským přístupem využití kvantového počítače k chemickým simulacím. Vědci z IBM vyvinuli nový způsob simulace molekul na kvantovém počítači, který by jednoho dne mohl přinést revoluci v chemii a nauce o materiálech. V rámci náročné simulace molekulární struktury hydridu berylnatého (BeH2) – největší molekuly, která kdy byla simulována na …

více »

Nový katalyzátor pro rozklad vody – s grafenem

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Elektrolytická fólie navržená vědci z Rice University a University of Houston prý dokáže rozkládat vodu efektivněji než konkurenční metody. Katalyzátor je v tomto případě třívrstvou strukturou z niklu, grafenu a sloučeniny železa, manganu a fosforu. Autoři výzkumu, který byl publikován v časopisu Nano Energy, vysvětlují funkci jednotlivých součástí takto: nikl …

více »

Konzervace přebytečné elektřiny do amoniaku

Tradiční výroba amoniaku představuje energeticky velmi náročný postup. Čpavek se vyrábí přímou katalyzovanou syntézou z dusíku a vodíku za vysoké teploty a tlaku. Protože na rozdíl od některých bakterií neumíme ale vázat dusík pořádně jinak, jsme na tento postup odkázáni (především kvůli produkci dusíkatých hnojiv), a to i když existuje …

více »

Nový přístroj rychle odhalí otravu metanolem

Přenosný přístroj dokáže do několika minut stanovit hladinu metanolu a kyseliny mravenčí v krevní plazmě. Přenosný přístroj, který během několika minut odhalí otravu metanolem, vyvinuli vědci z Masarykovy univerzity (MU) ve spolupráci se společností WATREX Praha, s.r.o. Na přístroj, jehož vývoj trval zhruba tři roky, je od letošního roku zapsán …

více »

Proč se do whisky kape voda

Někdo whisky vodou zapíjí, někdo si do ní pár kapek rovnou přilije. Má to smysl? Biochemici Bjorn Karlsson a Ran Friedman z Linnaeus University ve švédském Kalmaru nyní tvrdí, že trocha vody by měla zlepšit chuť whisky, a to především těch drsných, kde v chuti převládá rašelina, kouř a jód. …

více »

Chemické bity a reakce Bělousova-Žabotinského

Když k reprezentaci informace může sloužit elektrický náboj, magnetický moment (spin) nebo písmenko v DNA, proč by nemohly existovat i bity ovládané chemickou reakcí? Právě takový koncept představili v Polské akademii věd. Konrad Gizynski a Jerzy Gorecki navrhují paměť na bázi tří kapiček, mezi nimiž probíhají definované reakce. Pro přepis …

více »